sfhsghTak tohle byla Čikita… plemeno Tibetská doga – báječný pes, který absolutně odpovídal mé nátuře.

Proč by běhala, když se jí nechce? Nosit nějaký míček? No co je to za blbost… Procházka – fajn, ale když je moc dlouhá, tak jdu raději domů… Moje zahrada – moje království…

Milovali jsme ji moc, bohužel byla hodně nemocná a v 5 letech jsme o ni přišli… Nikomu nepřeji ty týdny předtím, nemohla se ani zvednout a napít, toužebně se dívala na „svoji“ zahradu balkonovými dveřmi a nemohla se pohnout… Ještě teď je mi do pláče.

Ze smutku jsme se léčili 3 měsíce a jinak to nešlo než si pořídit další čubičku. Po zkušenostech jsme vybírali podle podmínek – chlupatý, aby mohl být venku, lehký, aby ho unesla jedna osoba v případě nutnosti, lehce ovladatelný a přátelský kvůli dětem…

No tak jsme si přivezli štěňátko chodského psa:

 ghgshhgfsgf

Jelikož je bez PP, tak proběhla volba jména – každý napsal na papír 3 jména a přeložil. Ze vzniklého seznamu se přidělovaly body a nakonec vyhrála: Dixie nyní zvaná Dixoň. Ale nejlíp by ji vystihovalo jméno Tajtrlík.

Nevím, co nám to prodali, jestli je to pes křížený s klokanem, veverkou, vodníkem nebo prasátkem, s mou povahou se neztotožňuje vůbec (no snad jen v tom, že je přátelská), celý den někde běhá, skáče, šplhá, když vidí rybník, skáče ze břehu placáky… dokonce leze se synem na stromy:

hfsghgstzjtr

Letos přibyly do naší rodiny další dva přírůstky.

 Někdo „úžasný“ vyhodil nedaleko našeho domu dvě mrňavé koťátka…

 Chvíli se tam potulovaly, no a jsou naše.

Dostaly jména Zikmund a Zilvar z chudobince… (dodatečně jsme zjistili, že Zikmund je kočka, hádejte, který to je…)

Bydlí se psem v boudě – občas u něj dole (vždyť hřeje…) a jinak v „podkroví“ no a přes den se nejraději válejí v květináčích s kytkama a devastují vše, co vidí…

rjwzjerjtetzjet

Reklama