Jako většina z nás jsem zažila takové ty úlety na loukách, posedech, v autě na 100 způsobů, na WC, na pračce, kuchyňské lince....

Pak jsem se vdala a spojení spíše probíhalo v pohodlné posteli, nějaké úlety v přírodě a tak už mě nelákaly. A pokud mojeho ano, odbyla jsem jej, že vydrží domů.

Uběhlo pár let a můj manžel jel na operaci páteře do Brna. Ležel po operaci více než týden na pokoji a já za ním jezdila. Pár dní před propuštěním jsem zase za ním jela, už směl i na pár minut z postele. No a najednou byla chuť.

A obrovská.

A nebylo kde, protože WC nebyly zamykací, na pokoji další 2 chlapi, u výtahů pořád provoz a můj nesměl opustit patro. Tak jsme zalezli na schodiště, po kterém občas někdo šel. A když někdo šel, rychle jsme se oblékli a tvářili se, jako že nic a že si povídáme - sotva dotyčný přešel, měli jsme zase pár minutek
na sebe... Musel teda dávat pozor na záda, aby si ještě neublížil, ale bylo to bezvadné, oba jsme byli šťastní....

Až při odchodu jsem si všimla, že jsou po budově kamerky, tak snad se někdy někde neobjevíme jako hlavní pořad večera.....

linde

----------------------------------------------

Milá linde,
tak tohle je opravdu unikátní historka. Jen mi není jasné, jestli jste si to opravdu užili, když tam pořád někdo chodil. :o))) Ale asi, jo, když na to ráda vzpomínáš, viď? Za Tvou pěknou historku k tobě putuje dáreček v podobě skvělé řasenky. Užij si ji. :o)))

Krásný den všem přeje

Reklama