Malý lístek se uvolnil ze stromu.

Stromek po něm natahoval větve, jakoby to byly ruce, chtějící list zachytit a vzít ho zpátky pod svou ochranu.

Ale on už vzlétl vysoko k nebi poháněný teplým větrem a pak několika piruetami slétl níž k zemi.

Byl volný a svobodný. Létal si po nebi jako ptáci, kteří sedali na stromě, kde byl list dříve přichycen.

Nakonec dopadl na zem, kde společně s ostatními listy utvořil mozaiku červeno-hnědo-žluto-zelenou.
Bylo to krásné.

Ležel tam a čekal, co bude dál.

Ještě jednou se vznesl a dopadl do bláta. Někdo na něj šlápl a zabořil ho hluboko do mazlavé hmoty. Jemu to však nevadilo. Tiše vzpomínal na okamžiky, kdy poletoval vzduchem, a byl šťastný.

Ne každý zažije takovou chvíli.  

          
Reklama