Paní Jana Tomášková (33) žije sama s dětmi, Honzou (14) a Jakubem (12), v Karlových Varech. Staršímu synovi bude letos již patnáct let, ale není schopen samostatně se najíst, umýt se nebo se postavit, protože je handicapovaný. Vždy bude odkázán na pomoc druhých. Nyní potřebuje k rehabilitaci nový přístroj – motomed. O příspěvek požádali Konto BARIÉRY.
Honzíkovi po narození zjistili lékaři krvácení do mozku, které zapříčinil těžký porod. V prvním roce života, po CT mozku, mu byla určena osudová diagnóza: Kvadruspastická forma dětské mozkové obrny. „Paní neuroložka nám citlivě, ale na rovinu vysvětlila, že Honzík zůstane fyzicky i psychicky handicapovaný,“ vzpomíná Jana. „Sdělila nám, že nikdy nebude schopen vést normální život, zůstane nepohyblivý, odkázán na pleny a pomoc ostatních.“
Ani dnes Jana svého rozhodnutí v žádném případě nelituje. O Honzíkovi mluví s láskou, nadšeně vypráví o jeho vášni ke sportu a o tom, jakým je skvělým společníkem. Sice je schopen říci jen pár slov, ale i těmi mamince naznačí, aby mu zapnula televizi, když má začít box. Miluje staré české filmy, jeho oblíbeným je U pokladny stál.
Honzík pravidelně navštěvuje léčebnu v Košumberku, kde si našel kamarádku a první dětskou lásku. Jsou spolu v kontaktu i mimo pobyt v léčebně, pravidelně si týden co týden volají. Honzíkova malá přítelkyně je mentálně postižená, ale bez problémů artikuluje. Vloni nastoupila do první třídy a přes telefonní sluchátko učí Honzíka abecedu a postupně i celá slova.
Paní Tomášková je skutečná hrdinka, která odložila vše stranou a žije jen pro svého nemocného syna. Otec jejích dětí s nimi již třináct let nežije a o své syny se žádným způsobem nezajímá. Již sedm let neplatí ani výživné. Finančně rodinu podporuje Janina matka a sestra. Pro Honzíkova bratra Jakuba je teta Míla opravdový poklad. S maminkou, která se musí nepřetržitě starat o Honzíka, se nemá šanci dostat kamkoli na prázdniny a užívat si bezstarostného dětství. Právě s tím Janě vypomáhá v největší míře její sestra. Bere Kubu na hory, v létě na dovolenou a vůbec mu věnuje spoustu času. Jana si nedokáže život bez pomoci rodiny a kamarádů vůbec představit.
Nedávno požádala Konto BARIÉRY o finanční dar na pořízení motomedu – rehabilitační pomůcky pro Honzíka. Zjednodušeně řečeno se jedná o rotoped ovládaný počítačem, který přebere za dítě práci a dál s ním hýbe a procvičuje ho, i když dítě již přestane samo cvičit. V současné době Honzík využívá této pomůcky na rehabilitacích, kam ho maminka musí vozit. Po dalších z mnoha operací, které se letos uskuteční, by ho ale již potřeboval mít doma. Cena motomedu činí celkem 142 774 korun. Polovinu této částky paní Jana obdržela jako příspěvek od města Karlovy Vary, odboru zdravotnictví a sociálních věcí. Druhou polovinu však musí uhradit ze svých prostředků. Proto nyní doufá v pomoc Konta BARIÉRY.
Pokud chcete i Vy Honzíkovi pomoci, můžete tak učinit prostřednictvím Konta BARIÉRY. Založte si na svém účtu trvalý příkaz k zasílání pravidelného příspěvku a posílejte třeba i 50 Kč měsíčně. I malá pomoc se počítá. Konto bariéry pomáhá již 15 let rodinám s podobným osudem, který potkal Honzíka a paní Janu.
Více najdete na stránkách www.kontobariery.cz
Nový komentář
Komentáře
átéčko: dík
chudák malej, ten jeho fotr je větší chudák než on....
kvadruspastik, to je těžký
Prostřednictvím dárcovské SMS ve tvaru DMS ROK KONTOBARIERY na číslo 87777. Cena DMS Roční podpora činí 12 x 30 Kč. Příjemce obdrží 27 Kč z každé DMS.
FAXÍK:No tak to je dobrá otázka,ty podvodníci jsou tak vynalézavý že to člověk jen stěží rozezná,asi by to chtělo přispívat jen přes účet nebo dárcovskéDMS
já přispívám všem co vybírají do kasiček,ale ostatní lidé mi tvrdí,že přispívám podvodníkům,ale jak to mám poznat?
lékárnaLépe bych to nenapsala,maš sto procentní pravdu
Tady nejde o těch 10 kč,-,ty by mohl myslím přispět každý,(i když kolikrát chudší lidi přispějí spíš než ti co mají dostatek),ale o to ,že my platíme daně a vláda by se pořád neměla vymlouvat, že na nic nejsou peníze a hlavně v sociální oblasti.Hlavně, že mají dost pro sebe.Já to nikomu neberu,ale když šetřit, tak všichni.
Paní je moc statečnáa musím souhlasit,že je to velká ostuda ,když musí rodiče prosit o příspěvky ,bez kterých se takto nemocné dítě neobejde i já přispívám,kdyby každý občan ˇCR dal deset korun měli by i jiný
Stát by měl být rád, že jsou takto obětavé maminky a nedají své dítě do ústavu a tím šetří státu peníze.Proto STÁT by se měl postarat o své občany,kteří ne svojí vlastní vinou jsou invalidní.A ne ,že co chvíli slyšíte výzvy v televizi, že nešťastní rodiče prosí lidi o příspěvky na náročnou operaci v cizině a nebo podle "úředníků" na nadstandartní pomůcky, které jim i jejich rodině ulehčí život.Těžko se ve svízelné situaci bojuje se státním molochem, když vám nic nepřiznají.Také přispívám na charitu třeba zprávami SMS.Nevím jak bych se zachovala, kdybych neměla jinou možnost, asi bych taky prosila,ale je to ostuda státu.
Tak to opravdu přeji, aby se vybraly penízky! Já také děkuji kontu Bariéry za pomoc!!!
první příspěvěk dobrý, jsem zvědavá na další, to bude zase nářez
Klobouk dolů..