„Naši se mnou prohodí sotva pár slov. A když už, tak nikdy nezapomenou dodat něco pořádně jízlivého. Před každým mě jen pomlouvají, jaká jsem hamižná a sobecká. Trvá to už pět měsíců a nijak to nesměřuje k lepšímu. Mohlo by mi to být jedno, už u nich nebydlím a vídáme se jen o víkendu. Ale asi jsem pořád ještě malá holka, protože mi to přijde hodně líto,“ svěřuje se IT specialistka Kamila. Čím se provinila? Prodala svému devatenáctiletému bratrovi auto.
Foto: Shutterstock
„Bylo už starší, malé a mně přestávalo stačit. Plat mám slušný, tak jsem si dopřála větší, nové. Nic extra drahého, takový ten zlatý střed. Část peněz jsem dala hotově, část mám na splátky. No a to staré jsem chtěla nabídnout k prodeji. Rodiče ale napadlo, že by si ho ode mě mohl koupit můj brácha Roman. Toho to tak nadchlo, že už nemluvil o ničem jiném. Nedávno si udělal řidičák a chtěl jezdit. Já nakonec kývla, ale byla to velká chyba,“ kroutí hlavou Kamila.
Když se totiž rodiče dověděli, že auto bratrovi nenechala jen za symbolickou cenu, ale za tržní, bylo zle. „Šlo o padesát tisíc korun. Právě za tolik se podobná auta běžně prodávají, i dráž. Románek ho i tak moc chtěl, a vzal si půjčku. Já ho rozhodně k ničemu nenutila! Jenže u našich jsem teď ten nejhorší vyvrhel. Prý rejžuju prachy na mladým klukovi, který sotva začal pracovat, a měla bych se stydět. Zvláště když peníze tolik nepotřebuju. Musel se kvůli mé hamižnosti zadlužit a zaplatí tak ještě mnohem víc. On se samozřejmě teď postavil na stranu rodičů a udělal ze sebe chudáčka. Pořád fňuká, že mu nezbývají peníze, a tak ho naši dotují,“ zlobí se Kamila, které si naopak nic nekoupí, jak je rok dlouhý.
„O to mi ani nejde, i když je to nespravedlivé. Je to zkrátka jejich mazánek. Jak si ale můžou myslet, že já peníze nepotřebuji? Žiju sama, platím si bydlení, jídlo, prostě všechno. To mě vážně štve,“ dodává Kamila.
Čtěte také:
- Se sestrou nás rozdělilo moje těhotenství, nemůžu ji teď vystát, svěřuje se Jitka (28)
- My k rodičům nesmíme, sestra s dětmi je tam stále. Důvod je k smíchu, říká Pavla (38)
Nový komentář
Komentáře
Tady je asi důležité odkud to auto pochází. Pokud ho má od rodičů, tak je to dost na pováženou, ale nezdá se mi, že je to ten typ lidí, co dají někomu jen tak auto. Pokud si ho koupila sama, tak o čem je řeč? Se svým majetkem může nakládat jak je jí libo. A pan bratr už je sakra dospělý a plně odpovědný za své činy. Koupit za padesát tisíc auto o kterém víte víc než jméno majitele? Z mýho pohledu dobrej obchod. Pokud mají rodiče námitky, proč mu nekoupili vlastní?
Rodina je rodina, ale vocaď pocaď. Být prodávajícím příbuzným neznamená být charitou.
Podle mě Kamila udělala dobře, aby si nakonec bratříček nemyslel, že mu vždy vše spadne do klína zadarmo.
a až budou rodiče na "stará kolena" potřebovat s čímkoliv pomáhat, zapojí se bratr stejně jako sestra...???
Pokud by ji to auto dali rodice tak by bylo fer kdyby ho predala bratrovy kdyz uz ho ted nepotrebuje ale pokud si ho koupila za vlastni penize tak je logicke ze mu ho proda jako komukoli jinemu,s tim ze by mu mohla dat treba nejakou mensi slevu.Nechapu ale ze ji vycitaji ze se zadluzil,chtel auto a koupil by si ho stejne,jen treba od nekoho jineho.
Zásada č. 1 - v rodině nikdy, NIKDY, nic neprodávat. Vždy se jeden bude cítit okraden a podveden.
Zásada č. 2 - auto prodat přes bazar nebo na druhý konec republiky. Jinak se bude kupující neustále vracet.
nejhorší kšefty jsou s rodinou a toho se držím, protože vždycky někdo něco najde a je zle
To je těžko říct, jestli to je nespravedlivé, když nevíme opět nic bližšího. Nevíme, co to bylo za auto, a jestli ta cena odpovídala. Pokud to byla skutečně normální cena, kterou by bratr zaplatil v každém bazaru a to auto odpovídalo té hodnotě, doklady mělo v pořádku a nebyl v tom žádný háček, tak není co řešit. Ovšem jestli mu prodala vrak, který tu cenu neměl a muselo se do něj hodně investovat, aby vůbec byl pojízdný, byla by to jiná situace. Že ho nenutila a on souhlasil, to není zas tak podstatné, je mu teprve 19 let, nemůže mít moc zkušeností s auty obecně, a jestli ona toho využila, a skutečně mu prodala draze něco, co se až pak projevilo, že to není k použití, byla by reakce rodičů na místě. Samozřejmě že tím by se ona nechlubila.
Takže bych si udělala názor, až bych znala detaily.
Tak bráchovi bych já auto za tržní cenu asi neprodávala. Ale když už má řidičák, tak je jistě dospělý a jestli auto moc chtěl, tak si ho prostě od sestry koupil i za tuhle cenu. Nenutila ho přece, a on souhlasil. Zbytek příběhu dokonali rodiče. To se stává i v nejlepších rodinách.