kidd.jpg
Foto: Shutterstock

„Ne že bych s naším synem nebyla doma ráda. Miluju ho, těší mě trávit s ním čas. Jenže mě dokonale frustroval ten stereotyp! Pořád to samé dokola, slovník se mi smrsknul na minimum slov. Navíc Michal, můj muž, nebyl věčně doma, vracel se až večer, kdy už mi z té samoty hrabalo. Chodil po práci ještě na brigády, abychom to finančně utáhli,“ popisuje Kateřina příčinu touhy po změně. Pro tu hrál i fakt, že ona má lépe placené zaměstnání. A tak se doma vystřídali.

Návrat do kanceláře pro ni byl vysvobozením. Byla manželovi vděčná, že jí to umožnil, a doma funguje na sto procent. Jenže časem se nad rodinnou idylkou objevily mráčky. Michal má najednou nespočet kamarádek – maminek. Lepí se na něho na hřišti, u doktora, v zoo… Kamkoli se Sebíkem přijdou, hned je o něj zájem. Jenže tím to nekončí. Každou chvíli si s nějakou píše nebo volá! Řeší spolu recepty, zdravotní neduhy, různé vychytávky, prostě každé uprdnutí,“ svěřuje se Kateřina, která začala žárlit. Nejde jen o to, že má strach, aby jí některá z kamarádek z pískoviště muže nesvedla. Připadá si taky odstrčená, nepotřebná.

„Tohle všechno by měl řešit se mnou, ne? Proč s nějakýma cizíma ženskýma? Když mu to řeknu, jen se mi směje, že přeháním. Prý mám, co jsem chtěla, tak proč si stěžuju. Jen opáčí, že chlapi jsou na hřišti nedostatkovým zboží. Musím přiznat, že svého rozhodnutí lituji. Ale už nejde vzít zpět. Vydělám víc než manžel a on je takhle spokojený. Aby ne!“ zlobí se Kateřina.

Čtěte také: