Nina a Zbyněk se poznali na konci vysoké školy. Z přátelství se stalo partnerství, a nakonec i manželství. Nina a Zbyněk byli šťastní a spokojení. Žili jeden pro druhého, na děti dle jejich slov měli času dost, a tak se oba mohli naplno věnovat kariéře a jejich vztahu. Dokud je po pěti letech nepotkala první, a zároveň i jejich jediná krize, která je nadobro rozdělila. 

“Nikdy jsem si nemyslela, že by se mi něco takového mohlo stát. Netušila jsem, jak moc se může člověk změnit, když mermomocí bojuje za to své, za svoje dobro, své postavení a svou důstojnost,” říká na začátek Nina. 
“Zpětně říkám, že se naše manželství rozpadlo vinou nás obou - přestali jsme na něm pracovat. Nemluvili jsme spolu, nedělali jsme věci společně a spíše jsme si každý takzvaně hrál na vlastním písečku.”
Byla jsem natolik pohlcená vlastními pracovními úspěchy, že mi nedošlo, že jsme se Zbyňkem každý jinde. Došlo mi to vlastně ve chvíli, kdy jsem našla na manželově košili make-up a při čichnutí k jeho oblečení jsem cítila dámský parfém. A hlavně mi to došlo v moment, kdy jsem se svým o pět let mladším kolegou ležela v soukromé sauně v objetí. Všechno mi bylo jedno…”

Nina přiznala, že se najednou se Zbyňkem odcizili, a to do té míry, že jí bylo jedno, jestli někde randí nebo ne. Dělala to samé. Bez výčitek. 
“Ale jak to tak bývá, pravda vždy vyjde najevo. Zbyněk mi vlezl do telefonu, který mám sice chráněný kódem, ale nebylo tak těžké jej uhodnout. Našel v něm nejen lechtivou konverzaci s mým milencem, ale také fotografie, které jsme si posílali, a rozhodně neměli patřit jiným než našim očím,” vzpomíná nevěrná Nina a vypráví dál: “V ten moment se můj svět naprosto vymknul kontrole.”
Zbyněk Nině udělal žárlivou scénu. Křičel, házel věcmi, vyhrožoval, a nakonec na několik dní zmizel. “Byla jsem tehdy v naprostém šoku a netušila jsem, co se bude dál dít. Nezvedal telefon, neodpovídal na sms a nikdo o něm nic nevěděl.”

“Vrátil se domů po pár dnech, chladný, nepříjemný a rozhodnutý se mnou neprohodit ani slovo. Já se však nevzdávala a řekla jsem mu, že i já našla důkazy o tom, že mi byl nevěrný, a tak jsme si vlastně kvit. Snažila jsem se mluvit, omlouvala jsem se, brečela jsem a říkala mu, že vše napravím. Ten, kdo si házel popel na hlavu, jsem byla já. On se postavil do raněné a ublížené pozice.”
“V takovém stavu jsme vydrželi několik měsíců. Na veřejnosti, kam jsme občas spolu museli, se nestyděl mě shazovat nebo o mně mluvit jako o nevěrné couře. Urážel mě i doma v soukromí a pak mi jednou řekl, že mi zničí život. Jenže to jsem tenkrát netušila, že k tomu bude mít opravdu blízko.”
Na radu rodiny a přátel Nina podala žádost o rozvod. Tím však celou situaci značně zhoršila. “Zbyněk od toho momentu dělal vše pro to, aby se na mě jako ublížený manžel zahojil finančně. Dokonce proti mě u soudu využil mého tehdejšího milence, který se přiklonil na jeho stranu.”

Na období rozvodu Nina nevzpomíná ráda: “Myslela jsem, že když nemáme děti, rozvod bude holá formalita, ale bohužel. Celé se to táhlo přes rok. Já za tu dobu ztratila nejen své sebevědomí, radost ze života, ale i iluze o tom, jak vypadá důstojný rozchod. Z muže, kterého jsme si vzala a milovala ho, se stalo jakési monstrum, pro které jsem se stala odpadem a tou nejhorší ženou na světě. Náš rozvod byl jako opravdové bitevní pole, kde byl vítěz jen jeden - Zbyněk.”

Nina se po rozvodu rozhodla odejít z Brna, kde spolu pár žil a udělat za svým dosavadním životem tlustou čáru. To se jí však povedlo jen napůl. “Ano, sice už tři roky od toho pekla žiji jinde a ano, přerušila jsem téměř všechny vztahy, které jsem měla. Jen proto, abych doslova zmizela z povrchu země. Ale ve svém srdci mám obří díru. Myslím si, že tu už nic nezhojí. Představa důvěry v muže mě děsí. Vztahům se vyhýbám jako čert kříži a v noci mě doteď vzbudí noční můra ze soudní síně. Snad čas vše zahojí.”

Také si přečtětě:

Reklama