Říká se, že láska kvete v každém věku. A nic proti tomu, každý má právo se zamilovat. Někdy je ovšem situace taková, že zamilovaný člověk ubližuje svým nejbližším. A mohou to odnést především děti.

Znám takový příběh, který se stal před mnoha lety. Ale dnes třicetiletá Simona na to dodnes nezapomněla. A pamatuje si i to, jak se tehdy cítila, když její mamka odešla od rodiny.

Přečtěte si také:

Dovedete si to představit?

women

„Nebyla to hezká doba. Bylo mi čtrnáct, sestře třináct. Mamka jednoho dne přišla z práce, počkala, až se vrátí i taťka, a oznámila nám všem, že odchází. Řekla, že má jiného muže, že už si s taťkou nerozumí, ale pořád má ráda nás holky. A kdybychom za ní někdy chtěly přijít, bude moc ráda. Byl to šok...

Ještě větší šok ale nastal, když jsme zjistili, kdo je její nový přítel. Tedy spíš kolik mu je let. Byl totiž o dvacet let mladší než mamka, osmnáctiletý... Kdybych s ním začala chodit já, věkově by to bylo mnohem přijatelnější než takhle. Nám se sestrou bylo jasné, že k mamce asi chodit nebudeme. Co to je za kluka, který si najde o generaci starší, vdanou ženu s dvěma dětmi? Myslely jsme si o něm, že je úchyl.

A zase tak daleko od pravdy jsme asi nebyly. Mamku jsme tou dobou skoro nevídaly, vím jen, že taťka za ní několikrát byl a chtěl si s ní promluvit, ale ona s ním mluvit nechtěla. Místo toho se prý taťka popral s tím jejím novým přítelem, snad mu rozbil nos nebo co. A jinak se staral o nás, chodil do práce a snažil se, aby nám mamka tolik nechyběla. I když to bylo těžké.

Mamka přišla o dva roky s námi

Trvalo skoro dva roky, než mamka dostala rozum a zjistila, co je ten její mladík zač. Mezitím se ale stihla zadlužit - protože on si vzal plno půjček, které nesplácel, a mamka jako ručitel je pak musela splácet za něj. Zaplatila za to dost draze, a to nemluvím jen o penězích. Kvůli němu pak musela chodit na policii, protože on toho napáchal ještě víc než jen dluhy, dokonce snad kradl.

Ale hlavně přišla mamka o dva roky, kdy mohla být s námi. Nebyla u toho, když jsme se rozhodovaly, kam na střední školu, když jsme poprvé dostaly menstruaci nebo šly na první rande, neučila nás vařit ani třeba pečovat o pleť. To všechno musel dělat taťka. Držel se skvěle a jsem na něho hrdá, že tuhle situaci ustál. Přitom o mamce nikdy neřekl ani jediné špatné slovo.

A když se k němu nakonec po dvou letech chtěla vrátit, vzal ji zpátky. Se sestrou jsme to nechápaly, jak jí po tom všem ještě mohl věřit, ale bylo to jeho rozhodnutí. Časem jsme si i zvykly, že je mamka zase doma. Ale je pravda, že už to není stejné jako dřív. Máme od té doby mnohem chladnější vztahy. Asi jsem jí to nikdy neodpustila.“

Další články v našem magazínu: