Pohostinné město
Jejich chov je dnes ale spíše výjimkou, a tak zdivočelí holubi začali masově osídlovat města. Nacházejí v nich příznivé podmínky k obživě i hnízdění, v důsledku toho se také často přemnožují a působí značné škody na domech, v hospodářství i na lidském zdraví.
K obědu luštěniny i omítku
Jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10–12 kilogramů trusu, který rovněž ničí fasády domů a sochy a zároveň je zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů.
Městské populace holubů se tak významně podílejí na přenosu některých onemocnění přenosných ze zvířat na člověka.
K nejčastějším nemocím, které holubi na člověka mohou přenést, patří:
o ornitóza
o aviární (ptačí) tuberkulóza
o salmonelóza
o klíšťová encefalitida
Nemocní či mrtví holubi se snadno stanou kořistí koček, které pak přenášejí nákazu na člověka, případně na další zvířata.
Z alergologického hlediska jsou holubi významným zdrojem roztočů. V jejich hnízdech přežívá celá řada jejich druhů. Společně s ostatními mikroskopickými částečkami jsou roztoči základem prachu, roznášeného nejen po napadených objektech, ale i v blízkém ovzduší, kde působí jako alergeny. Čím více jsou takové objekty napadeny (velké vrstvy trusu, hnízda a mumifikované trupy uhynulých holubů na půdách), tím je větší pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí.
Horší je situace po pokousání klíšťákem. Bílkoviny obsažené v jeho slinách totiž poměrně často vyvolávají u lidí alergické reakce, které mohou být i velmi prudké. Na člověka útočí tito parazité, jen když jsou hladoví a mají nedostatek vlastních ptačích hostitelů.
Hon na klíšťáky
Nebezpečné jsou tedy ty situace, kdy dojde k náhlému vypuzení holubů z místa jejich hnízdění a nejsou současně vyhubeni klíšťáci. Ti si potom hledají náhradní potravu a útočí na lidi s popsaným rizikem i vážných reakcí a pochopitelně také přenosu infekcí.
Ohrožené plíce
Dalším rizikem při pravidelném kontaktu s holuby a jejich exkrementy je rozvoj plicního onemocnění. V plicích postižených jedinců dochází k imunitní reakci a zánětu po opakovaném vdechování prachu z holubích hnízd. Postižení jedinci mohou onemocnět astmatem nebo jiným závažný plicním onemocněním – tzv. nemocí chovatelů holubů.
Je tedy zřejmé, že snahy některých lidí ochraňovat populace městských holubů nejsou rozumné. Woody Allen holuby ve své hře Stardust memories dokonce příhodně nazval okřídlenými krysami, což při vyčíslení škod a nemocí jimi způsobených není daleko od pravdy.
Zdroj: Haag-Wackernagel D. Annals of Applied Biology 2005;147.
Článek je převzatý ze serveru www.bez-alergie.cz
Nový komentář
Komentáře
U nás na firmě, kde máme obrovský plac, to byl fakt problém. Pořád všechno špinavé, byla to ostuda si tam někoho vzít. Musela jsem sehnat firmu https://delisa.cz/deratizace-holubu/ , která provádí plošné postřiky, které je odpuzují. Provádí i odchyt holubů do klecí
loni v zimě nám v práci na dvorku přistál holub se zlomeným křídlem, nikdo neměl sílu mu zakroutit krkem, tak jsme ho začali krmit, přežil, křídlo srostlo a zase lítal
verlit: april: ovšem přiznávám, že náš holub byl velice chytrý a mazaný. Kvůli němu jsme se ráno plížili neslyšně na záchod, aby o nás nevěděl, protože číhal na pohyb v domě, aby dostal žrádlo. Přes noc spával na venkovním parapetu ve své budce. Jakmile poznal, že je někdo vzhůru, začal pochodovat po plechovém parapetu, čímž vyluzoval strašné zvuky, křápal, škrábal a klapal a k tomu bublal. To už bylo vážně lepší utišit ho zrním a pohlazením.
holubi jsou hezcí, ale raději dál od nich
verlit: gerda: nám se usídlili přímo na podlaze na balkoně, schovaný pod kolama, který tam byly "zazimovaný". Takže žádný prkýnko, žádný truhlíky, žádnej plech ... navíc kola šly do sklepa, odkud nám je pak ukradli, kvůli holubům jsme si pořídili dvě kočky - efekt byl takovej, že holubů jsme se zbavili, ánžto jsme pořídili síť, aby nám kočky nežuchly z balkonu.
K těm vlaštovkám - mám pocit, že vlaštovky nejsou ucouraný, neprocházej se po balkonových římsách, nebo po dlaždicích, u strejdy kdysi na balkoně sídlily jiřičky a po nich nebylo ani stopy
april: Oni hnízdili nad plechovým základem pro truhlíky, takže stačilo ten plech jednou denně smést a umýt. Žádný problém.
gerda: Přesně tak, ty vlaštovky mě taky napadly.
ale vlaštovky jsou většinou milované a chráněné, a přesto dokážou pod svým hnízdem navršit pěknou kupu trusu. Lidi to řeší tak, že pod zbudované hnízdo přepaží prkno, no a to se pak na podzim po odletu vlaštovek odstraní. Omítka je čistá, odpadá úklid. Všecko jde, když se chce.
verlit: máš můj obdiv, mně stačilo to, co zvládli holubi nadělat po jedné noci na našem balkoně, byl to takovej příšernej bordel, že nechat je tam, na to jsem fakt sílu neměla. Vůbec si neumím představit, kdyby se tam měli pohybovat delší dobu
Můj osobní názor je, že Každé zvíře má cizopasníky, když nemá veterinární péči. Taková slepice -jak je užitečná a v lidových písních opěvovaná-a když se o ni člověk nestará jak náleží, tu má čmelíky, tu zas srostlice, to by člověk musel žít ve sterilní krabici, když by se měl všeho bát!
verlit: aspoň jedná spřízněná duše
Ťapina: Upřímně řečeno, možná si to pletu s Milánem nebo mám bordel v datech. Nicméně, proti holubům se vede válka ve většině Itálie (hovna žerou mramor atp.), před třema rokama jsem tam žila a když jsem byla v Benátkách, tak na San Marco nebyl ani jeden krmič a holubů pomálu.
Tak já se teda přiznám. Před lety jsme bydleli v paneláku a na balkónu nám zahnízdili holubi.
Místo abych zavolala deratizéry (nebo de-holubéry, či jak jim říkat), polila sebe i balkón dezinfekcí, investovala do zaříkávání a exorcismu, prostě jsme pod hnízdem uklízeli a pozorovali, jak holubí život jde.
Bylo to úžasné. Rodiče se poctivně na hnízdě střídali, celkového času seděl déle samec. Když kolem letěla poštolka, byli oba rodiče v pozoru a dvakrát své mladé dokonce proti útoku hrdinně bránili. Když jedno mládě přece jen poštolka ulovila, obrečeli jsme to (i když taky holt krmila mladé, co se dalo dělat).
Když mladí odrostli, rodiče se odstěhovali a postavili si nové hnízdo, zatímco jedno z mláďat, teď už dospělých, zůstalo a použilo pro svou novou rodinu uvolněné hnízdo.
Byli stateční, úžasní, rodinně soudržní a hrozně sympatičtí. Čmelíci, klíšťáci, tuberkulóza a mor na nás neazútočili a těch pár hovínek se prostě uklidilo, stejně jako když se uklízí klec u andulky, no.
měli jsme vypiplaného ochočeného obyčejného holuba. Našli jsme ho vypadnutého na chodníku, byl velice ošklivý, skoro holý s obrovským zobanem. Máčenou kukuřicí a vodou z kapátka se nám ho podařilo udržet a byl moc milý. Chodil za mnou po zahradě jako pejsek.
Měli bysme si z holubů vzít příklad: s...ou na všechno...
hajcena: A víš, proč se při cvikách z parazitologie dělá výtěr zrovna holubům?
Protože a) se tam vždycky dost najde
b) se to od nich nedá chytit
Na veterině jsme v parazitologii dělěli výěer z volete chyceného městského holuba a to byla dost hrůza
. Měl tam snad celou ZOO
....
holuby nebrat
No, holubi jsou pěkná cháska. Synátor v létě odjel na víkend a nechal pootevřené balkonové dveře. V neděli večer přijel a byl na infarkt - do obýváku nalétali holubi, pos*ali nový koberec i sedačku. Do půlnoci čistil a uklízel a pak navíc zjistil, že mu tam nanesli i nějaké brebery - ráno se probudil celý poštípaný a šel rovnou koupit Biolit. Od té doby je na holuby silně alergický, nemůže je ani vidět.
gentiana: Před třemi lety se tam kukuřice pro holuby ještě prodávala
verlit: Já si taky myslím, že pokud ty holuby nebudu jíst syrové, tak se asi nic nestane. U nás ve Vidlákově máme sokolíky, dokonce se množí, ale zatím jim stačí, že si cpou břicha na druhém konci města, kde teda není ani peříčko.
gerda: Spíš dříve lidi ty věci jedli a nevyhazovali. A v dobách předpopelnicových tuplem.
Podle různých článků, které jsem během let četla v seriózních i méně seriózních časopisech, je na jedné straně ta hysterie ohledně "životu nebezpečných" holubů přehnaná.
Případů nemocí a infekcí od holubů je nepatrně a týkají se spíše míst, kde je celkově problematická hygiena (squatty apod.)
Populace holubů ale opravdu místy působí problémy a můžeme si za to převážně sami - právě tím, kolik potravy naleznou holubi u popelnic, na dvorcích u restaurací atd. Běžná potrava, kterou ve městě najdou MIMO tahle místa, by v životě neuživila tak velkou populaci.
Hodně se řeší regulace (odstřel, trávení, rarozi a sokoli ve městech), ale pokud se nevyřeší i skladování a odvoz odpadků, tak to je pořád boj s větrnými mlýny.