Mezi lékaři dnes můžeme najít velmi různé názory na to, jak předcházet vzniku alergií. Existují zastánci tzv. hygienické hypotézy, kteří tvrdí, že přemíra sterility může vést v pozdějším věku ke vzniku alergií, protože tělo malého novorozence nebylo vystaveno těm látkám, se kterými později přijde do styku, tudíž si nevytvořilo správnou imunitní odpověď a nebude si s nimi umět poradit.

 

Řečeno velmi zjednodušeně Doc. MUDr. Petrem Panznerem, CSc.: Imunitní systém má k dispozici dvě odpovědi. TH1 a TH2. Nedostatečná stimulace v poporodním období, vysoké nároky na sterilitu prostředí, ve kterém se novorozenec pohybuje, mají za následek přetrvávající odpověď TH2, která je laicky řečeno kvalitativně jiná a proto může reagovat v pozdějším věku přehnaně a vytvářet tak alergické reakce na podnět, se kterým si jinak poradit neumí.

„Není optimální nechávat dítě ve sterilním prostředí. Přiměřená expozice insektům je příznivá pro rozvoj imunity.“

 

Primář alergologie a klinické imunologie nemocnice v Šumperku, MUDr. Pavel Brož, k tomu říká:
“Problém není v hygienické hypotéze, ale v tom, že se z ní vyvozující věci, které s tím už nesouvisí (pokud jste studovala matematiku, tak víte, co si myslet o implikaci z implikace). Leč kdyby na základě hygienické hypotézy byla pro veřejné ohrožení na pomalém ohni upálena ta babizna, co v televizi hlásá, že jen desinfikované je opravdu čisté - a autoři podobných nesmyslů - kdyby to vedlo k omezení antibiotik, tak budiž sláva hygienické hypotéze…“

 

A dodává: „Jo! Čistota půl zdraví a špína celý…“

 

Hypotéza předpokládá, že vytvářením sterilního prostředí – neustálé desinfikování podlah, WC, koupelen i potravin, a tudíž likvidování bakterií, ničíme prostředí, ve kterém by si dítě vytvořilo kvalitní imunitní systém. Ve vydesinfikovaném bytě totiž vlastně nemá, z čeho ho vytvářet, protože chybí stimulace příslušnými bakteriemi, které jsme zničili.  

Důkazů, které by potvrzovaly tuto hypotézu, sice není mnoho, ale několik pokusů a výzkumů ukazují, že si zaslouží naši pozornost.

 

Zajímavý výzkum českých autorek  (Lodinová, Tlaskalová) ukazuje, že osidlování střev novorozenců nepatogenními kmeny Escherichia coli navozují zvýšenou rezistenci vůči četnosti běžných insektů i alergických onemocnění. 

Poslední pozorování provedené ve státě Michigan, USA dává zastáncům hygienické hypotézy za pravdu. Výsledky tamějších pozorování se dají vyložit tak, že pokud brzo nezaměstnáme náš imunitní systém nějakou infekcí, vede to později k jeho  přemrštěným reakcím a ke vzniku alergií. Děti, které v prvním roce života prodělají několik horeček, trpí v pozdějším věku méně často alergiemi.

Ukazuje se, že děti, které prodělaly nějaké infekční nemoci nebo vyrostly na farmách, mívají méně ekzémů a vyskytuje se mezi nimi podstatně méně astma.

Může se tedy stát, až maminka dorazí vyděšena k lékaři, že miminko má zase horečku, pan doktor se bude radovat. Jedině tak se asi pozná zastánce této hypotézy. Nejspíš vám také poradí, abyste miminko vozila do přírody, poskytla mu možnost ležet u krávy v chlévě nebo dolézt psovi do boudy. Je těžké zastánce jmenovat, protože sice někteří mluví o této hypotéze více či méně nadšeně, ale otevřeně málokdo řekne, že je přesvědčen o její platnosti. Koneckonců – je to hypotéza, že? Její platnost zatím nikdo dostatečně neprokázal.

 

Zdroj: Journal of Allergy and Clinical Imunology, Vesmír, konzultace s uvedenými odborníky

 

Reklama