Milá redakce,
jsem ze tří dětí a vždycky jsme si všichni přáli domácího mazlíčka, leč rodiče nám ho nikdy nedopřáli. Bylo nám to celkem jedno, prostě jen něco malého na mazlení. Nedávno jsem se odstěhovala  a bydlím teď se svým přítelem a všechno si to tedy vynahrazuji s ním. On už je „zkušený chovatel", psy, kočky, morčata, křečky, myši i strašilku choval doma v panelákovém bytě s bratry. Snad proto má pochopení pro mou „posedlost" zvířaty.

Dlouho jsme se rozhodovali, jaké zvíře si pořídíme. Nejprve to vyhrály andulky. Říkali jsme si, že to s nimi nebude taková práce, jenže ouha. Pořídili jsme si 2 najednou, zvykly si na sebe a s námi nekomunikují. Máme je rádi i tak, jen nás trošku štve, že když je chceme pohladit, či jim pomoci, když náhodou při svém leteckém průzkumu zavítají na obhlídku do odpadkového koše, pěkně nás poklovou. Snad na nás nepřiběhne nějaký ochránce zvířat. :-))  Máme je opravdu rádi a staráme se o ně, jen se s námi nemazlí. A navíc to jsou mistři úniků.

No a nedávno jsme si pořídili potkana, vlastně potkanku. :-))) Chtěla jsem prvně králíčka, ale vyhrálo to tohle malé chytré zvířátko. Hned na začátku jsme pochopili, že máme doma další pěknou potvůrku. Bohužel je to jeden z mála potkanů, který je velice bázlivý. Teď už si na nás naše Ferdička zvykla (nejprve jsem si mysleli, že to bude kluk), ale pořád je to pěkné číslo. Rozkouše co se dá, naposledy to bylo naše nejlepší povlečení. Ale jsme rádi, že jí máme, alespoň se nenudíme. Velký mazel to teda taky není, je tvrdohlavá a pěkně mazaná. Jednou mi dokonce z talíře ukradla celý velký kus filé a notnou chvíli se se mnou o něj prala, pak ale usoudila, že dá raději přednost sýru, který jsem jí nabídla. Nezapře, že patří k nám do rodiny, taky mistrně utíká z klece :-))), a to ji máme pěkně bytelnou.

Myslím, že tohle mi v mládí chybělo. Rozhodně se to nedá srovnat s naší šnečí farmou vedle babiččiny  zahrádky (babičku chuděru z toho málem trefil šlak) a mravenci mé sestry, které chovala v pokojíčku v malé mističce a myslela si, že jí neutečou. V brzké době si budeme pořizovat rybičky a já jen doufám, že nebudou mistry úniků jako jejich další zvířecí kamarádi.

Vaše čtenářka mixosaurus

Naprosto vám rozumím. Taky jsem si zvířat nemohla užít v dětství, tak si to vynahrazuju v dospělosti, pod záminkou, že to chtějí děti. :-)