Irina se narodila v Rusku, ale už osm let žije v České republice, kam se odstěhovala za manželem a také kvůli lepším životním podmínkám, sociální sféře a lepším možnostem cestovat a vzdělávat se. Během deseti let navštívila svou rodinu v Rusku jen dvakrát. Do své rodné země se prý vždy těšila, nikdy nepřestane být pyšná na svůj původ, ale také přiznává, že se tam necítí v bezpečí.
Foto: Shutterstock
„V Česku vím, že policista je tu pro mě a pomůže mi, když budu potřebovat. Bude se chovat slušně a vysvětlí mi má práva. Skvělá je i práce úřadů. V Rusku je ale na každém kroku arogance, policisté si myslí, že jsou všemocní, jsou namyšlení a agresivní. A na úřadech je to podobné,“ líčí Irina.
S ruskou invazí na Ukrajinu rozhodně nesouhlasí. „Nechápu, jak může někdo používat větu My bráníme Rusko, když Rusko žádné agresi nebo útoku čelit nemuselo. Na druhou stranu si myslím, že Evropa podcenila situaci na Donbase. Nicméně utlačování rusky mluvícího obyvatelstva v této oblasti bylo pro Putina jen záminkou, aby mohl rozpoutat tuhle nesmyslnou válku, kvůli které trpí lidé na obou stranách. Nejen Ukrajinci, ale i obyčejní Rusové. Nebude práce, nebudou peníze a ještě hodně let se na nás a naše děti bude svět dívat jako na vrahy,“ myslí si Irina.
Žena má v Rusku maminku a další příbuzné a kvůli obavám z možných postihů její rodiny si přála v rámci tohoto článku zůstat v anonymitě. Ruská propaganda podle ní funguje výborně.
„Matka mi věří, stejně jako hodně kamarádů z vysoké školy a lidí s trochu vyšší inteligencí. Hodně Rusů ale opakuje, že Rusko bylo v ohrožení, Putin neměl na výběr, Ukrajina zvyšovala militarizaci pro plánovaný útok apod. Taky hodně lidí tvrdí, že ruští vojáci nikoho nezabíjejí, že nestřílí do obytných budov a fotky a videa nejsou pravá. Mezi lidmi panuje i přesvědčení, že Ukrajinci sami střílejí svůj národ nebo se schovávají mezi obytné domy, aby je Rusové omylem trefili,“ tlumočí Irina názory, se kterými se setkala.
Podle Iriny válka nesjednotila jen Ukrajinu, ale spojují se i lidé v Rusku. Cítí se ohrožení, a proto mnohdy prý věří absurdním a nelogickým informacím, které šíří propaganda.
Kvůli ruskému původu se zatím Irina osobně v České republice nesetkala s žádnou větší šikanou. Její kamarádky z Ruska žijící v Česku mají ovšem zkušenost s šikanou dětí ve škole. Iriny synové zatím nic takového nezažili, i když se mladší z nich nejprve bál do školy jít. „Na začátku mi řekl, že bude všude tvrdit, že není Rus, ale já jsem mu to zakázala. My osobně za válku nemůžeme, nepodporujeme ji. Nikdy nepřestanu být pyšná na to, že jsem Ruska a žádný blázen svými otřesnými činy mi to nezkazí. Vím, že jsme silný a spravedlivý národ, že se dokážeme postavit činům zločince. Starší syn má hodně kamarádů mezi Ukrajinci a i když se s žádnou agresí nesetkal, není pro něj komfortní mluvit rusky, stydí se a má z toho trauma,“ tvrdí Irina.
Irina odsuzuje činy na Ukrajině nejen slovně, ale i svými činy. Ihned se zapojila do pomoci uprchlíkům. „Šířím užitečné informace na sociálních sítích, hledám možnosti ubytování, tlumočím, dělám sbírky, poslala jsem věci i peníze. Syn s kamarády občas vaří a rozdává jídlo uprchlíkům apod. Nepřestanu pomáhat, i když to pro mě může znamenat, že se kvůli možnému trestnímu stíhání do Ruska za stejného prezidenta už nepodívám,“ uzavírá Irina.
Zdroje: autorský rozhovor s Irinou, Ruskou žijící v České republice
Čtěte také:
- Bojíte se války a děláte zásoby? Zeptali jsme se pěti žen
- Láska kvete válce navzdory. Ukrajinci uzavírají manželství i při ruské invazi a zavádějí nové trendy ve svatebních šatech
