Jsou věci mezi nebem a zemí. Po týrané kolii Lassii, přináším další zajímavý zvířecí příběh. Věřili byste, že si někdo vozí kotě v motoru auta? Já ne. Až donedávna, kdy mi jeden známý takové kotě nabízel.

koťátko

Že kuny vlezou do motoru a překoušou kabelky, o tom už jsem několikrát slyšela. Dokonce i to, že jim kabely (či kabílky) údajně chutnají. Díky jejich apetitu nemusíte jednoho krásného dne nastartovat a stojí vás to pěkný ranec peněz, než se dá auto znova do kupy. Ale to je jiná historka, která by se hodila spíš do rubriky cestování.

Tentokrát mě zaujalo jiné zvíře, které se ubytovalo v motoru auta, aniž by něco zničilo. Prostě tam hledalo teplo, zázemí, úkryt. Hloupé zvířátko, zrzavé kotě, které se vešlo do dlaně, našel jednoho rána jeden můj známý.

Cestou do práce mu došla kapalina do ostřikovačů. Pršelo a bylo blátivo, takže ji koupili u nejbližší pumpy. Otevřel kapotu, že ji dolije, a krve by se v něm nedořezal. Zpoza kapoty na něj koukaly dvě vyděšené žluté oči. Malý zrzavý mourek si tady našel bydlení. Byl zdravý, neporaněný, asi se někde šikovně schoulil. Vzal kotě a posadil ho na sedačku. Celou cestu mu pak spalo na klíně a on přemýšlel, co s ním. Doma ho mít nemůže, má pitbula, a ten by s ním udělal krátký proces. To by přece kotěti nemohl udělat. Zkusí ho nabídnout kolegyním v práci, třeba se některá slituje nad jeho pohnutým osudem. A když ne, dá ho do útulku. Krásné koťátko tam snad dlouho nezůstane a někdo se ho ujme.

Možná vám stejně jako mě vrtá hlavou, kde se kotě v motoru vzalo a zda to pro něj nebylo nebezpečné. Vždyť v povědomí nás (podotýkám technicky nepříliš zdatných) je motor místem plným koleček, převodů, řemenů, pístů, kde se všechno hýbe a rotuje a z živého tvora udělá fašírku. Jak je možné, že kotě přežilo jízdu bez úhony?

Tomu se můj známý srdečně zasmál.

„Viděla jsi poslední dobou motor rok starého auta? Tam je všechno kapotované a přirovnání k mlátičce je legrační. Mimochodem, nechceš krásné, zdravé koťátko?“

Čtěte další zvířecí příběhy:

Reklama