Ilutstrační foto: Profimedia
Postavení žen ve společnosti se během posledních sto let změnilo. Můžeme volit, studovat a rozhodovat o svém osudu. Jde však o malý krůček pro lidstvo a osvícení lze pozorovat pouze v některých státech světa. Mluvit nemůžeme bohužel ani o celé Evropě. V Polsku se již několik let snaží ženy dovolat práva na přerušení těhotenství, ale i přes opakované demonstrace se s pochopením katolické země nesetkávají. Letos v říjnu polský ústavní soud rozhodl, že nebude možný ani potrat z důvodu poškození plodu, což zvedlo znovu vlnu nevole. Díky několikatýdenním demonstracím vláda nakonec znovu zasedla a prezident Andrzej Duda přišel s ústupkem. Pokud u plodu bude hrozit smrt hned po porodu, je potrat možný. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Protestující však polehčující okolnost považují za výsměch a masové protesty budou pokračovat.
Staří ovlivňují život mladých
„Chceme mít jen právo volby. Je potřeba pochopit, že Polsko je katolickou zemí a žije tu přes 80 procent silně věřících. I ženy, které protestují, jsou věřící, stejně jako já a na potrat bychom šly jen v krajní situaci. O svém těle však chceme rozhodovat svobodně,“ říká Katarzyna, která momentálně žije v Čechách, ale většinu svého života strávila v Polsku, kam dojíždí za rodinou. „Náš vicepremiér Jaroslaw Kaczyński provozuje líbivou politiku zaměřenou na konzervativní starší populaci, tedy na své voliče. Převážná většina mladých lidí v Polsku je pro potraty, ale stále vítězí volba staré generace. Když přijedu za rodinou, vůbec se s nimi o tématu potratů nemůžu bavit. Jejich názory jsou zastaralé a argumentace vázne,“ pokračuje Katarzyna.
Ilutstrační foto: Profimedia
Média, především pak ta polská, tvrdí, že protesty Poláci využívají k vandalským činům a demonstrace jsou agresivní povahy. Dále pak upozorňují na nebezpečí nákazy z hlediska pandemie a právě vicepremiér Kaczyńsky se nechal slyšet, že shromažďování bude stát mnoho lidí život. „Byla jsem v říjnu za rodinou a několik protestů jsem viděla, jednoho se zúčastnila a o dalších slyšela od kamarádek. Téměř všechny probíhají v poklidu, protestující jen pomalu prochází, ženy jen ukazují své slogany. Co se týče pandemie, nepřijde vám zvláštní, že rozhodnutí soudu přišlo právě v této době, kdy shromažďování protestujících bude kontroverzní? Navíc, všichni měli roušku a věřím, že riziko nákazy se snaží nepodceňovat. Ale žít s tím, že jsou nám ubírána práva, za toto riziko stojí,“ vysvětluje Katarzyna, jak situaci vidí ze svého pohledu.
Pro srovnání: V Česku bylo za rok 2018 provedeno 18175 potratů. Oproti minulým letům zájem o umělé přerušení těhotenství ubývá.
Minulý rok bylo v Polsku provedeno 1100 legálních potratů, většina právě kvůli poškození plodu (1074). „V Polsku probíhají samozřejmě ve velkém nelegální potraty, sama vím o ženách, které je podstoupily,“ říká Katarzyna a dodává, že ne vždy jsou provedeny zcela odborně. I přes to, že rozhodnutí ústavního soudu podle průzkumu veřejného mínění nepodporuje 73 procent lidí, další změny v rozhodnutí se zatím nechystají.
Nový komentář