Výskyt duševních onemocnění se u dospělé populace v ČR dlouhodobě pohybuje nad 20 %. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví v květnu 2020 zjistili, že toto číslo vzrostlo v souvislosti s pandemií covid-19 dokonce na 30 %. Častěji se u lidí vyskytují zejména úzkostné poruchy, ale i deprese či poruchy chování způsobené užíváním alkoholu.

psy.jpg
Foto: Shutterstock

I přes tak vysoká čísla se ukazuje, že duševní onemocnění jsou v České republice stále opředená mýty a stigmaty. Na to upozorňuje například server Hlídací pes. Pro lidi, kteří přeci jen seberou odvahu a rozhodnou se vyhledat odbornou pomoc, může být nápomocné rozlišovat mezi psychologem a psychiatrem. 

Psycholog má humanitní vzdělání, nejčastěji je absolventem filozofické fakulty. Nepředepisuje léky a léčí různými terapeutickými postupy. Mnohdy se psychologové zaměřují na určité oblasti, jako je třeba dětská psychologie, fóbie apod. Řeší třeba hledání smyslu života, nalezení štěstí a podobné otázky.

Psychiatr má vystudovanou medicínu, je tedy lékařem. Může předepisovat léky. Pomáhá hlavně lidem s těžšími formami depresí, schizofrenikům apod.  Obracejí se na něj spíše lidé se závažnějšími duševními chorobami a poruchami.

Psycholog by měl poznat, kdy klientovi doporučit návštěvu psychiatra a psychiatr by měl kromě medikace být schopný doporučit i terapii. Často jde tedy o spolupráci těchto dvou profesí.

Očekávání pacientů týkající se přístupu psychologů a psychiatrů ovšem mnohdy narážejí na odlišnou realitu. Čtyři ženy se nám svěřily, co je na návštěvě psychologa či psychiatra nejvíce překvapilo. A pokud se i vy chystáte vyhledat odbornou pomoc, možná vám jejich zkušenosti pomohou lépe se zorientovat nebo to nevzdávat po první neúspěšné návštěvě.

psys.jpg
Foto: Shutterstock

Erika
Psychiatra jsem vyhledala proto, že se už několik let potýkám s poruchou příjmu potravy, konkrétně s přejídáním. Milá paní doktorka se mě zeptala na několik základních věcí a hned na první schůzce mi předepsala lehká antidepresiva. Z těch jsem sice měla lepší náladu, ale se záchvaty přejídání mi nepomohla. Pořád jsem čekala, kdy se nějak začneme věnovat mé duši, ale na každé kontrole jsem strávila tak pět minut a akorát mi bylo upraveno dávkování. Až později jsem zjistila, že povídat si se mnou bude psycholog a že si musím někoho takového najít. Mrzí mě, že mi psychiatrička nikoho sama od sebe nedoporučila. A že jsem na tuto možnost musela přijít sama.

Lenka
Když mě trápily lehké úzkosti a pocit, že jsem v životě ztratila směr, kamarádka mi doporučila svého známého psychologa. Hned na druhém sezení mi ale bylo jasné, že tohle nebude fungovat. Nevím proč, ale jako muži jsem se mu nedokázala otevřít. Naštěstí jsem se mu svěřila a on řekl, že to není žádný problém, že někteří lidé hledají psychologa na několik pokusů, dokud jim někdo skutečně nesedne. Doporučil mi svou kolegyni, já přešla k ní a hned jsem se cítila uvolněnější a byla jsem schopná se jí svěřit se svými vnitřními obavami. Docela mě uklidnilo, že to prostě nemusí vyjít na první pokus a že nejsem jenom nějaká zpovykaná holka, co si vymýšlí. 

Věra
Mě nejdřív překvapilo, kolik si účtují. Dají se najít psychologové i na pojišťovnu, ale když jsem zjistila, jaké jsou čekací lhůty, raději jsem si našla soukromou osobu. I když 800 Kč za sezení mě hodně bolelo. Ale nebylo to jediné. Překvapila mě i skutečnost, jak hodně psychicky bolelo samotné sezení. Přirovnala bych to k tomu, když někdo cvičí a buduje si svalovou hmotu. Taky cítí každý sval. Pracovat na sobě, odhalovat nejhlubší věci své duše a dozvídat se o sobě často nepříjemné věci prostě bolí. Ale zpětně musím říct, že jsem ráda, že jsem vydržela. Psycholožka mi nastavila zrcadlo a hodně mi pomohla. Z jednoho sezení týdně jsme se teď dostaly na jedno měsíčně. Je to spíš takové udržovací, ráda si popovídám s někým nezávislým.

Kamila
Já bohužel nemám pozitivní zkušenost. Vyzkoušela jsem několik psychologů a žádný mi nesednul, asi mi prostě nevyhovuje přístup, kdy si člověk s člověkem povídá. Můj stav ale nebyl nijak vážný a já zjistila, že si mohu pomoci i jinak. Na internetu jsem našla metodu EFT, která pracuje s poklepáváním na akupresurní body. Došla jsem si k odbornici na zaškolení a od té doby ji vykonávám sama – pomáhá mi v těžších situacích života, hodí mě do klidu a díky ní se umím lépe vyrovnat s tím, co život přináší. 

Zdroje: Hlídací pes, Národní ústav duševního zdraví, Celostní medicína, Psycholog Praha, respondentky redakce

Čtěte také: