U babičky je to prostě ráj, jen dítko řekne, už se běží dělat krupicová kaše, houpat houpačka nebo chystat koktejl z jahůdek. V těch pár dnech je všechno povoleno: pohádky i u jídla, snídaně na gauči i pozdější večerka. Navíc jsou babička s dědou velmi aktivní, takže tu se jede ke koním, tu na výlet na kolech, tu zase do zábavního parku.

A pak to přijde… klika cvakne, dveře letí, rodiče vchází. Nebohé dítě je vytrženo z pobytu all inclusive a je vrženo do domácí reality. Náhle se musí trapně sedět u stolu, chodit spát v půl osmé a co hůř: na výkřik „Smrkat!“ nepřibíhá babička s kapesníkem v ruce, nýbrž je nutné vstát, dojít si pro něj a po smrkání ho ještě vyhodit do koše. Najednou nikdo nepospíchá umíchat těsto a žhavit pánev na palačinky, když si dítko nad večeří usmyslí, že by jim dalo přednost. O nebetyčné nudě se snad ani netřeba zmiňovat… vždyť na výlet se jede jen o víkendu, ne každý den!

Po zaznění požadavku „Ukliď, prosím, ze země to lego,“ je dítku jasné, že dny prázdnin jsou nenávratně ty tam. A přesto ještě zkusí situaci lehce zvrátit, třeba při nákupu v obchodě, kdy si do košíku hodí nějakou tu čokoládu a pár pytlíků bonbonů, načež na nechápavé pohledy rodičovstva odpoví nevinným, leč trochu vydírajícím „Ale babička by mi to dovolila.“ 

Čtěte také: 

Reklama