jeans

Mladý, teprve devatenáctiletý muž vychází ze dveří ordinace. Je pohublý. Náhlý záchvat kašle jej donutí si sednout. Množství hlenu, smíchaného s krví. Otírá ústa umolousaným kapesníkem. Přišel pozdě.

Díky práci, kterou jako přistěhovalec tady v Turecku získal a která měla jemu a jeho dívce zajistit solidnější životní podmínky, prakticky pomalu umírá. Dívka jej bere okolo pasu. Jeho diagnózu tuší. 

Není mezi jeho kamarády z práce rozhodně první. O tom, co se dozvěděl u lékaře, spolu nemluví. Pohled očí stačil.

Má teď před sebou maximálně tři roky života. Chtěli se vzít. Chtěli mít něco do začátku. Namísto toho by se teď měl skamarádit s myšlenkou, že se pomalu udusí.

V té stejné chvíli třeba v Německu vychází z butiku stejně starý mladík. V tašce s logem prvotřídní značky si nese džíny. Hodně kvalitní džíny. Výrobce slibuje zaručeně klasicky pískované. Žádné bělení ani úprava pemzou.  

Jen opravdovým pískováním se získá ten pravý model ošoupanosti, kdy droboučké částečky písku vyzobají jen potřebná místa mezi vlákny a výsledek nepůsobí „placatě“.

Byly to drahé kalhoty, ale padnou a jeho přítelkyni se v nich jistě bude líbit. Chce udělat dojem. Už se na ni těší. Možná se vezmou. Možná mají před sebou dlouhý a šťastný život.

Kalhoty vykoupené lidským zdravím nechci

Džíny upravené pískováním se těší velké oblibě.

Látka se napřed změkčí a lehce bělí a poté se velice silným proudem jemňounkého písku, smíchaného s vodou, směrovaného z trysek na látku, vlastně uměle ošoupe. Dojem je dokonalý.

Tento postup úpravy textilií ale také zabíjí, a to mnozí z nás netuší ani náznakem.

Aby taky ano, když všechny civilizované státy tento model úpravy zakázaly. Právě kvůli nebezpečí akutní silikózy, na kterou zemřely tisíce převážně mladých lidí.

Zajištění požadovaného pracovního prostředí, množství potřebných ochranných pomůcek, lékařské kontroly a dodržení hygienických požadavků při množství kalhot, které je třeba vyrobit, přišlo tak draho, že by se výroba stala tak nákladnou, že džíny by byly prakticky neprodejné.

Už tak jsou právě tyhle dost drahé.

Co budeme dělat?

Po protestech a obrovské vlně kritiky v médiích domácích i zahraničních, kdy číslo označující množství úmrtí přímo souvisejících s touto technologií daleko přesáhlo 5 000, vláda už i v turecké Ankaře zakázala při výrobě džín techniku pískování (sandblasting, stone-washed...).

Takže Turecko už taky ne.

Netřeba se ale plašit, milí distributoři a výrobci zaručeně pravých pískovaných džín.

Například v takovém Afghánistánu a jiných zemích, kde ochotně vymění zdraví lidí za pár potřebných dolarů, máte ještě mnoho mladých a chudých.

Ti na zadních dvorcích dílen a továren, bez ochranného oděvu, bez respirátorů i potřebného vybavení, na černo dál pracují s přístroji, které vyvrhují jemný proud písku pro váš obchod.

Levně.  A to se vyplatí!

  • Při práci s tryskami na písek se uvolňují drobné částečky křemíku, které se usazují v plicích a způsobují v nich vážná poškození.
  • Dýchání takto jemného písečného prachu má za následek zjizvení tkáně plic.
  • Vystavení velmi vysokým koncentracím po relativně krátkou dobu způsobuje akutní silikózu, mající za následek rychlý vývoj dušnosti a počátek onemocnění, které je nezvratné.
  • Postižený člověk se nakonec udusí.

Stále je na světě mnoho takových, kterým je to jedno, a bohužel i mnoho těch, kterým nezbývá než to risknout.

Reklama