Naše děti jezdí každý rok na prázdniny k babičce a dědovi. Kromě nich se těší také na strejdu Jéňu a na psa Tima, malého Parson Russell teriéra. A po návratu mě každý rok čeká totéž: Mami, my chceme taky psa!
Vadilo by mi, že by byl psík doma hodně sám, všichni chodíme do práce a do školy a vracíme se až odpoledne. Ale na to by si asi zvykl, tohle nejspíš zažívá hodně psů, jejichž páníčci chodí do práce. Takže to by až taková překážka nebyla. Horší by to bylo s dovolenými. Jezdíme pryč v zimě i v létě a taky na víkendy, a ne všude se dá pes vzít s sebou.
Říkám si: Jak to řeší ostatní majitelé psů? My bychom museli poprosit třeba sousedy, aby nám ho chodili nakrmit, zatímco nebudeme doma. To se mi ale nechce, nemám ráda, když někoho obtěžuju, a taky si myslím, že pes, který je zvyklý na hodně lidí, by delší dobu sám trpěl. A dávat ho k rodičům, když už psa mají, nebo k nějakým kamarádům, kteří na něj naopak nejsou zvyklí? To by bylo náročné pro obě strany. A už vůbec bych psa nedala do útulku nebo do hotelu pro psy. Jeden můj známý to zkusil, když jel před lety na dovolenou, a když se vrátil, psa skoro nepoznal. Pes byl vyhublý a utrápený, evidentně se mu stýskalo.
Dlouholetý závazek
Myslím, že je potřeba si všechno dobře rozmyslet, než si člověk pořídí jakékoliv zvíře, a psa zvlášť. Kdo má třeba hada, rybičky nebo agamu, může na dva týdny odjet a nechat je v klidu doma, s kočkou, morčetem a psem to jde ale těžko. Pes je závazek na deset let, někdy i na víc, a právě kvůli tomu váhám.
Jako odstrašující příklad mám jedny známé, kteří si pořídili psa před jedenácti lety. Chtěli knírače, ale až později zjistili, že je to kříženec knírače a dobrmana. Celá rodina, kamarádi i všichni známí se psa bojí, takže ten je chudák vždycky zavřený v kotci, když přijde jakákoliv návštěva. Ti známí už dlouho nejezdí ani na dovolené, protože jim pejska nikdo cizí nechce krmit, a s sebou mezi lidi ho taky nemohou vzít. A tak se už jedenáct let přizpůsobují a omezují kvůli psovi. Říkám si, k čemu je takový život? Má z něj něco ten pes?
Samozřejmě ale znám taky spoustu rodin, kde mají psa a jsou šťastní. Ostatně jako vždy, každému vyhovuje něco jiného. A já doufám, že letos útokům a prosbám znovu odolám.
Nový komentář
Komentáře
pajda — #40 ono je to totiž jednoduché dospělý pes spí kolem 18 hodin deně takže když se od štěňátka naučí zvládat samotu ( je to stejně těžké jako jakákoli jiná výchova ) tak tu dobu co jsou majitelé v práci nebo ve škole v klidu prospí. Stejné je to s tím prostorem pes si najde v bytě 2-3 místa kde chrní a ty pak střídá. Když má pak dvě kratší a jednu dlouhou vycházku během týdne a o víkendu ho poctivě utaháte, tak budete mít spokojeného psa.
Chtěla bych pejska,ale muž nechce
nebudem to zvíře trápit v bytě-
Je to další člen rodiny a tak také musí být brát
do činžáku ne ale do rodiného domu jo v činžáku je chudák pes nemá výbech musí být stále v malém prostoru to je jak vás nechat v malem prostoru a raz za čas vás vyvedli ven myslím že pes potrebuje prostor
Aesinka — #39 tipuji, že dva to prožívají úplně stejně, jako jeden - totiž chrápou. Několikrát jsme se vrátili domů neobvykle kolem desáté ráno, tedy v polovině doby, kdy většinou přicházíme. Ve všech případech psi spali jako zařezaní a to, že někdo courá po baráku, jim bylo naprosto u zadnice.
Je normální, že je pes sám doma, když páničkové chodí do práce. A pokud jsou pejsci dva, už se nenudí. Vždycky se jde domluvit se sousedy či přáteli, aby šli poklidit. Ale když ke zvířeti není vztah, je lepší ho nemít.
cilani — #25 jj máme domek se zahradou, ale já tím venčením nemyslím vzít vyčurat za roh. Mluvím o pořádné procházce pole, louka, les. Když jdu běhat je nejšťastnější, ale pak už staříček fakt jen spí.
Rikina — #36
Altamora — #34 paní byla tak laskava, že nám o tom napsala, tak jí taky píšeme.
Já jí to plně schvaluju, v jejím případě nechtít psa je výhra pro všechny psy. 
Pokud chodíte do práce a děti do školy, tak určitě ne.Pes je pak celý den doma sám a když se všichni vrátíte domů,tak pak se již nikomu nechce jít nejméně na hodinu se psem ven,aby se vyběhal.I ráno musíte vstávat dříve a jít ho vyvenčit.
My jsme si pořídili psa před důchodem a vlastně také podřizujeme vše psovi.Není zvyklý být doma sám.O dovolené v hotelu u moře jenom sním,tak jezdíme po vlastech českých ,tam kde se může s malým psem.Zaplatíme ještě většinou 100,-Kč za den pobytu za psa někde i více.
Radím opravdu dobře si to rozmyslet je to závazek okolo 15 let.
Je jedno, jaké má paní důvody pro to, aby neměli psa. Nebo snad je zločin nechtít vlastnit psa? Pak jsem taky zločinec. Psa si nikdy nepořídím. Už ani křečka ne. Jo, jsem sobecká a nechci se o nic starat.
Nunak — #29 Pokud je pes starší, tak to problém být už může aby třeba větší výletování zvládl, ale není problém si najít místo, kde můžete být na dovolené i s velkým hafanem.
Jedni známí jezdí na dovolené tak, že se jich sejde asi tak 12(lidí) a k tomu tak 25 - 30psů. Nejmou si chatu a vždycky si to moc užijí
Osobně souhlasím s Rikinou. Paní zjevně není připravená pořídit cokoliv živého a sbírka důvodů, z nichž je pravdivý asi jen ten, že by přes dovolené musela péči o psa řešit, o tom jasně svědčí.
Nunak — #29 náš irský setr byl v kempu nadšený. Seznamoval se, očmuchával, pořád se někde couralo...byly to pro něj úžasné prázdniny.
telelot — #2 až si dítě někde zjistí, jak je to doopravdy, bude tátu považovat buď za idiota, který si nedokáže zjistit ani elementární věci, nebo za sobce, který raději šikanuje dítě, než by ustoupil ze své pohodlnosti. Obojí rodině úžasně prospěje...
do paneláku psa nechci,takže odolala jsem starším dětem když měly to přání a případně odolám i té nejmlaadší
Rikina — #27 jj, právě proto se ptám. Pro psa na zahradě ideální, bytový by to měl asi kruté..
Jinak teda i pes se dá naučit, aby v nejvyšší nouzi použil bedýnku se stelivem, jako to dělají běžně kočky. Ovšem zdůrazňuju tu nouzi, ne že se to stane obvyklé a na to konto se pak nechodí venčit.
cilani — #25 jestli mají zahradu a pes je venku, tak 2x denně ho vzít někam dál za plot stačí.
V bytě je to málo. Já brala psa ráno ven na hodinu, pořádně proběhat. Synci po návratu ze školy jen na krátké venčení, pokud náhodou neměli náladu si ho vzít ven na celé odpoledne. Když ne, tak jsem ho brala zas já po návratu z práce. No a poslední venčení bylo večer, kolem desáté či jedenácté, zas tak na hodinku. Tohle noční venčení jsem měla nejradši, všude klid, ticho, žádní lidi, děti, jiní psi, auta... ideální.
taky jsme to kdysi řešili, potom jsme psa dostali celá rodina jako dárek k Mikuláši a museli jsme se starat. Ale děti se zapojily, hlavně dcera a fungovalo vše, jak mělo
Efča — #19 máte zahradu? Jinak mi 2x denně přijde zoufale málo...
telelot — #2 Jo ale pes většinou vydrží než se jeho pán vzbudí - to vstávání je jenom tak na dva měsíce, než štěně povyroste
Takže ráno stačí kvůli pesanovi vstávat o půl hodinky dřív nez obvykle 