Taky jste si mysleli, že vaše dítě bude spát po obědě až třeba do pěti let a vy budete mít ty vzácné chvilky klidu pro sebe? Ale přijde čas, kdy nechávat odpočinout potomka po obědě, začne být kontraproduktivní. Blogerky a maminky z redakce k tomu napsaly své.
Kdy naše děti přestaly spát po obědě? Čtyři ženy, čtyři názory.
Kateřina Osičková z blogu MAMA LIVE.
Stalo se to, že Baru budou tři roky a poslední týdny řešíme, zda by měla spát po obědě. Naše ideální představa je, že vstáváme v 7 ráno, po poledni si Barborka na hodinku a půl zdřímne a v osm večer už je zase v říši snů. Je to ideál a je to evidentně naivní ideál. Aspoň u nás.
Ano, vstáváme v sedm hodin nebo lehce později, ráno tedy zmáknuté máme. Ale pokud po obědě usne, tak pak večerní ukládání zabere dvěma dospělým lidem hodinu až dvě, Baru odpadá nejdřív v devět, spíš později a nám se už nechce nic jiného, než dát maximálně jeden díl seriálu (aktuálně True detectives druhá série) a jít chrnět. Pokud Barunku po obědě neuložím a ona docela v pohodě celé dlouhé odpoledne funguje, tak usne chvíli po přečtení pohádky. Takže máme dilema. Nechci nechat Baru frčet celý den bez pořádného šlofíku, ale pak se mi zase nelíbí, že ponocuje a uspávání je zdlouhavé a večer nestojí za nic.
Podobnou zkušenost má i Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora.
Dceru jsme přestali dávat spát po obědě zhruba ve dvou a půl letech. Hodně jsme řešili, jestli je to pro tak malý organismus správné, ale pravidelné polední spaní přestalo být zkrátka potřeba. A pokud nám Františka po obědě usnula, protáhla svojí večerku. A to dost podstatně.
Dnes po roce řešíme toto téma znovu. Mateřská školka, kterou dcera navštěvuje, má svůj poobědový odpočinkový režim. Hodina a půl je dlouhá a naše holčička jím docela trpí. Když výjimečně ve školce usne, je vzhůru minimálně do půl desáté, i přesto, že děláme možné i nemožné. Ráno pak Fany nemůže vstát a koloběh únavy je tu. Její vrstevníci to mají všelijak, některé děti nespí v poledne již dlouho a druhé bez svého spánku nemohou fungovat. Všechno to, co jsem popsala, se týká běžného denního režimu. Víkendy jsou maličko jiné. Často vyrážíme na pěší výlety a ty naší zdatnou turistku zmohou, v tomto případě ji odpočinku v autě či v nosítku cestou rozhodně nebráníme.
Maminka Veronika Harnolová z blogu VERU HARNOL má syna Lukáška o trochu mladšího. Jak vypadá jejich poobědové spaní?
Lukášek (2,5 let) je od narození velikým spáčem a možná někoho naštvu, ale on prospí celé noci - nikdy jsem nezažila tzv. probdělou noc. Již od jeho narození měl nastolený režim (děti režim milují). Zhruba od roku mi spí již jedenkrát denně v době oběda. Někdy usne před obědem, někdy po obědě. Většinou to máme tak, že před dvanáctou hodinou jdeme zalehnout oba do ložnice do naší manželské postele.
Spává mi dvě až tři hodiny, já téměř nikdy neusnu s ním, nemám to ráda, protože bych sama sebe ošidila o takový ten čas, který mám sama pro sebe. V rychlosti poklidím, uvařím si kávičku a zapínám PC, kde buď šmíruji sociální sítě, nebo píšu články na blog. Lukášek se budí vždy s úsměvem a nabitý pozitivní energií. Myslím si, že je pořád ve věku, kdy by měl spinkat jedenkrát denně... A večer? To máme taky docela pohodičku, ukládáme mezi půl osmou a osmou a během chvilky sám usne. Občas si nás párkrát zavolá, že se chce mazlit, že mu je smutno... Ale netrvá to dlouho a spí. Nově usíná s malým světýlkem s bludičkou. Myslím si, že spánek u nás doma funguje moc hezky.
Klára Křížová, zkušená maminka a marketingová ředitelka k tématu dodává.
Myslím, že dávat dítě spát po obědě je velmi individuální, každé dítě je jiné. Náš mladší syn moc nespal v noci, natož ve dne. Někdy se během dne unavil, ideálně na procházce venku a pak padl za vlast.
Když byl roční, vstával kolem páté ráno, byl plný energie a já musela vstávat s ním. Velmi brzy si našel fungující fígle, kdy věděl, jak mne z postele vytáhnout, i když mé tělo mělo ještě noc. Třeba šikovným vysvlečením z kalhot a plínek. Ideálně ještě vyhozením plínky z postýlky. Jak vstával brzy, bylo naše popolední spaní, kvůli jeho biorytmu, nastaveno na desátou dopoledne.
Jak ale rostl, kolem roku a půl nespal přes den skoro vůbec. Sice vstával stále na pátou ráno, ale pravidelné odpolední spaní u nás nefungovalo. Jsem ráda, že z toho v předškolním roce vyrostl, to jeho vstávání bylo dost vyčerpávající.
Čtěte také:
- Nebojte se dát dítě spát na mráz
- Máte usínací rituál? Čtete dětem před spaním?
- Čtěte dětem nebo jim povolte stáhnout Lesokraj
Nový komentář
Komentáře
Mým vnučkám je 2,5. Na 11 hodinu chtějí polívku a pak hned spát, spí od narození v kočárku venku každý den tak 1,5 až 2 hodiny. Když hodně prší nebo je velký mráz, dám je na verandu a otevřu okno. Horší to je pro mě, já bych spala po obědě jak mimino a nemůžu, neslyšela bych je jak bych usnula. Ale když nehlídám...... to je paráda jak ho na chvíli zalomím než jdu do práce.
Boros — #17Za takovou školku bych byla vděčná!
38riki — #27Dítě, které je nevyspalé a tzv. přetažené, je zpravidla hyperaktivní, zlobivé a divoké. Právě kvůli tomu byl odpolední klid zavedený - aby si malé děti odpočaly fyzicky i psychicky.
gerda — #23 Osobně jsem znala jediného člověka, který praktikoval spánek po obědě, a to byla moje babička, jenže té bylo přes sedmdesát, a celé dopoledne od svítání fyzicky pracovala - nanosit vodu a uhlí, vynést popel z kamen, zatopit, vyhnat slepice na pastvu, posbírat vejce, nakrmit králíky, práce na zahradě, oběd vařit - pochopitelně že ve dvě už byla unavená a potřebovala si na hodinku zdřímnout.
Aby měla potom odpoledne sílu na další kolečko práce. Stejně tak to měli zapotřebí lidi, co od úsvitu makali na poli, kolem dobytka a vůbec v hospodářství, nebo od šesti do dvou ve fabrice. U těch bylo oprávněné doporučovat obnovu sil mimo jiné i krátkým odpoledním spánkem. Já teda nevím, kdo si dneska může dovolit spát od oběda do tří, jak píšeš, kromě osazenstva důchoďáků, které možná ani nemá jinou možnost, neb jim život organizujou a odpolední klid nařizujou jako těm dětem ve školce. 
Ztrácet čas spánkem, když vysloveně nemusím, považuju za nesmysl, život je i tak krátkej. To má smysl u mimin - a dvouleté dítě už není mimino - nebo u velmi starých a nemocných lidí, dospělý člověk v produktivním věku fakt nepotřebuje po obědě vyspávat.
Samozřejmě, že by předškolní děti měly chodit po obědě spát. Z psychohygienického hlediska je to pro jejich osobnostní rozvoj velmi důležité. A berou mě mory z řečí některých maminek tady, že jejich dvouleté a tříleté děti spát nepotřebují. A proč nechtějí potom spát večer? Protože jste nedůsledné a nemáte nastavený žádný výchovný režim. Dobře vám tak.
kobližka — #24já ti nevím, ale moje tělo si to dost často žádá, po obědě půl hodinku a když jsem měla malý děti, tak se moje mamka s babičkou o víkendu dohadovaly, která s jakým dítětem půjde odpočívat
kobližka — #24 hele - že nekecám....
http://xman.idnes.cz/vzkazte-to-sefovi-slofik-po-obede-vam-prodlouzi-zivot-ppo-/xman-styl.aspx?c=A150909_114424_xman-styl_fro
gerda — #23 V době,kdy se vyšívali takovéhle polštářky byly samozřejmě zcela odlišné informace o životním stylu,o zdraví a životosprávě.Jít si lehnou po obědě a spát do tří hodin,to považuju teda pro dospěléo člověka za blbost a zkrácení života.Proč? Copak jsem nemluvně
no a pak,jelikož jsem naspaná do alelůjá,tak čučím do noci na TV...to dává nějaký smysl? 
Dá se dělat tolik lepších věcí,než spát po obědě...myslím,že tohle je dost zastaralé 
ale jestli to někomu vyhovuje,já mu to brát nebudu 
Boros — #9odpolední spánek nebo i jen odpočinek vleže se ze zdravotních důvodů dospělým vysloveně doporučuje, pamatuješ na polštářky, kde bylo vyšito "jen čtvrt hodinky?" A znám dost lidí, kteří to praktikují, prostě spí od oběda do tří
. Pravda ale je, že někteří pak třeba do jedné v noci čučí na televizi a někde to dohnat musí.
SandraAbigail — #6Paní doktorka SA má nějaké nové vědecké poznatky?
Takže staletí zkušeností už neplatí?
SandraAbigail — #6 zcela bezelstně se ptám -kolik máš prosím dětí?
Pokud dítě po obědě jít spát nechce a v pohodě vydrží do večera a po 19. hodině zalehne a usne, tak je to ideální.To bych vůbec ospolední spaní neřešila, pokud by již od 16-17 hodin ,nebylo protivné a nechtělo se mu spát.
Moje děti nespaly již od tří let.Ale pak po večerníčku šupaly do postele sice ,tam trochu dělaly blbosti ,ale zachvíli usnuly. Vnuci oba chodili ze školky po obědě, my je s dědou vyzvedávali.Ten starší( dnes již dospělý) po obědě usnul, ale pak ho nebylo možné vzbudit,takže spal třeba do 16-17 odpoledne ,pak samozřejmě nechtěl jít spát večer. A ten mladší( nyní prvňáček) ten spát nechtěl vůbec,ale nejhorší bylo ,že nešel spát brzy ani večer ,ale vydržel do 21-22 hodin. Hrozné potom bylo u něj ranní vstávání.
Do školky jsem chodila jen jeden rok. Usnula jsem tam jen jednou. Jinak jsem si v odpoledním klidu vymýšlela vlastní příběhy na pokračování, se zavřenýma očima. Každopádně mě nenapadlo brát jako křivdu to, že mě někdo nutí někde ležet. Tehdy se z děcka ještě nedělal malý bůžek.
Rikina — #16 Já ve školce jsem ty odpolední spánky holt přetrpěla čučuením do stropu- usnula jsme tam celkem jednou a to jsem byla nemocná. Těch stížností, co bylo....Moje děti (dnes puberťáci) chodily do školky, kde si po obědě šly lehnout a kdo nechtěl, po přečtené pohádce mohl potichounku vstát a jít si hrát vedle. U předškoláků to bylo naopak- kdo si chtěl odpočinout, šel si lehnout vedle. Nikdy si žádný rodič na tenhle systém nestěžoval.
Nechala bych to, jak dítko chce.
Proč nutit čilé dítě, které evidentně spát nechce, jen proto, že "se to tak má" ? Mí potomci měli ve školce naštěstí rozumné učitelky, které netrvaly na tom, že všechny děti nutně musí po obědě spát nebo aspoň nehybně ležet a hodinu čučet do stropu... některé děti spaly a s jinými si učitelky šly hrát někam vedle, aby ty spící nerušily. Ideální stav. Jenže to bylo před přibližně 25 lety, jak dneska funguje školka, to netuším. Roční dítě, dobře, to dejme tomu ještě nevydrží celý den bez spánku. Ale dvouleté už v pohodě jo. 
Taky premyslim na vyrazem ,,on MI usne ".... Jak to, kurna, dela?
SandraAbigail — #6
SandraAbigail — #6 ty tady poslední dobou tak perlíš, že začínám mít pocit, že jsi jen vymyšlenej nick ovládaný někým z redakce, aby se rozproudila diskuse.
Ale bavíš, děvče - nebo co to vlastně jsi. 
SandraAbigail — #6Sandro, to je kravina
ty malý děti fakt většinou potřebujou přes den psát. Proč by je jinak ve školkách dávaly po obědě spát..