Kvalita vody ve veřejných koupalištích je pravidelně sledována. Existuji však i vodní plochy, v nichž je koupání na vlastní nebezpečí. Jak a kde zjistit kvalitu vody na koupališti, jaké riziko hrozí při koupání v přírodě a kam se obrátit před cestou do zahraničí, radí hlavní hygienik České republiky MUDr. Michael Vít.
Jak se projevily teplé jarní dny na kvalitě vody na veřejných koupalištích. Už jsou někde problémy se závadností vody ke koupání?
Vzhledem k netypicky teplé zimě a teplému jarnímu počasí není vyloučeno, že se problémy s výskytem nadměrného množství sinic vyskytnou dříve než obvykle. Většinou se jakost vody zhoršuje až v druhé polovině prázdnin, letos ale tento vývoj nelze odhadnout.
K dnešnímu datu byl již vydán zákaz koupání na koupališti Česká Lípa – Dubice vzhledem k nadměrnému výskytu sinic a voda nevhodná ke
Jak správně vybrat koupaliště? Kdo za stav vody odpovídá?
Koupání ve volné přírodě je orgány ochrany veřejného zdraví v ČR sledováno a kontrolováno, ve smyslu platné právní úpravy, po dvou liniích.
Jednak se sledují ve smyslu § 6 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, tzv. koupaliště ve volné přírodě – tj. přírodní koupaliště, která mají provozovatele a kromě možnosti koupání jsou většinou nabízeny i některé další „rekreační aktivity u vody“. Na takto provozovaných koupalištích vždy zaplatíte vstupné. Povinností provozovatele koupaliště ve volné přírodě je ve smyslu výše citovaného zákona a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, kromě jiných povinností také sledovat kvalitu vody jím provozovaného koupaliště a výsledky rozborů vod, prováděných v rozsahu a četnosti dané touto vyhláškou, je pak povinen neprodleně předkládat místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví k posouzení. Na základě těchto rozborů vod, event. na základě vlastní kontroly provedené OOVZ, pak hygienik rozhodne, zda je voda v koupališti vhodná ke koupání, či nikoliv. V případě, že kvalita vody v koupališti přestane vyhovovat hygienických požadavkům, uloží orgán ochrany veřejného zdraví provozovateli koupaliště povinnost informovat o této skutečnosti všechny návštěvníky jím provozovaného zařízení.
Druhá linie představuje sledování kvality vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách na tzv. koupacích oblastech (ve smyslu tohoto zákona jde o povrchové vody vhodné ke koupání osob podle § 34 zákona vodách). Jde o povrchové vody využívané ke koupání osob pro vyhovující jakost vody, které obvykle využívá ke koupání větší počet osob. Na těchto místech na rozdíl od výše uvedeného klasicky provozovaného koupaliště ve volné přírodě, se nevybírá vstupné, ale také zde obvykle nebývá žádná doplňková vybavenost pro rekreační vyžití návštěvníků a ve většině případů ani žádné sociální zařízení. Na těchto místech sleduje kvalitu vody v pravidelných 14 denních intervalech stát – tj. krajské hygienické stanice. V případě, že kvalita vody přestane vyhovovat hygienickým požadavkům, daným výše citovanou vyhláškou 135/2004 Sb., je vydán zákaz koupání. Povinností příslušné krajské hygienické stanice je informovat o této skutečnosti návštěvníky zveřejněním na úřední desce obecního úřadu obce s rozšířenou působností a úředních deskách všech obcí tvořících jeho správní obvod. Počet těchto míst, kde sleduje kvalitu vody stát, je striktně vyjmenován ve vyhlášce č. 159/2003 Sb. (resp. 168/2006 Sb.), kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, a těchto míst je v ČR celkem 132.
Pro úplnost nutno dodat, že v letní rekreační sezoně jsou v provozu také ještě tzv. „umělá koupaliště sezonní“. Jde o umělé venkovní bazény, které jsou vybaveny recirkulační úpravnou vody a kontinuální desinfekcí. Požadavky na jakost vody v těchto zařízeních jsou odlišné od výše uváděných „přírodních koupališť“, neboť povinností provozovatele tohoto zařízení je vodu pravidelně upravovat a desinfikovat tak, aby vyhovovala hygienickým požadavkům na její jakost. Za jakost vody v těchto koupalištích odpovídá provozovatel zařízení a v případě, že jakost vody v těchto zařízení přestane vyhovovat hygienickým požadavkům, je jeho povinností do doby odstranění závady provoz takového zařízení zastavit.
Je kvalita vody v přírodních nádržích a v umělých venkovních bazénech stejná, nebo pro ně platí jiné standardy?
Jakost vody v přírodních a umělých koupalištích je hodnocena podle odlišných kriterií.
Zatímco jakost vody v přírodních koupalištích je dána především úrovní znečištění povrchového toku a její jakost provozovatel koupaliště ve volné přírodě nemůže ovlivnit, jakost vody v koupalištích umělých provozovatel zařízení přímo reguluje a upravuje tak, aby splňovala požadované hygienické limity. Limitní hodnoty pro hodnocení jakosti vody v obou skupinách jsou dány výše citovanou vyhláškou č. 135/2004 Sb. – pro přírodní koupaliště v příloze 1 a 2 vyhlášky a pro umělá koupaliště v příloze 4 vyhlášky. Přestane-li na základě prováděných laboratorních analýz jakost vody v přírodním koupališti vyhovovat hygienickým limitům, je povinností provozovatele (v případě koupacích oblastí je toto povinností příslušné hygienické stanice) informovat o této skutečnosti vhodným způsobem návštěvníky zařízení. V případě umělého koupaliště provozovatel zařízení odpovídá za to, že je prováděna vhodná úprava, recirkulace a desinfekce vody a v případě, že jakost vody přestane odpovídat hygienickým limitům, je jeho povinností provoz koupaliště, do doby odstranění závady, zastavit.
Kde lze zjistit aktuální kvalitu vody v přírodních koupalištích?
Zprovoznění těchto stránek se již dostalo do povědomí veřejnosti a telefonické dotazy jsou ve většině případů z řad osob, které nemají k internetu přístup nebo požadují nějaké další doplňující nebo vysvětlující údaje. Zároveň jsou také nejdůležitější obecné informace z těchto webových stránek vyvěšeny v průběhu letní rekreační sezony na úřední desce ministerstva zdravotnictví. Dále jsou údaje o jakosti vod využívaných ke koupání osob ve volné přírodě zobrazovány na Geografickém informačním portále veřejné správy ČR (http://geoportal.cenia.cz).
Jak poznat, že voda v nádrži, jejíž kvalitu neznáme, například v malém rybníce, je vhodná ke koupání?
V případě, že jakost vody není z hlediska možnosti ovlivnění zdraví při koupání nikým sledována, jde o vodu neznámé kvality a koupání je zde vždy rizikové – na vlastní nebezpečí.
Každý občan má možnost si předem zjistit, jaká je jakost vody v koupališti nebo jakékoliv jiné vodní nádrži, kterou hodlá navštívit. Některé malé nádrže lokálního významu sledují i obce.
Jaké jsou obecné rady?
Abychom neohrozili zdraví své ani svých nejbližších, je vhodné ke koupání ve volné přírodě využít pouze vodní plochy, na kterých je kvalita vody kontrolována a před vlastní návštěvou takového místa je nutno si ověřit, že kvalita vody je dle aktuálních informací ke koupání vhodná. Při koupání na vodních plochách ve volné přírodě vždy existují určitá zdravotní rizika. Pomineme-li úrazy, vzniká dále ještě riziko nákazy některou z infekčních nemocí, ať už to jsou akutní onemocnění zažívacího traktu (zvracení, průjmy), akutní horečnatá onemocnění dýchacího traktu, konjunktivitidy, aseptické meningitidy, leptospiróza, cerkáriová dermatitida a nebo některé jiné vzácnější onemocnění, jejich původcem jsou všudypřítomné bakterie a viry, které nelze z prostředí eliminovat. Obvykle je však toto riziko velmi nízké a zdaleka se nevyrovná prospěšným účinkům koupání ve volné přírodě, mezi které patří hlavně pohybová aktivita, otužování či pobyt na čerstvém vzduchu.
Nicméně z důvodu předběžné opatrnosti je vhodné při koupání ve volné přírodě zachovávat některé zásady, které jsou prevencí proti zmíněným infekčním nemocem a lze je shrnout do 3 základních bodů:
1. dodržovat základní hygienické návyky,
2. koupat se pouze na vodních plochách k tomuto účelu vyhrazených a kontrolovaných a
3. před jejich návštěvou se informovat o jakosti vody v koupališti na příslušné KHS, nebo si informace zjistit na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví.
Jak lze zjistit, zda je voda vhodná ke koupání na dovolené v zahraničí?
Povinností všech členských států Evropské unie je po skončení každé rekreační sezony předkládat Evropské komisi souhrnnou zprávu o jakosti vod, využívaných ke koupání za právě uplynulou rekreační sezonu. Tyto výsledky jsou Evropskou komisí sumárně zpracovány a zveřejňovány na webových stránkách http://europa.eu/water/water-bathing/index_en.html. Na těchto webových stránkách nejsou uvedeny aktuální rozbory jakosti vody v právě probíhající rekreační sezoně, avšak z vývoje jakosti vody v předcházející letní rekreační sezoně lze vývoj jakosti vody přiměřeně odhadnout.
Zdroj: www.spotrebitele.cz
Nový komentář
Komentáře
Mám raději přírodní koupaliště než umělé vytvořená. Naštěstí je u nás krásne jezero.
Ta každoroční hysterie kolem čistoty přírodních vod už mi začíná vadit
Taky jsem kdysi do všeho vlezla.....Než jsem si rozřízla nohu o flašku od nějaké minerálky. Od té doby se strašně bojím, na co při své smůle šlápnu...
Tímhle jsem se fakt nikdy nezabývala
Prostě když je voda hezká, tak se člověku nic nestane, když je to hnus, tak tam nelezu.
Ta voda byla tak hygienická, až z toho slabší jedinci měli vyrážku
Největší úchylárnu jsem zažila v Utahu na koupališti - naběhli tam kontroloři se zkumavkami, vyhnali nás a dvě hodiny se čekalo, protože to mělo málo chloru
jezdíme na Hlučinskou přehradu,kde jsme s mým přítelem minulý rok i stanovali,teď tomu nějak nepřeje počasí
1Mona: u nás je to stejné:( Že by rovnaká vesnice na Morave?
Doporučuju Kameňák. Je tak kyselý, že v něm nežije ani jedna jediná statečná sinice, ale člověk z něj leze pokrytý hnědým nánosem z rašeliny.
No, u nás sinice nejsou, voda v pohodě, ale borci začali na začátku prázdnin těžit písek hned u přehrady a je po koupání!Zbohem, Štěrku, budeš nám chybět!