Mezi moje nejosudovější okamžiky patří bezesporu rok 1990, když jsem se z emigrace vrátila zpátky do své milované země, kde mám své kořeny, sestry, mámu, přátele. Mojí zemi, kde jsem se narodila , kde jsem chodila do školy.
Když jsem z manželem a 2 dětmi v roce 1986 emigrovala do Anglie, nebylo to zrovna nejlehčí . Čtaři roky v emigraci, sice s milovaným manželem, s dětmi , s jeho rodinou. V roce 1989 ve večerních zprávách na BBC jsem viděli ten natěšený dav lidí, zmrzlých na preclík v pohnutých listopadových dnech, kteří zvoní klíči na Václavském náměstí. Těch nadšených lidí, plné ulice, lidé s jiskrou v očích na světlejší začátky a novou budoucnost. Václav Havel a jeho OBČANSKÉ FÓRUM. Přeplněná náměstí. Každý den jsem manželovi říkala, jak se chci vrátit zpátky do země, kde jsem se narodila, kde mám své kořeny. Vidět své rodiče....
Každý večer jsme s napětím sledovali zprávy BBC a manželovi jsem říkala, jak se mi stýská po domově. Zprávy , které vysílala BBC, byly věrohodné. Stále opakovali, že : "KOMUNISMUS V ČESKOSLOVENSKU BUDE PORAŽEN". Musím napsat, že při těchto zprávách mi bušilo srdce nejvyšší tepovou frekvencí. Když padl komunismus, těšili jsme se celá rodina, že se vrátíme domů, do naší krásné země. V roce1990 jsem požádala náš konzulát o vízum a vrátili jsem se zpátky do Československa..
Byl to jeden z nejosudovějších okamžiků v mém životě. Jsem šťastná a děkuji za sametovou nirvánu, violet, která posunula můj život dopředu. Tana
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Je fain, že je Tana zase doma a je spokojená. Spousta jiných emigrantů se po tom, co zjistili, jakým směrem se Sametová vyvíjí, zůstala raději, kde jsou. Simona
Téma dne pokračuje!!
Co bylo vaším osudovým okamžikem? Jaká událost změnila váš život, posunula vaše myšlenky, převrátila názory na ruby? Pište na známou adresu:
Nový komentář
Komentáře
libuno — #10 souhlásim plně s Tebou. Tady máme svůj domov, i když mnohdy nesouhlasíme s polititikou.
Přestože nesouhlasím s některými věcmi, s politikou, s dnešní situací, která nahrává víceméně korupci a dalším negativním věcem (nejsem ovce, jak řekl h+u+l+v+át Topolánek), nikdy bych odsud neodjela. Tady jsem doma, tady jsem se narodila, tady prožiju to, co mám prožít. Tady, při tom všem, jsou ti lidé ještě dobří!!! A na tom trvám!
moula — #5

Jo, pred dvaceti lety se splnil zivotni sen. Pak jsem se z nej probudila. A tak jsem v Americe.
moula — #5 Preji ti at se ti vsude tam kam zavitas moc libi
malvina — #2 Kdyz jsem se tady vdala tak jsem na doporuceni maminky pozadala ceske urady o "dodatecne vystehovani" a po kladne vyrizeni zadosti jsem mohla jezdit do Ceska a nasi mohli sem k nam. Rodice sem k nam prileteli v 1973, takze jsem je videla po 5ti letech, dodnes si pamatuji vse do detailu jak to bylo krasne a dojemne je po tak dlouhe dobe videt. Od te doby jezdim kazdy rok do Ceska!
Nejkrasnejsi ale byly Vanoce v 1989, jeli jsme oslavit svatky s rodinou do svobodne zeme, dnes je vyroci, je 17. listopad a moc na vsechno vzpominam!
Jeden český autor napsal: "Domov jsou ruce, na kterých můžeš brečet". Hodně výstižné a pěkné. Domov ten pravý mám vždy u mojí mámy, tam se vždy ráda vracím
Gloria — #1 Mam to presne stejne, jen nemuzu jeste jezdit na cele leto kvuli praci, ale 4-6 tydnu rocne to jisti. Doma mam, kde si vecer zuju boty a kde mam kamarady. At je to ve Statech (oficialne hlavni Doma), nebo v Cesku nebo v Kanade, ci kdekoli jinde, kam me vitr zanese. Na miste netrvam a podle me domov s urcitou geografickou lokalitou nema nic spolecneho. Domov je tam, kde si ho udelam:). A co se tyce rodiny - v dnesni dobe komunikace a pocitacu muzu videt svoje mile a popovidat si kdykoli a od
kudkoli.
enka1 — #3 určitě ano.
Rok 1986 musel být osudovější,nebo ne?
Gloria — #1 Děkuji za odpověd,ty jsi moc hezky vyřešila Já mám domov tady, kde mám svou rodinu, mámu, sestry,kamarádky. Jedno hezké české přísloví: všude dobře,
ale doma ........
Ja mam 2 domovy, jeden je ten, kde jsem se narodila a vyrostla, druhy je ten kde ziji od roku 1968 v Kanade. Do Ceska jezdim kazdy rok a vzdy se tam moc tesim, rikam ze jedu "domu"! Do Ceska jezdim vetsinou v lete na dobu 3-4 mesicu. Je zajimave, ze vzdy kdyz mi konci dovolena v Cesku tak rikam "uz se tesim domu"
! Rodice uz bohuzel nemam, ale jezdim k bratrovi a jeho rodine, nasla jsem u nich domov a jen si preji hodne zdravi!