Vážné zdravotní důvody sterilizace

České právo rozlišuje dva důvody vedoucí k ukončení plodnosti muže nebo ženy. Prvním je vážné zdravotní riziko. To představují nemoci nebo vady, u nichž existuje vysoká míra pravděpodobnosti vážného ohrožení zdraví nebo života matky v důsledku těhotenství nebo porodu, případně zdravého vývoje, zdraví či života budoucího dítěte. Dříve se mezi takové komplikace řadil dokonce i věk ženy nad 35 let, což dnes už neplatí.

  • Pokud lékaři něco z toho shledají aktuálním, ukončení plodnosti doporučí. V takovém případě hradí sterilizaci po schválení zdravotní pojišťovna.

Zákrok ze zdravotních důvodů lze provést u pacienta, který dovršil věku 18 let. Pokud se dotyčný rozhodne po vyslechnutí všech informací dát na doporučení lékařů, musí vyplnit a podepsat písemný souhlas. Od té chvíle začne běžet povinná lhůta na rozmyšlenou, která trvá 7 dnů. Teprve pak může být zákrok po dalším podepsaném souhlasu vykonán.

6452347077c26obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Sterilizace na přání pacienta

Už roky neplatí, že k přerušení plodnosti ženy či muže musí vést zdravotní důvody, případně že by takové přání musela schválit speciálně ustanovená komise. Od roku 2012 se mohou lidé způsobilí k právním úkonům po dovršení 21 let o svém (ne)plození dětí sami svobodně rozhodnout.

Sterilizaci upravuje zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Stačí podat písemnou žádost, nechat se lékařem za přítomnosti svědka z řad zdravotníků poučit o výkonu, a následně posečkat dva týdny, než může k zákroku dojít. Oněch 14 dnů je zákonem vyžadovanou pojistkou, že si pacient požadovaný zákrok nerozmyslí, až když už je pozdě.

  • Jde totiž o zásah nevratný, byť se v některých případech plodnost podaří obnovit za pomoci složitých operací. Například úspěšnost znovunapojení chámovodů a následného přirozeného početí je po deseti letech od vasektomie jen kolem 50 až 60 % a časem dál klesá. Možnost početí i přes sterilizaci představuje ještě umělé oplodnění ženy, tedy metoda IVF (in vitro fertilizace). Vajíčko nebo spermie mohou být odebrány přímo z vaječníku či z varlete.

Pokud zájemci o sterilizaci přesvědčení vydrží i po dvou týdnech, stačí už jen udělit souhlas podruhé – těsně před zákrokem.

Jistou nevýhodou je, že v takovém případě nehradí sterilizaci zdravotní pojišťovna. Pacient musí počítat s částkou i kolem patnácti až dvaceti tisíc korun. Záleží na zvoleném pracovišti i postupu.

Jak ke sterilizaci dojde?

Sterilizace je velmi spolehlivá antikoncepční metoda - Pearlův index uvádí riziko otěhotnění jen v 0,02 % případů. Nejsou při ní odstraněny ani poškozeny samotné pohlavní žlázy, takže v těle muže ani ženy nedochází k žádným hormonálním změnám. Nemá tedy negativní vliv ani na sexuální život či výkonnost. Nejde o složitý ani časově náročný zákrok, bývá prováděn ambulantně.

6452347f31b00obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

U ženy dochází k zneprůchodnění vejcovodů, a to buď laparotomicky, laparoskopicky, nebo hysteroskopicky - přes vaginu, což je dnes nejméně využívaný způsob. Nejhojněji lékaři využívají laparoskopii, která je takzvaně miniinvazivní. Vyžaduje sice celkovou narkózu, ale operace trvá maximálně 20 minut. Pomocí vpichu v dolní části břicha je k vaječníkům zaveden nástroj s optikou, který výbojem elektřiny vejcovod přeruší. Popřípadě je možné jej podvázat za pomoci kroužků či svorek.

645234857273cobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Sterilizace muže (vazektomie) vzniká podvazem chámovodů. Chirurgický zákrok trvá kolem 30 minut. Existuje ale i bezskalpelová metoda, která se provádí v lokální anestezii dvěma malými vpichy na šourku, přičemž celý výkon trvá kolem pěti minut. Nástup neplodnosti po vazektomii ale není tak rychlý, jako je tomu u ženské sterilizace. Lze očekávat až zhruba po 15 ejakulacích, u někoho může trvat i několik měsíců. Lékaři proto doporučují kontrolu spermiogramu.

Zdroj informací: Wikiskripta, Vazektomie bez skalpelu, Nemocnice Kyjov

Čtěte také: