Vím, že nepíší k tématu dne, ale při čtení článku o otráveném pejskovi jsem brečela. Něco podobného se stalo u nás taky, jen mí psi to přežili - za cenu fůry peněz a poškozeného zdraví. A vím, že kdyby se jim něco stalo, tak budu brečet jako želva.
Ale chci napsat něco jiného. Kdysi se můj manžel vrátil ze zakázky a zpod bundy mu vyběhlo pod kredenec něco mouratého. A já slyším:"Nezašlápni si to!" Jediná mouratá kočka, kterou jsme tehdy měli, byl pětikilový kocour Macek, přezdívaný Náserka prouhatá a toho bych opravdu nezašlápla, to nebylo technicky dost dobře možné. Takže jsem měla pocit, že manžel někde požil...až do chvále, než na mě vykouklo malé kotě. Prý ho našel na dvoře mezi slepicemi a majitelé byli rádi, že se ho zbaví. Kočička se zapojila do naší rodiny desperátů a ke psům Buffalo a Billovi a kocourům Jessie a Jamesovi (Macka jsme dostali už se jménem) přibyla Bonnie. Králík Clyde následoval těsně po ní:-)
Bonnie u nás žila asi tři roky, toulala se po okolních zahradách a vypadala celkem spokojeně, až na to, že nejraději spávala opravdu v kurníku a motala se mezi slepicemi. Letos na podzim si ale pořídila ošklivý zánět oka. Kapali jsme kapky, pak patatli mastičku a když už oko vypadalo opravdu zle, tak kočka zaslechla něco o veterině a zmizela. Od té doby jsem ji neviděla. Bylo to začátkem září. Obrečela jsem ji a pořídila po čase nové kotě. A včera večer se najednou Bonnie objevila. Vysmátá jako lečo, vykrmená jak mýval a ohromě spokojená! Nevím a nikdy se nedozvím, kdo ji vlastně vyléčil. Každopádně má ten člověk mé díky. A chtěla jsem hlavně připomenout všem, že ne každý je - s prominutím - svině...
Pajda
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
Pajdo, děkujeme za váš příběh!
Nový komentář
Komentáře
pěkné
ivetinkav — #7 tak to můj kocourek umí nadávat jako blázen :D nejlepší je, že u toho má tak krásně naštvanej výraz... to se člověk musí smát... jo a naučila jsem ho říkat "čau" když přijdu domů z práce... ale říká to jen když na mě má zrovna náladu
moc hezký příběh s krásným koncem
pěkný já u takových příběhů vždycky ukápnu nějakou tu slzičku, dobře že to takhle skončilo

Moc pěkný příběh!!
dobry konec
Aspoň příběh s dobrym koncem
taky se nám zaběhl kocourek,snad se někde nakrmí a vrátí se v pořádku,jako váš.
Nám se loni ztratil kocour a týden po něm nebylo vidu ani slechu. Taky by nás zajímalo kde byl
k těm sviním - minulý týden tady jedna taková zastřelila sousedům přes dvě,letní kotě
ví se kdo to asi byl, paní napsala na obec a už tam byli i policajti, ale bohužel když si pán trochu víc denně přihne, tak pak sám neví co dělá
ivetinkav — #7 moje kočička mňouká jako by mluvila
, nejlepší je, když nadává
pajda — #5
pěkný, škoda, že zvířátka neumějí mluvit, že
Moc hezký! My máme psa nalezence,taky by mě zajímalo ,kde žil před tím.
Moc děkuji redakci za zveřejnění.
To je krásné. Nedokážu si představit, že by se mi ztratilo zvíře, ta nevědomost, co s ním je, jestli se vrátí....
Kamarádce se kocourek ztratil, naštěstí se po pár dnech našel, ale taky z toho byla celá špatná a já s ní
A to ho hledali i daleko od domova, nakonec byl ve sklepě, vystrašený, přitom je "světaznalý", chodí si po venku normálně (jinak bydlí v bytě)....
Krásně pojmenovaný "zvěřinec"
a hezký příběh.Píšete čtivě a ta kouzelná přirovnání.
Čéče, Pajdo, kde se nám touláš?
Děkuji za pozitivní článek.U článku otráveného pejska jsem si také pobrečela.Kočky mají svojí hlavu a ne hloupou.