Tanec - synonymum krásy, vášně, romantiky, touhy, osobitosti. To vše a mnohem víc v nás, ženách, dovede probudit. Snad každá z nás někdy ve svém životě snila, že nějaký ten klon Patrika Swayzeho přijde a vyzve nás k tanci. Realita je ale, jak všechny dobře víme, úplně jiná… a my sedíme v koutě a čekáme… zbytečně?

„Mirane, ať chceš, nebo ne, tanec je pro nás ženy vyjádřením lásky, touhy, něhy… žádná z nás nechce jen tak dřepět v koutě a čekat! Dělej se sebou něco, vždyť umět tančit patří mezi základy společenského chování! Kdo to neumí, je buran, už mě štveš! Koukej, jak tamta s tím svým tancuje, sice mu to nejde, ale aspoň se S N A Ž Í, protože ji miluje, víš, a kvůli ní se na pár minut přemůže!“ tyto a podobné výčitky slyšel Mirek, náš taneční analfabet, dle svých slov snad stokrát, mnoho jeho potenciálních vztahů prý dokonce začalo krachovat právě v období plesů a tanečních veselic, kdy zkrátka zůstal s partnerkou sedět, kde jinde než v koutě. „Nejsem přece žádnej přiteplenej Swayze!“ rozčiluje se Mirek a svěřuje se nám se svým čerstvým víkendovým zážitkem…

„Víte, pro začátek bych chtěl říct, že fakt U M Í M spoustu věcí, je se mnou sranda, umím otevírat lahvový pivo nohou, pravidelně se myju, čistím zuby, občas kupuju květiny, vařím, sleduju fotbal, během zimních večerů rád rozžehnu svíce… ale zkrátka neumím tancovat! No, a co?!? Říkal jsem si, ale jak tak v posledních letech zjišťuju, žádná z vás se s tím nehodlá smířit. Tanči, tanči, tanči! To je, oč vám kráčí. Proč se sakra chcete svíjet v náručí nějakýho přiteplenýho, boky kroutícího borečka? Vždyť je to úchylný, kristepane!“ začíná nám s vervou sobě vlastní vypravovat Mirek (32), vcelku atraktivní muž, který se dle svých slov momentálně cítí jako štvaná zvěř a v období plesů je prý zcela vyloučen ze společenského života.

„Jistě namítnete, že když neumím tancovat a nebere mě to, tak zkrátka na žádný takový akce chodit nemám. Bingo! Máte pravdu, ale jak mám sakra donutit partnerku, aby pokaždé, když jí řeknu, že na ples nepůjdu a FAKT jsem si z ní nedělal srandu, když jsem ji upozorňoval, že její spodní prádlo tančí určitě líp než já, vzala můj společenský defekt na vědomí? Provětral jsem už hodně sukní a žádná z nich nebyla schopná pochopit, že zkrátka netančím! Kyselý obličeje, naštvání, kvičení, výčitky… A ani tento víkend tomu nebylo jinak…“

Mirek si totiž společně se svými kamarády a přítelkyní vyrazil za zábavou, a co čert nechtěl, všichni skončili v jednom nejmenovaném hudebním klubu, kde se přirozeně tančilo, a náš hlavní hrdina se prostě obdobnému pohybu svého těla bránil a neuskutečnil jej. „Když jsem viděl ten kyselej obličej svý holky, cítil jsem, že zkrátka bude zle. A taky že bylo! Samozřejmě jsem měl druhý den na talíři, že i náš obéznější kamarád Libor se snažil a se svou drahou vytíral kouty tanečního parketu, a že my jediní jsme seděli na zadku jako dva... no, hádejte asi co… a bla bla bla. Hádka samozřejmě vykrystalizovala ve výčitky, naříkání si. Sladkou finální tečkou celého toho divadla je „mé“ rozhodnutí…“ Mirek chvíli otálí, nabírá dech a dodává: „Jo, ukecala mě, od příštího týdne začínám chodit do tanečních, ty svoje první jsem během puberty úplně zazdil, tak sjednám nápravu, už mám z toho osypky, ale moje polovička přede štěstím… Patriku, fakt ti teda moc děkuju!“ zvolá Mirek a ihned nám, ženám, směřuje svou zásadní otázku: „Vážně by mě zajímalo, co s tím tancem, milé ženy, máte? Proč po nás pořád chcete, abychom vytvářeli na tanečním parketu kreace, které nás degradují na čtyřprocentní menšinu? Fakt to potřebujete k šťastnému a spokojenému životu?

Čtěte také:

Reklama