Naučí se každé miminko být nošeno v šátku? Popřípadě později v nosítku?
Fyzický kontakt je pro miminka vrozená potřeba. Je to něco, co miminko očekává, že se bude dít. Je to stejné, jako když očekává, že dostane najíst nebo se bude moci prospat. Dítě je fyziologicky připravené na to, že bude na těle matky. Novorozeně očekává, že bude moci odložit váhu svého těla a končetiny, které samo ještě neudrží. Že mu bude umožněno odpočívat v poloze, která je podobná té v děloze, a která je pro něho pohodlná a cítí se v ní bezpečně.
Pokud se dítěti v šátku nebo nosítku nelíbí, může to mít plno důvodů – jako třeba nevhodné oblečení, horko, potřeba vylučování, kojení. Často děti u matky pláčou, protože si tím kompenzují trauma třeba z těžkého porodu. Je potřeba se na miminko naladit a správně interpretovat signály, které nám vysílá.
Záleží na tom, kdy poprvé miminko do šátku dáme? Můžeme prošvihnout ideální věk?
V podstatě nezáleží. Ale je pravda, že pokud miminko začneme nosit později, může pro něho být vertikální poloha nezvyklá a může vést k nespokojenosti. V praxi se setkávám s miminky, která byla ještě v 5 měsících nošena striktně v horizontální poloze. Pro ty je náhlá změna na tzv. vertikálu nepříjemná.
V takových případech je potřeba, aby děťátko mělo možnost postupně si na novou polohu zvyknout a každý den s ním trénovat. Navíc pokud nejsou na manipulaci při navazování zvyklá, také jim to může působit poměrně velké rozčilení. Ale zpravidla tyto projevy nebudou kvůli tomu, že by jim nošení bylo nepříjemné nebo by nechtěla být u maminky.
Navíc se nejlépe nosí úplně malinká, novorozená miminka. Jakmile se děti začnou více hýbat, v pohodě „pasou koně“, začnou se natahovat po předmětech, ale ještě v tu dobu nesedí, přichází období, kdy se v šátku či nosítku neodbytně vrtí, a tím se nošení mnohdy komplikuje. Pamatuji si, že mi syn v tomto období úvaz vždycky skoro „rozbil“, takže jsem ho musela často úplně vyndat a uvázat znovu, jinak by mi visel skoro hlavou dolů. To se ale časem zase změní v okamžiku, kdy se dítě samo posadí nebo si dostatečně „nasvalí“ střední část těla. V klidu se zase usadí a nošení bude opět v pohodě.
Přes to všechno ale slýchám o miminkách, která v šátku či nosítku odmítají být, pláčou, vztekají se. Proč tomu tak je, když pomineme, že jsou v špatně uvázána?
Jsou i taková miminka, která nesnesou být v kontaktu s matkou nebo jiným pečujícím člověkem. Osobně jsem se s takovými dětmi nesetkala, jen jsem o nich četla.
Většina projevů nespokojenosti nebo vzteku jsou krátkodobé a lehce řešitelné. Často si mylně vykládáme to, co nám signalizují. Například když miminko začne jakoby klovat, otáčet hlavou ze strany na stranu, odtahovat se, mnoho rodičů si myslí, že miminko říká „ne, ne, já nechci nosit, já potřebuju svůj prostor“. Ono se ale dostalo do přirozené polohy pro kojení a dožaduje se svého, snaží se dostat ke zdroji. Tento instinkt je tak silný, že se běžně objevuje i u nekojených dětí. Nicméně toto téma by dalo na samostatný článek.
Vždycky odhalíte, proč se miminku v šátku nelíbí?
Zatím jsem nenašla miminko, u kterého bychom ten důvod odmítání nenašli.
A jak tedy přesvědčit k nošení ta miminka, která v šátku být odmítají?
Miminko je potřeba vázat do šátku nebo nosítka spokojené. Mělo by být syto, při prvních úvazech by nemělo být unaveno, protože samotná „instalace“ do šátku/nosítka je nepříjemná (je to podobné oblékání do kombinézy). Určitě by mělo být vhodně oblečené, aby mu nebylo horko nebo nemělo dupačky, aby nedocházelo k dráždění chodidel. A také – maminka by z nošení neměla být obavy, měla by chtít nosit, protože tyto negativní myšlenky se na miminku určitě projeví, a v tu chvíli je dítě jako naše nastavené zrcadlo.
Délka přesvědčování miminka záleží na důvodu nespokojenosti. Pokud je miminko podrážděno kvůli samotné manipulaci nebo je unavené, uklidní se do 10 minut. Pokud je tím důvodem nezvyk na vertikální polohu, je potřeba být trpělivý a věnovat tomu zvykání každý den pár minut a tento interval prodlužovat.
Proč stojí za to naučit miminko na nošení v šátku či nosítku?
Nakousla jsem to hned na začátku. Tělesný kontakt je pro miminka potřeba, dokonce očekávaná potřeba. Každé dítě tuto potřebu má jinou, některé dítě se pomazlí a je spokojené, jiné by bylo na mamince nalepené nonstop. Pokud mu tuto potřebu nenaplníme, bude dítě frustrované, a tuto nenaplněnou potřebu si bude kompenzovat jinak, jinde a jindy.
Nošené děti bezesporu méně pláčou, jsou víc samostatné, sebevědomé, je s nimi lehčí debata, projevy emocí nebývají tak intenzivní.
Kontakt matky a dítěte působí příznivě na tvorbu hormonů, které ovlivňují kojení, čili kontaktem se laktace rychleji nastartuje a kontakt ji pomáhá i udržet. Po porodu se maminka na miminko snáze naladí, pokud s ním je v kontaktu. Naučí se rychleji číst jeho signály, bezprostředně na něho reaguje, což vzájemně upevňuje jejich pouto a usnadní ono období sžívání.
A z praktického hlediska – dítě bude u matky spokojené, matka má volné ruce a může se věnovat třeba domácnosti, teplé kávě s dortíkem nebo staršímu sourozenci, který se bude cítit odstrčený. Odpadá starost o uspávání – miminko v šátku si prostě o matku opře hlavu a usne, až bude unavené. Bude spát kdekoliv, kdykoliv, čili matka může zůstat třeba ve společnosti. Já třeba takhle trávila večery na chalupě u ohně a syn spinkal jako dudek. Navíc každá žena je v kontaktu se svým dítětem krásnější, za což mohou zase hormony, které se při kontaktu s miminkem ženě okamžitě vyplaví do těla.
Odpadá starost s tím, kdo mamince pomůže s kočárkem do MHD nebo do schodů, projde jakýmkoli terénem. My třeba bydlíme v dolíku, takže jakákoli cesta znamená vyšplhat schody případě jít 20 jarních kilometrů, protože daným směrem nejsou u schodů nájezdy pro kočárek.
| Kdo je Denisa Písaříková? Maminku tříletého Vojtíška možná znáte spíše jako autorku blogu Mamalatté. Možná ale také nosíte jeden z nosících šátků, které vyrábí. Nebo že byste si ji pamatovali jako spoluautorku knihy pro maminky Mámě? Ať tak či tak, Denisa Písaříková absolvovala kurz Ivy Gondekové „Nošení v šátku pro odborný personál“ podle německé nosící školy Die trageschule ® a základní i pokročilý kurz „Nošení dětí“ u Anny Pohořálkové. Další oblastí, které se věnuje, je laktační poradenství a podpora maminek při dlouhodobém kojení. Více na mamalatte.cz. facebook.com/mamalattecz instagram.com/mamalatte_cz |
Nový komentář
Komentáře
Zajímavé.