Ilustrační foto: Shutterstock

Zatímco základní školy se pomalu zaplňují, na středních školách zůstává doma zhruba 67 procent studentů. „Většina teenagerů je dostatečně vyspělá na to, aby pochopila význam bezpečnostních opatření a byla je schopna dodržovat. V čem ale vidím významný problém, je dlouhotrvající distanční výuka. Změna způsobu vyučování a studijních návyků takřka ze dne na den má na psychiku středoškoláků, zejména těch v posledních ročnících, velmi negativní vliv. V mnoha případech jsou následkem změny ve spánkových režimech, nárůst úzkostných stavů v důsledku nepravidelných, obtížně předvídatelných nároků, a hlavně omezení přirozených sociálních kontaktů, které jsou pro tento věk klíčovým vývojovým faktorem,“ upozornil klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro Neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius.

Povolenou teoretickou výuku mají na středních školách zatím pouze maturanti a žáci posledních ročníků učňovských oborů. „Ve třídách nyní prezenčně vyučujeme přibližně čtvrtinu studentů, které čeká na jaře maturita. Komunikace v rouškách je přirozeně složitější, je potřeba mluvit hlasitěji, lépe artikulovat, opakovat otázky, to je spíš ale úkol pro učitele. Studenti nemají s dodržováním bezpečnostních pravidel problém, všichni to vnímáme jako určitou nepohodlnost, která se ale dá překonat,“ podotkl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky. S tím souhlasí i Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov, která se otevřela pro zhruba 1300 žáků: „Kromě roušek a všudypřítomné dezinfekce na ruce měříme příchozím u vstupu teplotu a máme také dezinfekční rohožku na očištění obuvi. Roušky jsou určitou komplikací při výuce jazyků, pokud ale jejich používání nebude dlouhodobé, tak se s tím kolegové jazykáři vyrovnají. Stejně jako při praktickém výcviku, kdy je v určitých chvílích pro větší bezpečnost práce vhodnější nahradit roušku štítem,“ popsal Janeček.


Ilustrační foto: Shutterstock

Roušky mohou zhršovat koncetraci

Samotné studenty v rouškách obvykle obtěžuje pocit většího horka, vydýchaného vzduchu, častější potřeba smrkat, únava a bolesti hlavy. „V roušce vždy zůstává několik procent vydechnutého vzduchu, který opětovně vdechujeme. Mozek při práci zpracovává kyslík a glukózu, a když tato saturace kyslíkem v krvi klesá, může se snižovat také pozornost studenta a jeho schopnost vnímat výuku. Pokud je student zkoušen, což je pro mnohé stresová situace, automaticky se mu zvedne frekvence dechu, přičemž tělo chce prioritně rozvést glukózu a kyslík do svalů a mozku. S rouškou však nefunguje výměna plynů ideálně a zvýšená potřeba kyslíku v těle zůstává nenaplněna. To může mít vliv na koncentraci studenta a jeho schopnost prokázat své znalosti,“ vysvětlila Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Ta varuje také před příliš těsnými gumovými úchyty roušky za uši. „Uši a jejich okolí v sobě mají mnoho nervových zakončení a dlouhodobý tlak v těchto místech je pro mnohé lidi nepříjemný, až bolestivý. Pokud mají studenti tu možnost, doporučuji zajít si o přestávce ven, na školní dvůr, kde mohou roušky o samotě na chvíli sejmout, ručně si promnout svaly kolem uší, jemně za ně zatahat všemi směry, zakroutit hlavou na jednu i druhou stranu a úklonem protáhnout strnulé šíjové svaly od lebky až po rameno,“ dodala fyzioterapeutka.

Reklama