Píšeme dnes spolu, milé čtenářky, povídku Setkání na mostě. Přečtěte si čtvrté čtenářské pokračování, které jsem vybral z vámi zaslaných textů. Napište další pokračování!

Pravidla pro dnešní literární tvoření jsou jednoduchá, abyste měla šanci na výhru, pošlete pokračování povídky o libovolné délce (tentokrát do 15.30 hodin). A ukončetě děj!

Pokud vaši část povídky zveřejním, máte šanci, stát se šťastnou majitelkou knihy Quo Vadis, Femina? Od Marie Haisové.

Začátek povídky najdete zde...

První pokračování od RenatyP, druhé od Krokodýlice a třetí od Veve najdete zde...

Setkání na mostě: Pokračování od čtenářky El greco

Z okna vypadlo na dláždění bezvládné tělo mladé dívky. Její dlouhé černé vlasy byly slepené krví a noční košilka se jí svezla z ramen až odhalila bělostnou šíji. Žebrák se k ní vrhl, chtěl jí pomoci, i když nedoufal, že by hrůzný pád mohla přežít. Naklonil se k ní, přitiskl jí ucho k hrudi a leknutím málem vykřikl, když se dívčina hruď pohnula - ONA ŽIJE!!!

Po krátké chvíli šoku, kdy celý svět zamrzl, se mu rozjely hlavou myšlenky jako splašené: Co se to stalo? Kdo byl ten záhadný muž? Kdo je ta dívka? Proč jsem se musel stát svědkem zrovna já? Co mám teď dělat? Neobvinínakonec mě z tohoto hrůzného činu? Nebylo by lepší uprchnout a na všechny zmatené události dnešní noci zapomenout? NE, TO PŘECI NEMŮŽU. STÁLE JSEM JEŠTĚ ČLOVĚK!

Zabalil tedy dívku do své děravé deky, vzal ji do náručí a odnesl do provizorního přístřešku pod most. Moc teplo tam sice nebylo, ale dřevěné desky alespoň trochu bránily sílícímu větru profouknout dovnitř. Položil dívku na pelesť a začal jí ošetřovat rány - překvapivě jediné zranění nebylo tak závažné, aby jí ohrožovalo na životě. Tu se dívka náhle probrala, prudce se posadila na posteli a vykřikla:

Kde je můj kanárek?!!!"

...

Své pokračování posílejte dnes (středa 18. ledna 2011) do 15.30 hodin na následující adresu:

Reklama