Možná si ještě pamatujete na příběh, který nedávno vyšel na našem magazínu. Jmenoval se „Mám služku, no a?“ (přečíst si jej můžete ZDE) a vaše reakce pod ním mě inspirovaly... Přivedly mě totiž k zamyšlení, proč to nevyzkoušet. Proč si nenajít paní na úklid?

 

Kdo by se tak před 14 dny rozhlédl po mém bytě, buď by si řekl, že jsem hospodyně na dvě věci, a nebo by mu bylo jasné, že prostě nestíhám....

Já celý den v práci, manžel celý den v práci, a když konečně přišel vytoužený víkend, strávila jsem ho gruntováním. No fuj! ;o)

 

Jak jsem tak četla ty vaše reakce pod oním článkem, v hlavě mi začal blikat nápad a blikal a blikal... až jsem napsala e-mail na 3 agentury, které zprostředkovávají paní na úklid.

A vybrala jsem si.

 

Paní ke mně měla přijít za týden a věřte nebo ne, nemohla jsem se už dočkat.

Ovšem - týden uběhl jako voda a moje těšení se pomaličku měnilo v obavy a stud....

Až tu uvidí ten binec, co si pomyslí?.... Jak se budu cítit, když tu budu psát a paní tu chudák bude uklízet můj nepořádek? Jak s ní mám jednat? Nemám raději nejprve udělat sama generální úklid?

Zkrátka a dobře, dostala jsem se do situace, kdy mi tyhle podivné myšlenky běhaly v hlavě jako bílé myšky a žádná pastička je nedokázala chytit.

 

A pak nastal den D.

Hned po ránu přijel majitel firmy i s paní, která k nám od této chvíle bude pravidelně docházet. Řeknu vám, byla jsem fakt nervózní a při podepisování smlouvy se mi i ruce klepaly!

 

Paní vůbec nebyla žádná důchodkyně (tak vypadala v mých představách), ale byla to usměvavá mamina od rodiny.

Nabídla jsem jí kávu – odmítla. Nabídla jsem jí čaj – odmítla. Byla rozhodnuta se hned pustit do úklidu a já toto její rozhodnutí žádným čajíkem nezlomila.

 

„Tak kde mám začít?“ položila mi – opět s úsměvem – otázku, načež já řekla, že je mi to vlastně jedno. Že ten byt je tak děsivě zanedbaný, že to vše nechám na ní.

A už to jelo....

Kýbl, voda, hadry.... byt nám začal vonět po všech těch speciálních přípravcích a já jen koutkem oka pozorovala, jak jde paní práce od ruky (a připadala jsem si fakt neschopně).

Zatímco já psala články, paní pomalu proměnila obývací pokoj v útulně čisté místečko. Skříně, poličky, knihy, každá drobnost prošla jejíma rukama a byla dokonale vyčištěna.

 

Ovšem ve chvíli, kdy začala nacházet různě zapadané, a dlouho hledané věci (Spidermanova hlava, moje propiska, modré autíčko v hrnečku....), myslela jsem, že studem vybuduji kladenské metro. Jojo, tak moc jsem se chtěla zavrtat do země.

 

Za 4 hodiny byl pokoj opravdu k nepoznání a já se s blaženým výrazem ve tváři nemohla vynadívat na tu proměnu.

 

Včera paní zakončila hlavní, generální úklid ložnicí....
Už jsem si celkem zvykla na to, že mi tu uklízí někdo cizí, a ke své spokojenosti jsem to začala brát jako běžnou věc – ale.... to byla chyba. Náhody jsou zkrátka nevyzpytatelné....

Zapomněla jsem totiž, že právě ložnice ukrývá věci nejen osobní, ale dokonce i intimní.

 

Zrovna ve chvíli, kdy jsem si šla do této místnůstky pro diář, paní seděla na zemi a pečlivě mi otírala originál krabici s velikým vibrátorem uvnitř.... Bože, už podruhé jsem chtěla být zahrabaná hluboko v zemi!

 

Každopádně, ať tak nebo tak, paní je skutečně pečlivá a nezapomene nic otřít, vyčistit, uklidit.

Ani kondomy ne....
Kondomy, které jsme měli lážo plážo pohozené u postele...

A zrovna včera v noci, po dlouhém mazlení manžel pro ně natáhl ruku, šmátral, šmátral... ale milé kondomy nikde.

„Kam si je dala?“ zašeptal.

„Já?“ vykulila jsem oči, i když to v té tmě tmoucí nemohlo být vidět.

 

Mazlení skončilo, rozsvítili jsme a pustili se do hledání. Po deseti minutách naše hledání bylo úspěšné. Kondomy byly pečlivě naskládané (podle barvy!!!) v zadní části nočního stolku ;o)

Zkrátka, naše paní na úklid je skutečně pečlivá ;o)

V této chvíli, je náš byt čisťounký jak průzračná voda z horského potůčku.
Dětský pokoj, obývák, ložnice, koupelna – vše se leskne a já mám pocit, že jsem snad v jiném bytě ;o)

 

Takže milé čtenářky, chci vám poděkovat za vaše reakce, které mě přivedly na tento úžasný nápad, a pokud některá z vás váhá, zda toho jít, nebo ne, říkám: ANO, běžte do toho!

 

 
TÉMATA:
DŮM A BYT