„Fůůůj, co to je? Tohle teda jíst nebudu!“ Náš miláček zhnuseně zírá do talíře s dary moře, za který jsme zaplatili nekřesťanské peníze, a dožaduje se svých milovaných hranolků. Co se jídla týče, jsou děti prostě strašně konzervativní, na experimentování je moc neužije. Z mezinárodní kuchyně vzaly na milost jen špagety, pizzu a čínské nudle.

A pravdou je, že některé méně obvyklé ingredience dětskému žaludku opravdu příliš nesednou. Jiná jídla mezinárodní kuchyně by jim ale mohla prospět mnohem víc než běžná česká kuchyně. Pojďme se podívat, které cizokrajné speciality můžeme nabídnout i našim ratolestem.  Průvodkyní nám bude nutriční terapeutka Jitka Tomešová z pražského poradenského centra Výživa dětí.

 

Asie není jen „kuře podivné chuti“ z bistra

Pod pojmem „čínské jídlo“ si spousta lidí okamžitě představí instantní polévku nebo nudle z bistra. To bychom ale asijské kuchyni velmi křivdili. V typickém asijském, tedy čínském, japonském nebo thajském pokrmu nebude určitě chybět  dostatek lehce orestované, dušené nebo vařené zeleniny.

Bohužel, asijská kuchyně nešetří ani sójou a výrobky z ní. O příznivých účincích sóji na lidské zdraví bylo napsáno mnoho, málokdo si však uvědomuje, že ve velkém množství může i škodit, zejména malým dětem. Obsahuje totiž tzv. antinutriční látky, které brání využití některých vitaminů či enzymů. V sóje navíc najdeme v hojné míře i látky, které jsou podobné ženským hormonům estrogenům. Ty mohou ve větším množství způsobovat u dívek potíže s dospíváním. Spousta sójové omáčky jídlo rozhodně „asijštějším“ neudělá a s omáčkami – ať už sójovou, rybí či jinou – je třeba při přípravě jídel pro děti zacházet šetrně.

Řada asijských specialit se vyznačuje použitím nejrůznějších druhů ostrých a pikantních koření. Ta ale nejsou pro malé děti vhodná, mohou u nich totiž vyvolat střevní potíže, nemluvě o tom, že takové jídlo pravděpodobně nebude většině dětí chutnat. Velký pozor by si měli dát rodiče citlivých dětí. Kvůli hojnému používání netradičních surovin (např. různých druhů zeleniny, ovoce a nejrůznějších živočichů včetně hmyzu) v nezvyklých kulinářských úpravách hrozí alergické reakce.

 

Arabské kuchyni je třeba přijít na chuť

Základ arabské kuchyně tvoří často zelenina, např. různá zeleninová pyré, což z ní nečiní zrovna dětského favorita. Pro toho, kdo s ní zatím nemá žádné zkušenosti, je pro začátek nejlepší návštěva původní restaurace –  k tomu lze využít např. dovolenou v  Egyptě, Turecku nebo Tunisku. Děti budou nad nezvyklou „zeleninovou kaší“ možná ze začátku ohrnovat nos. Záleží ale na trpělivosti rodičů, platí totiž, že dítě potřebuje každý nový pokrm ochutnat několikrát, než mu přijde na chuť.

Kvalitně připravená arabská jídla obvykle neobsahují žádné ingredience, které do dětského jídelníčku nepatří. Vyhnout bychom se měli jen ostřejším pokrmům, např. s obsahem kořenící směsi harrisa.

 

Francouzi jsou vyhlášení labužníci, děti si ale myslí něco jiného

Většina dětí asi hlemýždě, mořské plody nebo vnitřnosti nebude chtít jíst. Ve francouzské kuchyni je však velmi oblíbená i zelenina a ryby, na které je možná nalákáme snadněji. Francouzi jsou navíc zvyklí pohrát si se servírováním pokrmů tak, aby lahodily i oku.

Přestože jejich kuchyně obsahuje velké množství tuků (i živočišných, vždyť oblíbenou pochoutkou jsou husí játra či mozeček), trpí méně často srdečně-cévními onemocněními než my, Češi. Tajemství zdravotní prospěšnosti francouzské kuchyně totiž mimo jiné spočívá i v malých porcích jídla.

Neodmyslitelnou součástí francouzské kuchyně jsou také bagety, které se servírují téměř ke každému jídlu. My sice nejsme zvyklí zajídat hlavní jídlo pečivem, bagetu však můžeme nabídnout třeba k salátu nebo může bohatě naplněná zdravými ingrediencemi posloužit dětem jako školní svačina. Vynecháme však majonézu a raději použijeme dresink na bázi jogurtu, doplněný např. hlávkový salátem, rajčetem, paprikou, kvalitní šunkou od kosti nebo šunkou drůbeží a některým z široké nabídky tvrdých sýrů. 

 

Řecko je přeslazené

Řeckou a středomořskou stravu obecně vnímáme jako jednu z nejzdravějších. Prim tu hraje kvalitní olivový olej, ryby a mořské plody a také spousta zeleniny a ovčího sýra feta. Děti ale naše nadšení nebudou možná sdílet. Z masa dominuje jehněčí, které nemusí českým dětem na poprvé chutnat, stejně jako některé pro nás méně obvyklé druhy koření. I zde tady platí, že trpělivost přináší růže. Dejme dětem ochutnat ze své porce a do ničeho je nenuťme – však ony na dovolené hladem neumřou. V řecké kuchyni bychom si však měli dát pozor na velmi sladké moučníky, kterým děti odolají jen těžko. Raději je požádejme, aby se s námi rozdělily, nebo jim jako variantu nabídněme zmrzlinu či ovoce.