V Novém Městě na Moravě vás přemlouvat nebudou

Jako první jsme oslovili porodnici v Novém Městě na Moravě. Mluvčí Mgr. Tamara Pecková Homolová v podstatě potvrzuje zkušenosti, které nám popisovala už porodní asistentka Burešová: „Na novorozeneckém oddělení, na kterém pracují laktační poradkyně, se s takovými případy téměř nesetkáváme. Ročně je to asi pět maminek. Pokud se z jakéhokoli důvodu rozhodly nekojit, jejich přání a rozhodnutí je plně respektováno, nikdo je nesoudí, nepřesvědčuje, nepřemlouvá. Lékař v takovém případě předepíše léky (například Dostinex). Laktační poradkyně poradí.“

V Českých Budějovicích jsou opravdu připraveni

Podrobněji se nám k záležitosti nekojení vyjádřila budějovická porodnice, která ročně eviduje 1,2 % rodiček, které se rozhodnou nekojit. To je 0-6 žen měsíčně. Pro tyto případy je tu propracovaný postup komunikace s rodičkou: „Naše porodnice je součástí Baby Friendly Iniciative ČR a Deset kroků k úspěšnému kojení tvoří základ všech ošetřovatelských intervencí týkajících se výživy novorozence,“ napsala nám staniční sestra Klára Šindelářová.

Když rodička oznámí, že nechce kojit, snaží se tamní laktační poradkyně zjistit příčinu, která matku ovlivnila a dovedla k rozhodnutí nekojit. Staniční sestra Šindelářová vysvětluje, jak tento rozhovor probíhá: „Nejedná se o výslech nebo přesvědčování, ale dialog sestry a matky, ve kterém si vzájemně zkusíme objasnit důvody, které nás vedou ke konkrétnímu postoji ke kojení. Hlavním cílem je ujištění, že matka měla dostatek informací a zda je její rozhodnutí pevné – zástava laktace je farmakologický zásah do přirozeného vývoje mléčné žlázy po porodu a je ve většině případů nevratné.“

Odborné podpory se vám dostane, i když budete na svém rozhodnutí trvat. „Součástí předávaných informací je i způsob dalšího krmení novorozence,“ doplňuje Šindelářová.

I v Litoměřicích jsou vstřícní

Na přístup k nekojícím ženám jsme se zeptali vrchní porodní asistentky Bc. Moniky Boudové. I když se v litoměřické porodnici měsíčně objeví odhadem jedna rodička, která odmítá kojení, dávají si tu záležet na maximálně vstřícném přístupu. „S takovouto ženou komunikujeme stejně jako s kojící matkou,“ říká Boudová. „V žádném případě nepociťuje jakýkoli negativní postoj ošetřujícího personálu, protože zdravotničtí pracovníci přistupují ke svému povolání profesionálně a ctí právo každého jedince na svobodné rozhodnutí.“
Dodává ale, že i tak se personál snaží zjistit, jestli problém netkví pouze v nejistotě nebo neznalosti. „Snažíme se poskytnout takové ženě dostatek informací a plně ji podpoříme ve snaze kojení alespoň zkusit. Konečné rozhodnutí je však vždy na ní,“ doplňuje.

Zdravotníkovi může být dítěte líto, ale nesmí to dát najevo

Otázkami na vybrané porodnice jsme došli ke zjištění, že ženy, které se chystají nekojit, mohou své obavy z reakcí personálu odhodit. Porodnice jsou na tyto případy připravené a lékaři i sestry přistupují k ženám s respektem a podporou. Je přirozené, že některým zdravotníkům může být nekojeného dítěte líto, jak připustil jeden z nejmenovaných lékařů, ale své osobní názory si i tak nechávají pro sebe.

Čtěte také:

Reklama