Pramen zvaný Svatováclavský, nebo též Pučka, se nacházel v Praze na Novém Městě. Dnes je již považovaný za legendu, nám se ale podařilo objevit zajímavé skutečnosti, podle kterých můžete tuto zázračnou studánku v Praze najít dodnes.

Studanka

Celé roky jsem bydlel ve Václavské ulici. Když jsem byl dítě a z jakéhokoli důvodu vypnuli vodu, chodívali jsme pro tuto životadárnou tekutinu s kbelíky do garáží přes ulici: „Mají tam vlastní zdroj,“ říkali tehdy naši. A skutečně, v garážích je kohout, kde voda teče opravdu vždycky.

Až nedávno jsem si na tento zdroj pitné vody vzpomněl. To když jsem se bavil náhodou s pánem, který ho do garáží údajně přivedl. To jsem takhle jednou venčil večer psa a potkal staříka, který se se mnou dal do řeči. Vyprávěl mi o své fotbalové minulosti a také o své práci stavbyvedoucího. Tvrdil, že postavil hned několik domů ve Václavské ulici, a na místě jednoho z nich, kde dřív stály lázně, že vytékal ze země pramen. Nakázali mu ho zaslepit, ale on se rozhodl vodu odvést o dva domy dál do podzemních garáží.

Co říká legenda?

V knize Pražské legendy Františka Langera se dočtete o studánce Pučce (v jiných zdrojích se uvádí též Bučka). Tu objevil kníže Václav, když v lesích lovil překrásného jelena. Zvíře zakoplo a kníže se na tom místě zastavil, protože zde vytryskl pramen. Od té doby se studánka stala velice známou, kořenářky jí přiřkly léčivou moc. Legenda říká, že ačkoli zde již lesy nejsou a studánka je již dávno zapomenutá, dodnes se ulice, která prochází tímto místem, jmenuje Václavská.

Fakta o Pučce

Ve Václavské ulici na Novém Městě pražském se v minulosti nacházelo několik lázeňských domů. Dokládají to různé dobové zdroje, například Bohuslav Albín v knize Krásy a bohatství české země: „Nové Město pražské má poklad nikdy neustávajícího zdroje, jehož doušek je studený i uprostřed léta. Je to pod kostelem sv. Václava u reformátorů augustiniánů, kde se ze skalních útrob řítí s velkým hukotem proud, jehož voda je tak zářivá, tak podobná kříšťálu, tak chladná a průhledná, že si myslíš, že jde o živou vodu...“ Kostel sv. Václava dnes najdete v Dittrichově ulici, ale pozemky kláštera zabíraly i ulici Václavskou. Jak jsem se dále dočetl, nad pramenem stávala socha tohoto světce, která je dnes umístěna v lapidáriu Národního Muzea a pramen byl známý ještě před založením Nového Města. Lázně zde fungovaly do roku 1867.

Kostel sv. Václava v Dittrichově ulici

Václav

Kde najdete Pučku dnes

Dle mého skromného názoru pramen Pučky nezmizel, nebyl zastavěn novými budovami, ba ani zničen při bombardování Prahy. Domnívám se, že z Pučky, respektive Svatováclavského pramene, mohou Pražané pít nadále. Je to díky starému stavbyvedoucímu, kterého jsem potkal a který pramen zachránil. Dnes ho najdete pod domem ve Václavské ulici č. p. 18 ve Václavských garážích. Žel (ačkoli budova patří městu) jde o komerční prostory. Musíte tedy projít přes vrátnici a poprosit, zda byste si nemohli napustit vodu „ze studánky“ - ostraha zde však byla vždycky, co si vzpomínám, vlídná. Ostatně, jak se můžeme dočíst v městské kronice: „Na časy budoucí a věčné studánka sv. Václava slouti a se obecně ode všech užívati má...“

Václavské garáže (v jejich útrobách se studna nachází)

garaze

Ale má to i odvrácenou tvář

O studni jsem hovořil s majitelem Václavských garáží, panem Grajcárem, který mi řekl, že si ze stavařského hlediska nemyslí, že jde o původní pramen. Už tuto domněnku slyšel, ale sami přezkoumali stavební záznamy ze vzniku domu, který byl postaven mezi lety 1939 a 1940 doktorem Sekerkou. Jeho domněnkou je, že jde o spodní vody přímo pod domem, protože stavaři museli jít kvůli garážím hodně do hloubky. „Sami tu vodu nepoužíváme, dokonce ani na mytí aut,“ dodává Grajcár.

Kde je tedy pravda? Kdo ví... Možná by ale stálo za to udělat rozbor vody ve studni z Václavských garáží, protože jde-li o Pučku, skrývá v sobě skutečné zlato...

Léčebné vlastnosti Svatováclavského pramene

Prameni jsou připisovány léčebné vlastnosti. Kromě revmatických onemocnění (pakostice. dna) a bystření smyslů (ńava. bolest hlavy) má dopomáhat i k dlouhověkosti.

Čtěte také...

Reklama