Muži mají raději blondýnky. To si myslí čtenářka s nickem Ula. Nemusíte s ní souhlasit, ale určitě si přečtěte její zajímavý příspěvek, za který děkujeme.
Dobré ráno. Vlasy jsou korunou krásy a asi na tom něco bude, protože muži mají rádi, když má žena krásné, zdravé, lesklé a hlavně dlouhé vlasy. Taky jsem si ověřila, že blondýny jsou „v terénu“ snadněji rozpoznatelné a na muže působí více přitažlivě.
Jako dospívající dívka jsem totiž jednou šla do kadeřnictví na melír a „vyfasovala“ jsem začínající kadeřnici, která si tak hezky hrála s mými vlasy, že z hnědovlásky udělala přímo blondýnu. Vlasy taky i dost spálila. Takže jsem měla prakticky bílé vlasy a od kořínků čouhaly tmavé. Vypadalo to ošklivě.
Tak jsem ještě ten večer běžela do jiného kadeřnictví, aby mě zachrálili... jenže tam mi bylo vysvětleno, že když to opět obarvíme nahnědo, tak budou vlasy třeba zelené jako brčál. Nakonec jsme se domluvili, že dobarvíme i ty konce a budu blondýna - nechtěně. Takže celá procedura u kadeřnice vyšla na docela velké peníze, ale s výsledkem jsem byla spokojená. Jen jsem musela pečlivě volit balzámy, protože vlasy byly dost zničené.
Jako malá holčička jsem nosila krásné dlouhé vlásky... jednou jsme byla na návštěvě u známých a už jsem se tam nudila, tak jsem vzala hřeben a začala česat jejich zacuchaného Reka a pak jsem se česala i sama. Domů jsem přišla s vešmi v hlavě. Docela mě překvapilo, že jsem ty vši mohla chytnout od psa. Myslela jsem si totiž, že mají jenom blechy.
Mamča mě ostříhala na chlapečka, moc se s tím nepárala a mě to docela vadilo... Když mi vlásky povyrostly, tak jsem jednou chtěla zkrátit ofinku, tak jsem si v ložnici sedla před zrcadlo a stříhala a stříhala... zbyly jen takové štětinky. A aby „se na to nepřišlo“, tak jsem vlasy házela pod manželskou postel. Samozřejmě se to poznalo hned, výprask jsem ale nedostala. Dvouměsíční vzhled blbečka byl dostatečným potrestáním.
Nedávno přinesla ze školky vši i naše čtyřletá holčička. Musím se přiznat, že jsem si toho vůbec nevšimla. Po pár dnech se začala škrabat v hlavě, měla červenou kůži na zátylku, tak si říkám - chudák holka, to má ekzém od pomerančů. Pak jsme byli u doktorky, ta si to taky prohlédla a dostali jsme mastičku na ekzém... až za další tři dny jsem objevila nevítané návštěvníky já. 14 dní jsem doma nedělala nic jiného než hledala vši, vybírala je a hubila. Už jsem z toho byla otrávená... Naštěstí to nechytnul nikdo další.
Hezký den! Ula
Nedělejme caviky, když nám nejdou culíky, však i vlasy dorostou na tu hezkou hlavu Tvou.
Díky za pěkný příspěvek. Doufám , že jste vši zlikvidovali a nemusely padnout za oběť holčičí vlásky, jako tenkrát u vás
Máte také nějakou vlasovou příhodu z dětství nebo mládí? Napište nám něco o svých dětských účesech, střizích a fazonkách. Také jste se někdy ostříhala sama? Co na to vaši rodiče? Chtěli, abyste měla krátké vlasy, nebo vám nechávali dlouhé? Jaké vlasy jste si vždycky přála a jaké jste dostala do vínku?
Napište nám na dnešní téma na redakce@zena-in.cz
Nový komentář