Již od léta 2015 mají milovníci architektury a historie možnost zavítat do nově zrekonstruované secesní Vily Löw-Beer. Do domu, kde se svými rodiči strávila svá dívčí léta Greta Tugendhatová, spolumajitelka slavné brněnské vily Tugendhat. Přijměte tedy naše pozvání na krátkou návštěvu…

Vila Löw-Beer

Příběh vily je spjat se jménem známé židovské průmyslnické rodiny Löw-Beerů, která v 19. století získala významné postavení a byla silným hráčem ekonomiky tehdejší rakousko-uherské monarchie. Svůj vliv rodina nejen udržela, ale dokonce rozšířila po vzniku samostatné republiky.

Vila Löw-Beer se nachází prakticky v centru Brna v blízkosti Lužáneckého parku. Ještě ve druhé polovině 19. století tu však byly jen vinice a zahrady. Dvě z parcel tehdy vlastnil majitel cihelny Antonín Rüdiger Dreyks. Po jeho smrti byly dědicům spíše jen na obtíž, a tak je prodali. Koupil je továrník Moritz Fuhrmann už jako stavební parcely. Nechal si tu v letech 1903-1904 postavit secesní rodinnou vilu, v níž se nacházely čtyři byty se čtrnácti pokoji, sedmi kabinety, třemi kuchyněmi, dvěma koupelnami a šesti záchody.

Vila Löw-Beer

Secese na nás dýchne, jakmile vstoupíme dovnitř…

Je zajímavé, že tak obrovská budova není podsklepená! Důvod? Vysoká hladina spodních vod v nedalekých Lužánkách. Jméno projektanta dlouho nebylo známo, nicméně poslední dobou se objevují názory, že by jím mohl být vídeňský architekt Alexander von Neumann. Továrník Fuhrmann si vily příliš neužil, zemřel už v roce 1910. Jeho synové ji pak v srpnu 1913 za 290 tisíc korun prodali továrníku Alfredu Löw-Beerovi, jehož jméno dnes vila nese.

Alfred Löw-Beer (1872-1939) nebyl žádný nýmand! Do Brna se přestěhoval ze Svitávky s manželkou Mariannou a třemi dětmi Hansem, Gretou a Maxem. Byl opravdu velice bohatý! Löw-Beerovy továrny prosperovaly, a to nejen ty textilní, které byly základem jeho impéria, úspěšně podnikal také v cukrovarnictví a lihovarnictví. Rodina patřila k brněnské smetánce. Žila na vysoké kulturní i společenské úrovni.

Vila Löw-Beer

Ve třicátých letech už nebyla dnes tolik obdivovaná secese „in“ a Löw-Beerovým se nejspíš přestala líbit. Proto dochází ve vile k výrazným změnám a modernizaci interiéru. Autorem úprav je vídeňský architekt a rodinný přítel Rudolf Baumfeld. Unikátní světlé secesní obložení a zábradlí v centrální hale bylo nahrazeno tmavých dřevem bez jakýchkoli ozdob. Došlo se na to úplně náhodou při nedávné rekonstrukci, když část tmavého obložení nešťastně odpadla a památkářům se ukázala původní nádhera! Dnes mají návštěvníci vily možnost srovnání – vidí secesi i moderní úpravu z třicátých let.

Vila Löw-Beer

Rodina

Rodina Löw-Beerových s přáteli ve své vile na dobové fotografii

Poklidný život rodiny končí v druhé polovině třicátých let, kdy dochází k perzekuci židovských rodin. Löw-Beerovi si nebezpečí nacismu moc dobře uvědomují, a tak se většina z rozvětvené rodiny rozhodne emigrovat do Velké Británie. Jejich majetek je však obrovský. Alfred Löw-Beer tedy prozatím zůstává v Brně, řeší finanční záležitosti a snaží se zachránit, co se dá. Jenže je nejspíš sledován…

15. března 1939 brzy ráno, tedy prakticky ještě před příchodem německých okupantů a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava, je zatčen. Ještě téhož dne ho vpodvečer propustili. Druhý den se scénář opakoval. Opět je ráno zatčen, dovezen na Policejní ředitelství v Brně a večer propuštěn. Bližší důvody či zájmy nejsou známy. Kdo pomohl Alfredovi z vězení? Vykoupil se? To je zahaleno tajemstvím…

Pro Alfreda Löw-Beera jsou ale tyto události jasným signálem! Už nesmí na nic čekat! Narychlo prchá do Prahy, aby si zde sehnal pas na jméno Friedrich Schweigler. Pod touto identitou se snaží dostat z protektorátu. Na jeho hranicích na železniční trati v blízkosti Stříbra je však na kolejích nalezena jeho mrtvola. Stal se obětí vraha nebo zemřel nešťastnou náhodou? Jak dramatické byly jeho poslední hodiny před smrtí? To se nepodařilo dodneška spolehlivě objasnit. Jisté je jen jedno. Pod falešnou identitou Friedrich Schweigler ho pochovali na hřbitově ve Stříbře. Po válce pak byl exhumován a pod pravým jménem uložen do rodinného hrobu na Židovském hřbitově v Brně.

Vila Löw-Beer

Rodina v Británii neměla tušení, co se s Alfredem stalo. Najala si proto agenta britské tajné služby Paula Dukese a od něj se dozvěděla, že Alfred zemřel. Ten na základě svého vyšetřování napsal v roce 1940 špionážní román An Epic of a Gestapo.

Jaké byly další osudy vily? Okamžitě ji zabavilo gestapo a po dobu války ji okupovalo pro své potřeby. Veškerý nábytek Němci ukradli nebo zničili. Proto se prakticky nedochovalo nic z původního vybavení vily. Bohužel se nedochovaly ani autentické fotografie.

Po válce byla vila znárodněna a v letech 1962 – 2012 tu sídlil Domov mládeže. A to bylo vlastně pro vilu štěstí! Za totality nebyly peníze skoro ani na údržbu, natož na nějaké stavební zásahy či rekonstrukce. Proto zůstala vila v původním stavu, a tak mohla být rekonstruována do dnešní krásy…

Vila Löw-Beer dnes nabízí své prostory i ke svatebním obřadům, které se mohou konat buď ve schodišťové hale, nebo za pěkného počasí na zahradě.

Zahradní domek

Uprostřed velké parcely stojí dodnes domek zahradníka, který se staral ve třicátých letech o oba pozemky, tedy o zahradu Löw-Beerových i Tugendhatových. Domek je nově rekonstruovaný a nachází se v něm kavárna a galerie s krátkodobými výstavami zaměřenými na architekturu či historii 19. a 20. století. 

 

Foto: Jiří Lády a archiv Vily Löw-Beer

 

Na našem webu jste si také mohli přečíst:
TÉMATA:
DOMA