Umělý, lépe řečeno technický sníh je běžnou součástí každé zimní sezony. A kvůli tomu, že v důsledku globálního oteplování máme čím dál tím méně sněhu přirozeného, se stává prakticky nutností na většině sjezdovek. Není ovšem umělý sníh dalším hřebíčkem do rakve už i tak člověkem devastované Země?

 

 

 

 

 

Co je to umělý sníh?
Umělý sníh, jak podotýkají jeho obhájci, není žádná chemikálie ani se k jeho výrobě ničeho takového nevyužívá. Je v podstatě závislý na přírodních procesech a fyzikálních zákonech. Laicky řečeno jde o to, že rozprášíme-li při teplotě kolem -2 až -5 °C (a nižší) vodu na správně velké - ani moc, ani málo - kapky a dostaneme-li ji dostatečně vysoko, tak nám před dopadem na zem vytvoří vločky. Umělý sníh tedy nemůže nahradit nedostatek chladu - nahrazuje pouze nedostatek srážek.

lak 2. - je jen

Odkud se bere voda?
Aby vznikl umělý sníh, nepotřebujeme vodu čistou. Naopak, voda bez jakýchkoliv příměsí – tedy dokonale destilovaná, začíná mrznout až pří -40 °C. Optimálními zdroji jsou tedy přirozené toky – horské říčky a potoky. Masivní čerpání z nich už ovšem je zásahem do ekosystému a může ho, při nešetrném zacházení, narušit. Používá se samozřejmě také voda z vodovodů – většinou užitková.

Trocha bakterií…
Aby bylo dosaženo lepšího zamrzání při vyšších teplotách, přidává se do části vody obvykle prostředek zvyšující množství takzvaných nukleátorů – tedy jakýchsi jadérek, kolem kterých dochází k mrznutí vody – většinou jde o prostředek, který je vyroben na bázi bakterií Pseudomonas syringae, což jsou takzvané fytopatogenní bakterie – tedy bakterie způsobující nejrůznější choroby rostlin. Jejich užití k výrobě technického sněhu je však prý zcela bezpečné.

 

Technický sníh je jiný
Jiné vlastnosti technického sněhu ve srovnání s přírodním jsou dány tím, že při teplotách mezi -10 a -15 °C vznikají vločky tvarem připomínající destičky, zatímco při teplotách nižších či vyšších vznikají jakési šestiboké hranolky. Vyšší vlhkost vzduchu pak způsobuje tvorbu „složitějších“ vloček. Vločky technického sněhu jsou díky podmínkám výroby obvykle jednodušší, ale pomaleji tají.

Výroba umělého sněhu vyžaduje, zcela logicky, také užití nějaké energie a ta, jak známo, je málokdy zcela ekologická. Ať už jde o generátory na naftu či o sněhová děla napájená z elektrorozvodné sítě, přispívají svou troškou ke znečišťování naší planety. Mgr. Věra Záhorová z Univerzity v Pardubicích říká: „Ze všeho, co bylo uvedeno, je zřejmé, že vlastní výroba technického sněhu neznamená žádnou ekologickou zátěž pro naše hory, neboť je ve své podstatě výsledkem důvtipného využití fyzikálních zákonů.“ O vedlejších „produktech“ této výroby však už nemluví.

Lyžovala jste na umělém sněhu? Jaké to bylo v porovnání s přírodním? Jste zastánkyní umělého zasněžování? Nebo jste spíše proti? Jaké další problémy způsobují podle Vás lyžaři přírodě?

Reklama