Jdete nakoupit, do výplaty zbývá jen pár dnů, takže je vás rozpočet poněkud omezen. Proto chcete nákup omezit jen na nezbytně nutné potraviny a drogerii. Jenže vaše dítko nesdílí vaše předsvědčení a začne se dožadovat bonbonů či oplatky. Je na vás, abyste mu vysvětlila, že peníze se ve vaší kapse neobjevují jen tak, že je nemůžete utratit všechny a že je třeba peníze investovat s rozumem. Jak trénování finanční gramotnosti u dětí zvládnout?
Je prokázáno, že zvyšování finanční gramotnosti u dětí je velmi dobrou průpravou do jejich budoucího života. Na tuto gramotnost se začíná klást důraz již na druhých stupních základních škol a k tomuto tématu bylo vydáno i množství knih (učebnic), které s pomocí jednoduchých příkladů učí děti zacházet s penězi a vysvětlují jim základní principy ekonomiky, takže žáci pak mají možnost pochopit, jak fungují peníze v běžném životě, a jak s nimi nakládat tak, aby se dobře zhodnocovaly. Formou her, fiktivních příkladů a příběhů se vaše děti mohou naučit, jak být sám sobě dobrým hospodářem, a jak si vážit každé koruny a umět s ní dobře zacházet.
Děti a vztah k penězům
Nejmenší děti nemají tušení, odkud se peníze berou. Rodiče zkrátka sáhnou do kapsy nebo peněženky a vytáhnou bankovky. Zhruba v šesti až sedmi letech už ví, že aby byly peníze, musí dospělí pracovat. O dva roky později si díky školní výuce a jednoduchým úlohám v matematice uvědomuje vztah mezi hodnotou bankovek, mincí a cenou výrobku, který kupuje. Dokáže si spočítat, kolik dostane nazpět. Stále však netuší, jak fungují banky. Mohou se domnívat, že peníze, které si do banky vkládáte, budou zavřeny v nějakém trezoru, dokud si o ně zase neřeknete.
Je velmi důležité uvědomit si, jaký postoj k penězům zaujímáme, neboť tento postoj s největší pravděpodobností budou přejímat i naše děti. Měli bychom je naučit, že se peníze nemají bezhlavě utrácet, ani je úzkostlivě shromažďovat a uctívat. Naučte je, že existují i případy, kdy se nemusíte držet přesně dané osnovy a trochu se „rozšoupnout", například narozeniny, Vánoce nebo jiné oslavy.
Jak na kapesné a odměny?
Jednou z nejdůležitějších lekcí finanční gramotnosti je bezesporu kapesné. Děti se naučí hospodařit s malou částkou, kterou jim poskytneme. Bude si muset naplánovat výdaje - od kreditu na mobil přes jízdenky do školy až po lístky do kina. Díky kapesnému si dítě stanoví priority a zjistí, že nejprve bude muset uspokojit svoje potřeby, a až potom svá přání, že věci člověku nespadnou do klína, když si o ně řekne, ale musí našetřit.
Podle doporučení odborníků by malé děti měly dostávat kapesné v řádech desítek korun jednou či dvakrát týdně. Náctiletým přispívejte po stovkách jednou měsíčně s tím, že si předem stanovíte, jaké výdaje si bude z kapesného platit. Pokud si peníze utratí dřív, než dostane další, a bude žadonit o přidání, v žádném případě mu nepodléhejte. Nechte ho, ať si své starosti také užije, jinak se nenaučí s penězi hospodařit rozumně. Můžete udělat výjimku, jestliže se naskytly nečekané výdaje (například za školní pomůcky) nebo se to stalo poprvé. Nabídněte se, že mu příště pomůžete částku lépe rozpočítat a výdaje naplánovat. Jednou za rok se začátkem školního roku nebo o narozeninách dítěte je dobré po společné domluvě částku navýšit. Ze všeho nejdůležitější je stanovit si předem přesná pravidla a na nich trvat.
Existuje několik způsobů vyplácení kapesného. Pojďme se na některé z nich podívat.
- Dvě stovky, nic víc, nic míň. Pokud se dohodnete na určité částce, vyplácejte ji pravidelně bez ohledu na to, jak se dítě chová, jak se učí, a zda vám pomáhá v domácnosti. Tento způsob výplaty doporučují dětští psychologové nejčastěji. Dítě se naučí s přesně stanovenou částkou hospodařit, a je tak menší pravděpodobnost, že za dva týdny už nebude mít na jízdenku do školy.
- Bonus za úklid a známky. V rodinách je velmi oblíbené přepočítávání domácích prací nebo prospěch ve škole na peněžité odměny. Má to ovšem jednu velkou nevýhodu. Může se totiž stát, že později požádáte dítě o pomoc při úklidu, a ono se vás zeptá: „Co za to?" Děti by měly mít předem stanoveny povinnosti, za které by rozhodně peníze dostávat neměly. Upozorněte je, že i vy doma pracujete a nikdo vás za to neplatí, a že se učí pro své dobro, nikoliv pro odměnu, i když ta bývá jistou motivací. Finanční odměny dávejte například za fyzicky a časově náročnější práce či vlastní iniciativu. Méně rozšířenou, zato ale poněkud rozumnější variantou této formy kapesného jsou srážky ze stanovené výše kapesného za neuklizený pokoj, neumyté nádobí, špatnou známku nebo poznámku v žákovské.
- Peníze na vyžádání. Některé rodiny kapesné nevedou a dítěti vyplácí potřebné peníze na vyžádání. Výhodou je, že máte přesný přehled o tom, kolik peněz dítě potřebuje a na co. Nevýhodou, že se během několika dnů můžete dostat do vysokých částek, a je proto důležité si předem stanovit měsíční limit, který by se neměl překročit.
Založte účet
Nejlepším učitelem je samozřejmě praxe. Skvělý přehled o hospodaření s penězi dítě získá při vedení účtu. Zkuste tedy vysvětlit svým potomkům, že lidé si nedávají peníze do bank jen proto, že se jim nevejdou do peněženky. Popovídejte si o tom, jak se dají peníze zhodnotit, a založte pro začátek např. spořicí účet. U menších dětí je efektivnější zavést pokladničku a notýsek, které nahradí opravdový účet. Do tabulky v notýsku si zapisujte vklady a výběry spolu s příčinou oněch výdajů.
Nejlepší věk pro založení účtu je podle našich odborníků 15 let. Rodiny v zahraničí spoří svým dětem často už od narození. Založení a vedení spořicího účtu již dnes není ve většině případů zpoplatněno. Vaše dítko si tak může bez obav vkládat své úspory a nebude ho to stát ani korunu. Místo notýsku vám podrobné informace o vkladech a výběrech z účtu poskytnou pravidelné výpisy nebo internetové bankovnictví, které dnes poskytuje většina bank, za všechny jmenujme například mBank, Českou spořitelnu nebo Raiffeisenbank.
Dáváte dětem kapesné? Platíte za domácí práce, nebo myslíte, že by to děti měly dělat bez odměny? Kolik je podle vás ideální kapesné?
Nový komentář
Komentáře
No, ono je docela těžké učit děti hospodařit s penězi, když to sami úplně neumíte. Já například právě s hospodařením měla dřív dost problém. Zbytečně jsem utrácela a to se negativně projevovalo na rodinném rozpočtu. Tato doba už je naštěstí pryč a teď už celkem šetřit umím. Dokonce přemýšlím nad tím, že bych část našetřených peněz zkusila nějak investovat.
Tak to já jsem nikdy žádné kapesné a ani za známky peníze nedostávala. Vše co jsem potřebovala mi rodiče koupili, na blbosti jsem neměla. Ale ani nemám pocit, že bych strádala a dnes neuměla s penězi nakládat. Pracuji v bance a doma kasu také držím já, takže je to možná tím. Vyznamenáním pro mě je, když manžel řekne, že nikdy neměl tolik peněz, které má díky mému šetření a nikdy si nekupoval drahé věci, jako teď.
Dobrý den,
mám již syny, kterým je více než 30 let. Právě dnes jsem se dívala na televizi Sama doma, kde právě byly různé dotazy ohledně školy. Pani doktorka, která odpovídala na dotazy, se pobavila jedním e-mailem, kde také již dospělá divačka psala o tom, že ji dávali rodiče peníze za známky. Mně to připomnělo, že i já jsem mým synům dávala korunky za známky. Za jedničku dostávali 5 Kč, za dvojku 4 Kč, za trojku nic, ale když donesli čtyřku, tak museli 4 Kč vrátit a když pětku, tak 5 Kč vrátit. Vyplácela jsem to vždy každý týden a to bylo jejich kapesné. Měla jsem s tím opravdu dobré zkušenosti, i když se říkalo, že je to špatné, dávat dětem peníze za známky, že se neučí pro peníze, ale pro sebe. Oni se dobře učili, tak pro dva to byla někdy docelá velká suma peněz a uměli s penězi docela hospodařit, dostávali jsme od nich i dárečky k svátku, narozeninám i k vánocům a to právě byly dárečky z těchto ušetřených peněz. Samozřejmě když potřebovali peníze do školy, vždy jsme jim je dali buď na předstatavení, školní potřeby.Věděli i kde máme peníze
na měsíční hospodaření v případě, že by nutně do školy potřebovali a zapomněli si o ně říct.Ještě když chodili do školky, samozřejmě chtěli různé hračky a já jsem na ně neměla, vždy jsem jim řekla, že teď nemám korunky, nemohu to koupit. Manžel se zlobil, že jim to nemám říkat, ale já jsem právě chtěla, aby věděli, že se nedá vše koupit, co vidí ve výloze.Dnešní rodiče to mají s dětmi opravdu těžké, protože reklam na hračky v televizi probíhá moc a děti by všechno chtěly. Také výlohy jsou plné atraktivních hraček.
A jaké je ideální kapesné? Myslím si, že děti na pomůcky do školy, vstupné atd.by měly dostávat peníze od rodičů a ne, aby si to platily ze svého kpesného. Kapesné by měly mít na nějaké mlsky. Já už mám 4 vnoučata, nejstarší vnučce je 7 let a dávám ji třeba 100 Kč na měsíc a ona si to šetří a když se ji něco líbí na sebe, tak si něco koupí.
Čím dřív tím líp. Porovnám dva případy - nikdo mě to neučil a hodně mě to mrzí. Ovšem ve jménu toho, že jsem chtěla být od patnácti nezávislá jsem si zvykla na to, že musím vydělávat přímo neuvěřitelné peníze, abych pokryla vše co potřebuji a co jen tak chci. A vydělávala jsem. Ovšem to bylo podmíněno právě touhou po nezávislosti, což rodiče také nenesli úplně nejlíp. Případ číslo dvě. Nikdo ji to neučil a teď ji to asi moc nemrzí. Je závislá na rodičích a hádky ohledně peněz jí netrhají žíly ("ona vždycky remcá ale nakonec dá"). Nezávisle na tom, kolik za co utratí peníze má. Což je možná do budoucna ne úplně nejlepší postup, ovšem bůh ví. Je to však hodná holka, která je doma a která "neutíká". Zaplacená věrná dcera...