Klára nám vypráví o tom, jak se ocitla na výstavě Sladkosti smrti a proč se v podstatě k smrti vyděsila. Já bych z toho měl husí kůži.
Moje dobrodružství bývají buď nezajímavá pro okolí a s nulovou pointou, nebo mediálně nezveřejnitelná.
I když před pár měsíci jsem zažila historku, která v daný okamžik nebyla nikterak příjemná…
Jednoho dne jsem dostala pozvánku na zahájení výstavy. S kamarádkou jsme se domluvili, že se tam spolu půjdeme podívat. Shlédli jsme fotografie s industriální tematikou, vypili pár skleniček vína, povídali jsme si na terase a pozorovali umělce. V tom jsem si všimla mimo jiné, že je zde ještě otevřený jeden polo prosklený komplex, kde byla díla nijak nenavazující na ty, na které jsme byli pozvané.
Náhle jsme se ocitli mezi pár lidmi na výstavě s názvem Sladkost smrti. Na jedné zdi visely úmrtní oznámení výtvarných umělců, dále fotografie od Radoslava Kratiny, který zachytil hroby na pražských Olšanských hřbitovech, do tohohle všeho byl puštěn dokument ze strašnického krematoria + ještě přenos z pohřbu. V místnosti hořela hřbitovní svíčka, aby byla atmosféra kompletní.
Na konci prostoru byly schody a my jsme si řekli, že se půjdeme podívat dolu, já jsem si po cestě vzala ještě nějaký materiál, který se týkal této výstavy a kamarádka začala říkat své názory, že smrt je asi stejně krásná i podobné řeči..
Když jsme sešli dolů, bylo tam stejně napůl zhasnuto a my neměli moc šancí vidět obrazy, které se týkaly zase úplně něčeho jiného, tak jsme šli zpět nahoru.
Náhle se zhaslo všude. V duchu anebo snad nahlas jsem řekla: ,,To by byla vážně legrace, kdyby dveře byly zamčené!“ A taky že byly! A nikde nikdo! My jsme se tak ocitli v místnosti s posmrtnou tematikou a jediné, co tam svítilo, byl záznam přenosu z pohřbu.
Bušili jsme na prosklené dveře, ale byly ze silného skla, tak nás nikdo neslyšel, venku už byla tma, tudíž jsme nebyli ani vidět. Už jsme začínali panikařit. Avšak neočekávaně se na terase objevil telefonující muž, který si nás všiml a zavolal někoho, kdo nás vysvobodí.
Tak tohle byly naše dobrodružné (ne)Sladkosti smrti, z kterých nás odvážela tramvaj s konečnou zastávkou Olšanské hřbitovy.
Klára
Díky Kláro za zajímavý příspěvek. Je mi divné, že tam nebyl zapnutý, žádný alarm, ale dobrému příběhu na zuby nekoukej…
A jaké bylo vaše největší dobrodružství ? Svěřte se nám.
A pro jednu z vás, jejíž příspěvek se mi bude nejvíc líbit, mám připraven dárek :Vichy Liftactiv Derm Source Denní krém pro normální a smíšenou pleť 50 ml v hodnotě 750 Kč. Abyste při vašich dobrodružstvích byly krásné...
Nový komentář