Nechali byste si udělat piercing?

Tato technika je známá jako lidstvo samo. Zpočátku jí byl přikládán spíše náboženský a rituální význam, což je do dneška vidět u některých primitivních afrických divošských kmenů. Novodobá historie piercingu spadá do období  70. let 20. stol., kdy byl piercing undergroundovou záležitostí. Ze začátku byl piercing považován za velmi bizarní a stal se součástí izolovaných sexuálních experimentů. Hnutí hippies bylo ještě, z dnešního pohledu, velmi konzervativní a omezilo se pouze na propichování ušních lalůčků. U žen zcela běžné, ale v éře hippies se s naušnicemi začali objevovat i muži. Prvním výbuchem byla punková vlna - punk vtrhl do veřejného života v roce l975. Všudypřítomné zavírací špendlíky předvedli poprvé piercing na veřejnosti.

 V současné době je společnost k piercingu velmi tolerantní.  Pokud piercing chcete, není nic snazšího, než se podívat ve svém okolí po piercingovém salonu, ale na paměti bychom měli mít, že je to přeci jen zásah do lidského těla, který vyžaduje určitá hygienická opatření, proto bychom měli věnovat obrovskou péči výběru salonu. Zeptala jsem se kamaráda Gastona, který sám provádí piercing, na co si dát pozor.

Jak poznám dobrý piercingový salon?

Nejdůležitější je používání jehel na jedno použití, ty by měl piercer vybalit až přímo před Tebou.  Určitě by piercer měl mít alespoň základní povědomí o anatomii lidského těla.

Jaké mohou u piercingu nastat problémy?

U piercingu jsou dva hlavní problémy: jednak nešikovně napíchnout nějakou žilku nebo nerv, což vyžaduje jistou anatomickou znalost, a jednak infekce, kterou se rána může zanítit – zvláště piercing v pupíku je velmi náchylný na hnisání, což je ale dáno také polohou piercingu (lehce se o to zachytí, dře se o to oděv atd). Ale s minimální péčí po piercingu lze tomu všemu předejít. Piercing není žádná velká operace, otázka 5 minut, a s novým piercingem i na citlivých místech můžeš jít klidně tancovat na diskotéku.

Kam si lidi nechávají nejčastěji umístit piercing?

Piercing se rozlišuje na dvě skupiny: nad krkem a pod krkem. Horní oblast obsahuje uši, což je nejstarší a nejakceptovatelnější piercing po dlouhá léta. Pak jsou to ušní dírky - ať už kroužkem v chřípí  nebo vsazené „diamanty“ do boku nosu. Dále kroužky do obočí a jazyka. Tento druh piercingu je podstatně častější.

Pod krkem je to potom již výše zmíněný pupík, bradavky a genitálie, a to jak mužské, tak ženské. Toto plní jednak funkci estetickou, eroticky vzrušující, sexuálně stimulující i jako pomůcky pro nejrůznější hry.

Piercing umístěný na nezvyklém místě probouzí pocit výjimečnosti. Pokud zvolíte i vhodný šperk (tvarem, tloušťkou, barvou a materiálem), tak působí i velmi esteticky. Sexuální dráždivost pramení z vhodného umístění šperků na „strategicky“ výhodných místech, což potom násobí vzrušení při styku.  Vhodně umístěný kroužek nad poštěváčkem, jehož těžká kulička spočívá přímo na něm vzbuzuje s každým pohybem příjemný pocit. Dobře umístěný piercing na mužské údu znásobuje třecí a dráždivý prvek ve vagíně, kde chladný kov může znásobit rozkoš.

Piercing poštěváčku se neprovádí přímo do tohoto přecitlivělého orgánu, ale kůžička se propíchne těsně nad ním, to je standard. Existují ale ženy, které se nechají píchnout přímo do něj. To nedoporučuji, jednak to strašně bolí a jednak hrozí nebezpečí, že bude napíchnut nějaký nerv, jejichž zakončení je v klitorisu spousta. Paradoxně tak může dojít ke znecitlivění klitorisu.

Piercing mužského penisu se většinou provádí pouze přímo do kůže. Mužský úd je protkán mnoha žilkami, které můžeme snadno napíchnout, a tak dojde k nekontrolovatelnému krvácení. Pouze v případě tzv. „prince Alberta“ (pozn.: piercing žaludu nebo pod ním vycházející ven močovou trubicí) se propichuje přímo sliznice žaludu. Tento piercing je nejbolestivější a nejkrvavější.

Možná stojí za zmínku, proč se tomuto piercingu říká "princ Albert".

Je to proto, že na dvoře anglické královny Viktorie, která byla známá svou prudérností, i obrys pánského přirození rýsující se pod kalhotami byl pobuřující. Princ Albert to řešil tím, že si skrz žalud propíchl kroužek (jak to známe dnes), a tím si potom šňůrkou přivazoval přirození ke stehnu, aby nepobouřil přecitlivělou panovnici a celkovou náladu u dvora. Asi se to ujalo, protože se o tom ví i dnes o tolik století později.

Anatomická znalost nervových zakončení je velmi důležitá. Někdy i nevinné napíchnutí ucha může způsobit ochabnutí nervu v obličeji, což se může projevit nekontrolovatelnými tiky.

 Piercing není bolestivý. Dá se přirovnat k injekci – bolí to jen chvíli, pár vteřin, než projde jehla kůží, pak je po všem. Následná manipulace se šperkem už nebolí vůbec. Po zákroku je místo pár dnů citlivější, ale většinou se hojí velmi dobře (pozn.: klitoris, velké a malé pysky – 2-3 měsíce, penis – 2 týdny až 3 měsíce – podle místa vpichu, dámské bradavky – 3-6 měsíců, pánské bradavky – 2-5 měsíců a pupík – 1-10 měsíců), to ale pouze v tom případě, že nenastanou komplikace a šperku věnujeme alespoň minimální péči.

 Piercing se nedoporučuje provádět v případě onemocnění znesnadňujících proces propíchnutí a následného hojení (diabetes, těhotenství, alergie na kov).

Jak pečovat o nový šperk?

Minimálně dodržujeme základní hygienická pravidla. Na šperk nesaháme špinavýma rukama, šperk umýváme antibakteriálním mýdlem a i s mýdlem jej protáčíme skrz ranku. První týden po aplikaci piercingu se zdržíme sexuálního styku, dokud se ranka nezahojí. Vhodné je do místa vpichu vmasírovávat mast (ideální je framykoin). Měli bychom si uvědomit, že nic není napořád. Vyjmeme-li šperk z ranky, za nějakou dobu kůže zaroste a musí se píchat znovu. Má to ale svou výhodu, přestane-li nás šperk bavit, jednoduše jej vyndáme a počkáme, až místo sroste.

Na začátku nového tisíciletí piercing již nikoho nepřekvapí. Společnost začala piercing brát jako jednu z nejstarších forem zdobení lidského těla.

Fota použitá v článku poskytli autoři stránek http://www.konykorn.com/piers/ . Poslední foto poskytl Gaston. Děkujeme.