Je to již pár let, kdy se obyvatelé paneláčku v sousedství rozhodli, že už je ten jejich svinčík okolo popelnic nebaví (po pár letech už bylo docela načase), najali si firmu a nechali si okolí popelnic pořádně vygruntovat. Zřejmě ale moc nepočítali s tím, že uvnitř odpadků už si kolonie potkanů stihla vybudovat docela slušné živobytí. Úklidová firma uklidila, lidé se dmuli píchou a potkani se museli stěhovat.

No... prostě se rozprchli na zahrádky kolem, do sklepů a sklípků ve snaze najít si nové bydlení. Několik se jich nastěhovalo také k nám. Vybavili jsme se tedy jedem na hlodavce, nastražili a čekali. Potkany jsme prakticky denně potkávali, ale místo nastraženého jedu si pochutnávali na uskladněných zásobách. Rozhodli jsme se použít těžší kalibr - velkou pastičku na myši. Do velké pastičky se chytla jedna malá myška, ale potkan žádný.

Náš pes Míša (kříženec pudla se špicem) vše pozorně sledoval a pomalu mu s našimi neúspěšnými pokusy docházela trpělivost. Jednoho dne mu došla úplně a pustil se do odchytu potkanů sám. Zakousnuté potkany vyhazoval pod plotem na ulici a během pár dnů už nebylo po těchto nevítaných hostech ani památky. Míša si z bojů odnesl pár šrámů na čumáku, ale všem dokázal, že kromě sledování televize ze sedačky v obýváku a žebrání čehokoliv k jídlu, je také perfektní lovec. No co, pudlové se dříve skutečně používali pro chytání hlodavců.


 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Katka

Milá Katko,

docela jste mě udivila. Slyšela jsem, že potkani umí být pěkně nebezpeční, já bych si na ně přímo asi netroufla. Prý umí vysoko vyskočit a kousnout - a když si představím ty nemoci, co přenášejí... brr. Až budu mít problém, pořídím si na to podobného hrdinu, jako máte Vy :-).

Hezký den!

Reklama