Když jim učitelka u zápisu radila, aby Pavlíkův nástup do první třídy ještě zvážili, byli rezolutně proti. Jejich skoro sedmiletý syn přece není o nic horší, než jeho budoucí spolužáci! A pak – co by tomu řekli známí, kdyby dostal odklad? Co zatím ještě neumí, to se do září doučí, řekli si a přihlášku k přijetí vyplnili. Syn v září do školní lavice skutečně usedl. Radost však svým rodičům ani paní učitelce nedělal.

Ráno plakal, že do školy nechce, často ho kvůli tomu i bolelo bříško a zvracel. Ze školy se pak vracel unavený natolik, že odpoledne nezřídka prospal. „Když jsme spolu dělali úkoly, trvalo to třeba i hodinu. Dělal pořád ty samé chyby, vůbec se na nesoustředil a neustále odbíhal k jiným činnostem. Bylo skoro nemožné udržet ho u stolu. Slibovala jsem, zakazovala, křičela, trestala – nic z toho nebylo platné,“ vzpomíná jeho maminka Šárka, kterou si po pár týdnech pozvala do školy jeho učitelka.

„Řekla mi, že Pavlík za ostatními zaostává, často pláče, a straní se kolektivu. Probíranou látku nezvládá, a někdy prý odmítá komunikovat. Jen tak sedí, a nezúčastněně hledí z okna. Bylo mi trapně, dokonce jsem se jí omlouvala, ale ona mě zastavila. Prý rozhodně není první ani poslední, kdo usedl do školní lavice příliš brzy, a komu doporučuje odklad docházky o rok. Tentokrát jsem souhlasila.  Zašly jsme společně za ředitelem a domluvili se s ním na podrobnostech. Teď Pavlík nastoupil znovu do školky a musím přiznat, že se nám oběma moc ulevilo,“ dodává Šárka.

Kdy je dodatečný odklad školní docházky na místě?

Pokud dítě, které nastoupilo do první třídy, jeví jasné známky nezralosti (fyzické, či duševní) a není na školu připraveno. To se pozná tak, že není schopno zvládnout nároky, které na něj škola klade. Nedokáže se soustředit na učivo, chaoticky přebíhá od jedné činnosti ke druhé, jedná impulzivně a je neklidné. Dítě nezralé ke školní docházce je nesamostatné a neobratné, těžko se podřizuje autoritě a neumí spolupracovat ani s vrstevníky. To všechno může vyústit až v jeho agresivní či naopak bázlivé chování, přehnanou plačtivost a přecitlivělost, případně až v apatii a odmítání komunikace. Nepřipravené děti se někdy zdají být líné, pomalé a velmi snadno unavitelné, za ostatními zaostávají.

Proč je lepší docházku o rok odložit?

Pro děti, které nejsou psychicky či fyzicky připravené, je školní docházka velkým stresem. Nezvládají učení tak lehce, jako děti potřebně vyspělé, a tak bojují s nízkou úspěšností a špatným hodnocením ze strany pedagogů. To může vyústit ke zklamání a až odpor ke škole a učení. Takováto situace je samozřejmě náročná i pro rodiče a učitele.

Jak o dodatečný odklad školní docházky požádat?

Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.

Je třeba podat řediteli školy písemnou žádost o dodatečný odklad školní docházky. Na její vyřízení má 30 dní a proti jeho rozhodnutí můžete podat odvolání ke krajskému úřadu.

Nestačí jen čekat

Zvažujete žádost o dodatečný odklad školní docházky i u vašeho potomka? Pak byste měla mít na paměti, že čekat pasivně po celý rok, že dítě dozraje, je velkou chybou. Rozhodně mu prospěje systematická práce na tom, v čem za ostatními pokulhává. Vhodná je docházka do přípravné či vyrovnávací třídy, nebo alespoň do mateřské školy.

Čtěte také:

Reklama