Ano nebo ne? To je otázka, kterou řeší téměř každá maminka malé holčičky. Většinou nezůstane ušetřena tlaku prarodičů, hlavně babiček, a dost často si babičky libují v nákupu prvních náušniček.

Nebudu rozebírat případy, kdy babičky koupí cosi ohyzdného a dožadují se propíchnutí uší. Docela si myslím, že když už, tak by si maminka měla náušnice vybrat sama.


Někomu to dokonce může připadat jako týrání, protože takový proces píchání uší u lékaře je záležitostí dosti krvavou a maminku většinou vykáží za dveře. Už jen z toho důvodu bych do klasické jehly nešla. A každou maminu, která touží po holčičce se vším všudy, bych postavila alespoň na pár vteřin za dveře, kde se zrovna zkrášluje holčička.


Vřískot se rovná vraždě.

 

Mluvila jsem  v poradně s jednou maminkou, jejíž holčička měla opravdu hezké náušnice, jemné, malinké a krásně se k holčičce hodily. V naději, že píchání proběhlo hladce, případně, že byly na nastřelení…

 

Maminka se zarděla nad pochvalou hezkých náušnic a s úsměvem povídala, jak malá ječela a z ordinace ji dostala s ušima přelepenýma krvavými náplastmi.


Asi to bere tak, no, stalo se, je to za námi.


Fakt jsem v tu chvíli byla ráda, že máme kluka.

 

Šetrnější metodou je nastřelení. Dnes už to provádějí i někteří dětští lékaři, takže se stačí jenom poptat. Je to záležitost pravda o něco dražší, ale peníze jsou v této chvíli na vedlejší koleji.

 

Ale když půjdu do druhého extrému, tak lze i říct, že by si náušnice měla vybrat sama holčička. Takže existuje i možnost nevystavovat miminko zbytečné bolesti a nechat například pětiletou mladou dámu vybrat si ozdoby sama. Pokud samozřejmě o náušnice projeví zájem.

Bude mít pozitivní cíl, bolest bude cítit méně a na celou proceduru se bude těšit. Já osobně jsem jedině pro nastřelení, je to šetrné, rychlé a prakticky nebolestivé. Rána se rychle hojí a většinou nehnisá. A že by se holčičce ve školce posmívali, že nemá náušnice? Tak to doufám už v dnešní době nehrozí, ne?

 

Zastánkyně klasického píchání jehlou tvrdí, že to dítě nebolí, vražedný řev je pouze projevem nespokojenosti nad tím, že je dítě omezováno v pohybu. Nevím nic o citlivosti miminkovských uší, ale mám dojem, že sama bych si dobrovolně jehlu do ucha nevrazila.

 

V každém případě je třeba si uvědomit, že je to zásah do těla dítěte, který je v první řadě naprosto zbytečný. Je to sice tradice, ale v některých zemích jsou tradice třeba ještě krutější, například ženská obřízka. Taky se to provádí a nikdo se tam nad tím nepozastavuje. Je to sice nesrovnatelné, ale jasně z toho vyplývá, že je to POUZE obyčej v našich luzích a hájích. Pro někoho jsou náušnice banalitou, jiná maminka to řeší…

 

A hlavně je to zásah, který nemůže dítě svým rozhodnutím ovlivnit. Takže pokud nebude náušnice později nosit, stejně jí zbudou jizvičky na uších.

 

A na uchu je bohužel také dost akupunkturních bodů, jejichž porušení může vést k nepříjemným zdravotním problémům, například ke krátkozrakosti. Ač jsem zastáncem náušnic, tak tohle je argument, díky kterému  váhám.

 

A co vy a náušnice?

Je to stále ještě nutná ozdoba každé holčičky?

A máte nějaké zkušenosti s nastřelováním či klasickým pícháním? 

 

 

 

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD