myth.jpg
Foto: Shutterstock

Týkat se mě bude až v důchodovém věku.

Omyl, přestože je pravdou, že nejrizikovější skupinou jsou ženy v období po přechodu. Může za to pokles hladiny pohlavních hormonů. Osteoporóza ale může postihnout každého - bez ohledu na věk nebo pohlaví.

Řídnutí kostí vzniká často u chorob, které ovlivňují vstřebávání a regulaci vápníku, fosforu a hořčíku, nebo činnost kostních buněk. Problémem je také nedostatek estrogenů, z jakéhokoliv důvodu. Ať už je to operace, předčasná menopauza, nebo mentální anorexie. Dále jsou rizikové choroby spojené s poruchami vstřebání, například celiakie, Crohnova choroba, stavy po resekci tenkého střeva či žaludku. Ohroženi jsou i pacienti se zvýšenou funkcí štítné žlázy nebo příštítných tělísek, po transplantacích kostní dřeně nebo při chronickém renálním selhání. 

Z léků mohou vést ke vzniku osteoporózy kortikoidy v tabletách či podávané nitrožilně, antihormonální léky při léčbě karcinomu prsu (kromě tamoxifenu) a prostaty.

Dala by o sobě vědět, například bolestí kostí.

Bohužel ne. Osteoporóza je totiž „tichý zloděj kostí“.  „Probíhá řadu let bez příznaků. Prvním příznakem je pak až osteoporotická zlomenina vzniklá při minimálním násilí,“ upozorňuje MUDr. Richard Pikner, Ph.D., primář Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolizmu Klatovské nemocnice.

Nelze ji léčit, je to nevratný stav.

Naštěstí tomu tak není. „Především hraniční stavy osteoporózy či osteopénii (předstupeň osteoporózy) lze zlepšit pravidelným pohybem a dostatečným příjmem vápníku a vitaminu D. Stejně jako úbytek kostí je většinou pomalý proces v řádu let, tak i náprava trvá dva až pět let. Jak rychlá bude, to závisí na výchozím stavu a dalších podmínkách. Při antiporotické cílené léčbě jde náprava samozřejmě rychleji,“ říká primář Richard Pikner.

Prevence neexistuje.

To rozhodně není pravda, osteoporóze se předejít dá. S prevencí bychom měli začít už od narození a pokračovat celý dospělý život. O tom, jakou maximální kostní hmotu si do života odneseme, totiž rozhoduje nejen genetika, ale hlavně naše životospráva. Nezbytný je pravidelný pohyb a dostatečný příjem vápníku a vitaminu D.

Na vitamin D stačí sluníčko.

Bohužel ne. Slunce sice je hlavním zdrojem vitaminu D, ale to v našich zeměpisných šířkách platí pouze v letních měsících. Během nich podle primáře Piknera stačí zhruba půlhodinový celotělový osvit, abychom doplnili vitamin D na celý týden. Na podzim, v zimě i na jaře je vhodné doplňovat jej jinak. Ať už potravinami, které ho obsahují vysoké množství (losos, tresčí játra, sýry, mléko apod.), nebo potravinovými doplňky.

Úplně jiná je situace u seniorů, především pokud jim je nad 70 let. „Jejich kůže již nedokáže vyrábět vitamin D ani v létě, takže substituce jím by měla být celoroční,“ doporučuje primář Pikner.

Počkám, až mě pošle na vyšetření můj praktický lékař.

Ano i ne. Zkušený praktický lékař, který vás dobře zná, by měl velmi dobře odhadnout, zda se vás osteoporóza může týkat, či nikoliv. Pokud vás vyhodnotí jako rizikovou pacientku, měl by vás odeslat ke specialistovi na kostní choroby sám od sebe. Pacienty na vyšetření odesílají v případě potřeby také gynekologové a další odborní lékaři. Například neurolog, endokrinolog, revmatolog, plicní lékař, urolog, onkolog a tak dále. Přesto bychom neměli zapomínat, že odpovědnost za zdraví je primárně na nás samotných. Vždy se vyplatí aktivně se lékařů ptát.

Pokud máte jakékoli pochybnosti, v rámci prevence je vyšetření dostupné i pro samoplátce. Základním vyšetřením je kostní denzitometrie, která samoplátce vyjde na částku v řádu stokorun.

„Kromě výsledků denzitometrie se při komplexním vyšetření hodnotí také rizikové faktory pacientů (užívané léky, další onemocnění, prodělané zlomeniny a jejich mechanizmus vzniku). Následně se provádí i laboratorní vyšetření hladin vápníku, fosforu a hořčíku spolu s vitaminem D a parathormonem. A také se zaměřujeme na ukazatele aktivity kostních buněk, takzvané kostní markery. Rovněž tak je důležitá znalost ledvinných a jaterních funkcí, krevní obraz, elektroforéza sérových bílkovin k posouzení možné přítomnosti mnohočetného myelomu,“ vyjmenovává primář Richard Pikner sledované faktory, na jejichž základě by měl specialista na kostní choroby zhodnotit aktuální stav a míru rizika zlomenin do budoucnosti a navrhnout doporučení. „Někdy doplňujeme i rentgen hrudní a bederní páteře k odhalení již přítomných zlomenin. Částečně lze nahradit bočním snímkem na celotělovém denzitometru, jehož výhodou je hlavně několikanásobně nižší radiační zátěž,“ dodává lékař.

Zdroj informací: MUDr. Richard Pikner, Ph.D., IKEM

Čtěte také:

Reklama