Chtít, nebo nechtít dítě - takovou otázku v sobě jednou řešil asi každý dospělý člověk. Sám jsem ji v sobě vyřešil tak, že dítě není pro mne. Proč? Nejsem moc otcovský typ (neumím se příliš postarat ani o sebe) a mám dětsko-destrukční sklony. Vždycky, když dostanu do ruky dítě do pěti let věku, nutí mě to pohazovat si s ním a dělat s ním všelijaké vylomeniny. Takhle mále přišlo o hlavičku novorozeně kolegyně Věrky, která se přišla pochlubit do práce a nerozvážně mi malé půjčila. Naštěstí byl ten věšák moudřejší a o dva centimetry uhnul...
Bratrova dcera Karolínka mě zase miluje a vždycky říká: „Kdy zase přijde strejda Kolotoč?“ To od té doby, co jsem se s ní točil a házel ji dva metry do vzduchu. Bratr mi Karolínku, z nepochopitelných důvodů, už raději na hraní nepůjčuje. Obávám se tedy, že životnost dítěte v mých spárech by nebyla příliš dlouhá.
Jak to mají s dětmi jiní mužové? Zeptal jsem se dvou svých kolegů v práci: Proč chceš, nebo nechceš dítě?
![cejka]()
Nemám to tak, že chci, nebo nechci. Mně je to tak nějak jedno: Když bude - bude, když ne, tak se taky nic neděje.
![Radek Kříž]()
Já bych chtěl ještě holčičku, aby se o mne někdo na stará kolena postaral. Mí tři kluci se na mne vyprdnou a strčí mě na vozejku do starobince. Kdežto holčička by svého tatínka, co ji rozmazloval, do útulku pro přestárlý určitě nestrčila (smích).
A co vy, jak to máte?
Nový komentář
Komentáře
SStream — #7
Jakub D. Kočí - dnes jsou ty rodiče strašně cimprlich. Nám táta udělal skokanský můstek ze skříně, dělal ze sebe kolotoč, houpačky, vyhazoval nás nad hlavu... S mými dětmi si hrál stejně a všichni jsme to ve zdraví přežili. A životnost dítěte v tvých spárech by se s každou vymyšlenou blbinou prodlužovala. Žádné dítě nebaví sedět před televizí a střeštěné tatínky, dědečky a strýčky milují.
ToraToraTora — #4 čistě teoreticky by potomek mohl také cestovat s otcem že ano
Radek Kříž - jen aby z touhy po holčičce pak nebyla Křížova jedenáctka.
u nás v touze po dítěti vede partner...asi to bude tím, že narozdíl ode mě ještě žádné nemá
z toho samého důvodu se já do dalšího dítěte už neženu :-))) dvě mi stačí 
asi ale budu muset ustoupit....v počáteční zamilovanosti jsem to totiž slíbila...
SStream — #3 Ony se vyrábějí autosedačky a spousta dětí cesty autem prostě miluje
Ať to manžel ještě zváží
A u nás je to naopak
Poté co jsem oznámila, že se asi nechám ukecat a přestoupím do jiné firmy mi můj drahý oznámil, že moji kariéru v příštích letech vidí trochu jinak 
Došla jsem ovšem k názoru, že to možná není ani tak touha po dítěti jako boj proti mému přespříliš aktivnímu životu a služebním cestám čítajících kolikrát více než dva týdny. Takže jsem prohlásila, že pokud mne má v plánu hodit na obojek se zatraceně krátkým řetězem tak se setsakramentsky spletl 
Pane Čejka, jako já: uvařím manželovi, neuvařím,mně je to tak nějak jedno.
Pane Kříž, to byste koukal na některý dcerunky.
Všem:kdo sežral to Ferrero?
Koukám že u šéfovstva se pere rozmnožovací pud s pudem sebezáchovy
Kubo, a co takhle narazit ušanku, prohrnout chodník a vydat se do zasněžených ulic ulovit trochu reprezntativnější vzorek???