Krásný den milá redakce. Chci k dnešnímu tématu přispět také svou malou troškou do mlýna.
U nás doma bylo vždycky jídla dost. Lednička doslova praskala ve švech a každý si mohl vzít, na co jen dostal chuť. Takže nebylo divu, že tatínka nakonec vyhodila jeho obvodní doktorka z ordinace s verdiktem, že pokud nezhubne alespoň deset kilo, nevstoupí ji na váhu:D Doma to bylo pochopitelně vyčítáno mamince – ona vyvařuje, ona pořád něco chystá… ale ve skutečnosti si tatínek dopřával v práci po vydatném obídku (gulaš s pěti knedlama ) nějaký ten pamlsek, zmrzlinku nebo zákuseček… Ale to je jiná.
Když jsem poznala svého stávajícího přítele a jeho rodinu, nemohla jsem nějak pochopit jejich filozofii. Zvlášť filozofii jeho matky. Peněz měli dost. Byt zařízený. A z dvou managerských platů uživit dva hladové krky snad není takový problém. Problém byl v ní. Na nákupy nechodila – nechtělo se jí, nestíhala – najedla se přeci v práci. Když zašel někdo jiný z rodiny nakoupit, navařila pro sebe, pro ostatní ne. Lednička u nich většinou zela prázdnotou. Žádné jogurty , ovoce, salámy, sýry, žádné teplé jídlo alespoň jednou denně! Po otevření ledničky na mě vykoukly dvě vajíčka, mlíko a když se zadařilo tak pár koleček salámu. Když už byla opravdu největší krize, objednala domů pizzu – přece nebude vařit, když celý den makala!
Když začal přítel chodit k nám a uviděl na každé návštěvě prohýbající se stoly, připadal si nejspíš jako „Alenek“ v říši divů. Samozřejmě, že se ze začátku upejpal a nechtěl si vzít, protože mu to připadalo neslušné, ale časem si prostě zvykl, že jídlo je tam nachystáno především pro něj. Rozpalovaly mě však do běla její telefonáty typu: ,,Když je u tebe, zůstane i na oběd? Nebudu vařit.“ Co jsem jí měla odvětit? Jistě že zůstal. Doma by se prostě nenajedl. Připadalo mi to velmi, ale opravdu velmi neslušné! Co byste ale na mém místě dělaly vy?
Jednu výhodu však tohle „tchýniné nevaření“ má – nikdy jsem neslyšela větu typu: ,,Víš, ale maminka to vaří jinak!“ Takže nakonec – vše zlé je k něčemu dobré! Nicolenka
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Děkuji, Nicolenko, za váš příspěvek k dennímu tématu. Vašeho přítele mi bylo při čtení vašeho textu líto. Chudák, jak vůbec mohl přežít?
A vy ostatní máte poslední šanci. Vážně poslední. Za půl hodiny končím a jdu se najíst, naprat břich, nasytit ego i žaludek. Ještě nevím, co si dám, ale jistě to bude dobré.
Redakční mail je:
a pokračuje turnaj v samolodích: VYHRAJTE TO, NA CO MÁTE CHUŤ
Nový komentář
Komentáře
ILIINES — #17 sojove parky nejsou zas tak zle
I ja se pridam,jak mi nechutna, tam kde nyni bydlim a to je v U.K.Byla jsem pozvana na obed,nad kterym jsem zbledla-sojovy parek v bagete a k tomu rozmackane brambory suche.Odmitla jsem s tim,ze mne dnes poboliva zaludek a v duchu jsem se modlila,aby na mne nepoznali tu malou lez.V restauraci jsem si dala stejka na grilu.Kdyz mi ho prinesli,tak talir plne zeleniny s hranolkami a tam se mezitim schovavalo zcernale maso s honosnym nazvem stejk.A bylo po jidle.Nedalo se to uriznout ani uzvejkat.A tak uz nepraktikuji vylety po restauracich a doma se snazim si uvarit p cesku.Sice to neni ono(ingridience jsou rozdilne),ale mam to aspon stavnate a meksi.Rika se,ze Anglie postavila na nejhorsim jidle-skvelou historii.A ja rikam,je to tak.
Já jsem v důchodě, tak si užívám vaření pečení a zkouším nové věci.
Já taky nevařím každý den. Ale máme to s manželem tak pěkně zařízený a hlavně domluvený, že to vyhovuje celé rodině. Jeden týden nakupuje a vaří výhradně jen on. Druhý týden je zas na mě. A bez Výmluv na to, zda byl on nebo já v práci. Jeden týden je jeho, další zase můj. Nejdřív jsem si myslela, že to je blbost která se dá těžko dodržovat. Ale hodně rychle jsem si zvykla a je to super!
No - na druhou stranu - a co? To je snad zenska povinnost, po celodenni praci nakoupit a uvarit? Neni. V ty rodine nezila sama a proc by to mela delat zrovna ona?
Vetsinu Amiku by ani nenapdlo neco takovyho po zene chtit - a to ji maji vetsinou v domacnosti.
a to je velká výhoda
Njn, chlapi k tomu moc nejsou... ale aspon že zvládají nějaké základy (jako třeba uvařit vejce natvrdo
)
Přesně tohle zažívá právě teď přítel mojí známé. Jeho maminka je ryzí intelektuálka, která připálí i čaj.
U jeho nastávající jsou naopak velcí gurmáni, stále se tam vaří a peče pro početnou rodinu (ale také hodně pracuje, jsou to takoví ti "jak dílu, tak k jídlu"). Takže teď radostně dávají k lepšímu historky, jak některá jídla u jich jedl poprvé v životě a jak nevěřil, že buchty a dorty se dají pořídit jinak než v cukrárně
.
No, já mám doma chlapa, ne dítě
Umí nakupovat, vařit...
Také znám ze svého okolí takové případy a dokonce i z příbuzenstva.
ToraToraTora — #7
DarkAngel — #6 Ty poslední jsme při knedlíkovém povstání vysadili na Hayleyově kometě
ToraToraTora — #5 Toro
máte v kosmu tchyně? 
Alespoň tě tchýně nemůže poučovat potupně při nedělním obědě, jak se dělá ten nejlepší knedlík či rajská
To mi připomíná film Tchyně a uzený
muž má štěstí že se konečně nají,za to tě musí milovat,určitě se nikdy nebude chtít vrátit k mamince a její prázdné ledničce
Jaký byl můj údiv, když jsem si chtěla u budoucí-ex-švagrové nalít mlíko do kafe a jediný mlíko (vlastně úplně jediná věc) v lednici bylo mlíko pleťový