Děti jsou tak akční! Baví se s kamarády, hrají hry, předhánějí se, kdo dřív zvládne jakou výzvu. Potíž je jen v tom, že se tyto aktivity dějí stále častěji pouze online. Od počítače nemůže vytáhnout své syny ani paní Helena (35).

„Vůbec to nechápu! Za mým dětských let jsme běhali venku a byli vděční za každou hodinu navíc, kterou tam bylo možné strávit. Naši synové ale nevytáhnou paty z bytu. Jakmile Roman (12) s Adamem (8) přijdou ze školy, zasednou k počítači a televizi a jejich jediný pohyb je, že se prostřídají. Nebo si zajdou do ledničky, když je přepadne hlad. Není to na nich sice vidět, mají dobré spalování, ale mně tím i tak lezou na nervy,“ popisuje situaci u nich doma Helena, která se neustále pokouší o změnu. Zatím ale marně.

Zdroj: www.shutterstock.com

Zdroj: www.shutterstock.com

„Navrhuji klukům, co všechno by mohli dělat za sporty, ale je to prý prostě nebaví. Když je posílám ven za jejich kamarády, argumentují, že všichni sedí u počítačů a píší si s nimi přes sociální sítě. A se mnou jít ven odmítají úplně, to už musí být, když je vytáhnu na nějaký ten výlet. Stejně celou dobu koukají do mobilů,“ stěžuje si Helena s tím, že oporu nemá ani v manželovi.

„Ota je taky nejraději doma, takže to mají mít po kom. A ještě se jich zastává. Prý ať je nechám dělat, co je baví. Jenže to přece není normální, aby jejich jediná fyzická aktivita byl tělocvik ve škole. Vážně se mi nechce rezignovat a přistoupit na tvrzení, že jsme kdysi běhali venku jen proto, že nebyly jiné možnosti. Jenže zatím ve své snaze o změnu moc úspěšná nejsem,“ dodává Helena.  

Co na to odborník?

Zeptali jsme se psycholožky Jitky Jeklové z brněnské psychologické poradny.

První potíží je nesoulad mezi rodiči. Rodiče by měli být ve výchově děti za jedno. A pokud nejsou, měli by si to vyříkat mimo dosah dětí. V této rodině by stálo za to si mezi rodiči ujasnit, jak chtějí výchovu svých dětí vést a jak postupovat dál.

Druhou možností je opět můj oblíbený kompromis. Předem je možné stanovit, kdy se budou dít v rodině „akčnější“ dny a kdy budou dny více klidové. Tady by se opět měli shodnout oba rodiče. A pokud ne, tak to bude pro matku sice složitější, ale ne nemožné. Dohodne si kompromis a systém rozdělení dnů přímo se syny. Důležité je vědomí jedné věci, a to že vychovávající je přeci rodič. Nebo rodičům vyhovuje, když rozhodují jejich děti?

jitkaPsycholožka a psychoterapeutka Jitka Jeklová studovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a psychologické poradenské práci se věnuje už téměř 20 let. Více než 17 let působí v pedagogicko-psychologické poradně, kde se věnuje diagnostice, ale i terapeutickému vedení dětí a dospívajících. Více informací naleznete ZDE.

Čtěte také:

TÉMATA:
RODINA