Když se řekne teplá večeře, naskočí mi studený pot.
Samozřejmě že nemluvím o večeři při svíčkách v luxusní restauraci.
Tu bych si taky dala říct.
Myslím na tu odpornou rutinní záležitost, která je nedílnou součástí rodinného života.
Teda já nevím, jak vašeho, ale mého určitě.
Vždycky když mi k večeru s železnou pravidelností volá manžel, určitě se mě nechce zeptat, jaký jsem měla den, ale co bude k večeři.
Kolikrát jsem si už slibovala, že mu jednou se zlomyslnou škodolibostí odpovím, že nic nebo chleba s máslem, ale myslím, že si to nechám až na chvíli, kdy se budu chtít rozvést.
Ano, takový dopad by mohla mít několikadenní absence teplých večeří v naší domácnosti.
Zřejmě si říkáte, co je na tom za vědu.
Koupím nějaký polotovar, bouchnu to do mikrovlnky a je vystaráno.
Tak to ne, to bych nepochodila. Bůh ví, z čeho to dělají, je to přesolené nebo nedosolené, chuti nevalné, s tím nesmím přes práh.
„Víš, že mám tu svoji dietu,“ zní kategoricky.
Pravda, před třiceti lety měl žaludeční vředy, v práci nejí vůbec nic, jen se prolévá hektolitry kafe a prouzuje desítkami cigaret, tak má sakra nárok na jediné pořádné jídlo za den, ne?
Nemám žádný protiargument.
A tak si dennodenně lámu hlavu, co udělat k té zpropadené večeři.
Díky jeho dietě mám totiž značně zúžený repertoár.
Nesnáší mléko v jakékoliv podobě, zelenina a těstoviny jsou „hladové“, hovězí nemusí, králíky nejí, krůtí je moc suché, kuře žádný zázrak a sladké je fujtajbl ze školní jídelny.
„Mám rád švestkové knedlíky. Ale místo švestek uzený a místo tvarohu kysaný zelí, politý rozehřátým sádlem,“ to dává k dobru, když přijde řeč na ovocné jídlo. Úžasně vtipný.
Když pomyslím, že v raných dobách našeho manželství vyžadoval maso s omáčkou a knedlíky, k tomu zanalyzuji svoje kuchařské začátky, je mi záhadou, že jsme spolu tak dlouho vydrželi.
Byla jsem asi hodně zamilovaná.
Zamilovanost vychladla, teplé večeře zůstaly.
Nebylo by to lepší obráceně?
Dnešní téma je Večeře
Vaříte každý den teplé večeře?
Chodíte do restaurací?
Vaří Váš muž či přítel?
Jakou kuchyni máte ráda?
Stal se Vám nějaký trapas?
Pište na:
redakce@zena-in.cz
Nejzajímavější příspěvky odměníme!
Nový komentář
Komentáře
atani: ježíš to já nemyslím kočky dvounohý ale ty čtyřnohý-prostě jsem taky milovnice koček a ty jsi řekla, že máme doma určitě rozmazlený tlustý kočky-tak proti tomuhle se ZÁSADNĚ ohrazuji-moje kočky jsou krásný
Že jsi mladší než já, to jsem předpokládala-až ti bude tolik, co je mě , možná budeš na svůj život koukat trochu jinak.
Jinak fakt nechápu, proč tě tak bere diskuse vkůli ŽRÁDLU!!!
Jestli tě to baví, tak si vař, vždyť jo, já jen říkám, že pokud to někoho nebaví, tak nutit se do toho nemá cenu-smysl má vařit pouze dítěti(to opravdu je potřeba), ale ne chlapovi, ten si může uvařit sám
atani: holka koukám, že tě ta diskuse tak bere, že ani nemůžeš dospat....nebo už takhle brzy ráno pečeš buchtu????
Ty jsou určitě všechny krásný, štíhlý udržovaný a celkově úžasný
Jo a nenavážej se laskavě do našich koček!!!!
Tyto příspěvky jsou kvalitní, lepší čtení nenajdete. Škoda, že na ženu-in mě upozornila dcera pozdě, ale děkuji jí.
Blueberry: někdo je prostě rodinný typ a je šťastný, když se "popelí" okolo svých blízkých - proč ne?
Každému prostě vyhovuje něco jiného
Pro mě je ideální zlatá střední cesta. Občas uvařím něco dobrýho, ale smyslem mého života to není.
Holky, zijte si pro rodiny a uklizene pribytky a navarene vecere, ale verte, ze o hodne prichazite. Ja jsem se rozhodne nenarodila, abych nekomu delala sluzku. Kde je nejaka seberealizace? To vam fakt vyhovuje jen se popelit okolo svych
a 
(mimochodem, tyhle dva symboly mi silene lezou na nervy 
).
Nyotaimori: víš v čem je problém? Ty totiž v diskusích používáš slova jako škebloň, žrádlo, matka atd. a když se to někoho dotkne (někoho, kdo má doma děti, vaří jídlo a má maminku) a odpoví ti výrazově adekvátně, tak začneš s kritikou tolerance a slušnosti. Běžte se i s Meander bodnout.
atani: Ty bys byla docela slušnej konfident...
Vím, že většina mužů (které jsem měla tu čest poznat) domácí kuchyni ocení
, a že když uvařím něco dobrého, že svého partnera potěším, a když vařím pravidelně, je nadmíru spokojený a je mu doma dobře
Tak to prostě je. Miluje mě, i když zrovna nemám chuť, čas nebo náladu vařit, není mu zatěžko udělat si jídlo vlastníma rukama... Ale dobré jídlo mu prostě udělá radost
Každý jsme jiný, a šťastný a spokojený může být i vztah, jehož fungování nechápeme nebo je nám cizí.
Ale vím, že na všechny muže ani na všechny páry se nedá aplikovat stejný mustr, v každém vztahu to funguje jinak... takže bych si nedovolila odsuzovat někoho jen proto, že jeho vztah funguje jinak, že to má doma jinak
Meander: z reakcí č.238,240 a 241 dle mého názoru vyplývá, že pro pravdu se každej zlobí, neboli potrefená husa se.... a mimochodem: co to je mindráček ?? Neznám, asi jo, že.
Ale jo, chápu, puťky domácí si daly echo na nějakém auditku a teď si tu budou na mé osobě hasit svoje mindráčky...
phoebe24: Co je na něm slušného? Nevím, kde vzala ty jedy, a je mi to jedno.
Meander: mno, pročetla jsem diskusi a dospěla jsem k závěru, že příspěvek č.237 je napsán na to, co mu předcházelo, velice slušnou formou
atani: Podívej se, dámo, já nikoho nesoudila, jenom jsem si troufla napsat, že máti nevařila a nepochcípali jsme. Na to ty jsi reagovala, že jsme si asi moc neužili. To jenom tak, abys byla v obraze. Ale jinak, na tyhle tvoje slovní zvratky fakt reagovat nemíním, protože jsi tak mimo mísu, jak jen to jde. Jsi mimořádně zlá, intoleratntí osoba
Pánbůh ti to oplať vrchovatou měrou 
Kdybych tu měla vypisovat, co můj bývalý nepapkal, zahltím tenhle server. Namátkou: vejce jedl pouze na tvrdo, žádné jídlo, ve kterém by byla rozmíchaná, zavážku do polévky jen tenké nudličky, ze sladkých jídel jen knedlíky, zeleninová žádná, žádné luštěniny, vnitřnosti, žádná jídla tzv. z jednoho hrnce..., žádný sýr, pomazánku jen vajíčkovou, zeleninu jen sterilovanou....
Vyžadoval teplé večře, neudělat k obědu polívku bych se neodvážila, to jsem byla hned nejhorší matka na světě.
Já budu ráda, když mi někdo někdy uplichtí teplý oběd
varim, kdyz mam cas a chut a pak ocekavam, ze se druha strana postara o nadobi. prijde mi to fer. taky potrebuju byt za sve usili pochvalena
a brat nekdo me kucharske vytvory jako samozrejmost, tak ho 
teplý večeře vařím jen někdy, když mám náladu a čas ( v zimě častěji). Jinak vařím skvěle a ráda a manža to velice oceňuje. U nás tedy láska prochází i žaludkem. Kdyby to ale bral jako samozdřejmost, že je napečeno a navařeno a vydupával si denně teplý večeře, tak se na to vyprdnu. Tuhle plkali s kámošema v hospůdce na téma, jaký jsou ty jejich kuchařinky a vyšla jsem z toho nejlíp
( bylo to po víkendu, kdy jsem spáchala lasagne, kuřecí roládu a vánočku). A ještě poznámečku pro zarytý feministky: mám sice vysokou školu, ale pochopila jsem, že více než filosofickými úvahami nebo bravurním řešením diferenciálních rovnic chlapa oslním domácím knedlíkem a kachýnkou. I když... sex je sex, že. Ovšem s hladovym chlapem to stojí za prd a přece nebudu rodinku pořád vláčet po hospodách a restauracích
.
atani: jsi moje krevní skupina, myslíš to tak, jak myslím i já a že to někdo prostě nechápe...?