Pokud přežijete úvodní nesrozumitelné drmolení studentů, jež Vás má uvést do světa plátna vysokého jako osm slonů, můžete strávit velmi zajímavých padesát minut ve vesmíru.

I kdyby dokument nebyl 3D, byl by to pro mne úžasný zážitek, ale v tomto pojetí máte opravdu pocit, že jste jedním z kosmonautů (astronautů) ze šestnácti zemí světa, jež se podílejí na výstavbě výzkumné orbitální laboratoře.

Jako malé holce mi vysvětlovali, že ten, kdo má brýle, nikdy nemůže řídit letadlo. Takže jsem myslela, že ani kosmonaut (oba dva přeci lítají, že!). A ejhle! Není to pravda. Americkému expertovi trůní na nose skoro 400 km nad zemí dioptrické brýle.

Pak jsem si také myslela, že vesmírná stanice je ultračisté prostředí, kde se navíc strava podává v tubách nebo ve tvaru pilulek. Kdepak. Film Space Station Vás uvede v údiv tím, že kabinou pluje otevřená konzerva paštiky a že jeden z posádky si otevře sáček s doma připraveným popcornem. Ta rozpuklá zrnka, která neskončí v žaludku kosmonauta, skončí ve filtrech. Prostě pohoda jazz.

A už se Vás někdo ptal, co byste si vzali na opuštěný ostrov? Vsadím se, že ano. Ale jak odpovíte na otázku: Co byste si vzali na orbitální stanici? S klidem odpovězte – fotky, discmana, CD, holicí strojek a knihu. Že je to příliš obyčejné? Možná, ale připomíná Vám to domov a také s tím vyplníte chvíle volna. Navíc, zkuste si žít týdny ve stísněném prostoru, aniž máte možnost říci svým spolusouputníkům: Hele, za pět minut jsem zpátky, skočím si na roh do trafiky.

Mne dokument fascinoval. Máte možnost vidět „v reálu“ život tam, kam se asi nepodíváte. Řekla jsem si, že se na film po určité době půjdu podívat znovu. A jsem si jistá, že se může líbit i malým zvídavcům.

Uvádí Lockheed Martin ve spolupráci s Nasa. 

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ