Dobrý den, ženy-in,
 
moje dcera plánuje přesně za rok svatbu, takže téma SVATBA se mě začalo dosti dotýkat. Přítel ji požádal o ruku. Dostala zásnubní prsten a od té doby leží v časopisech s krásnými svatebními šatičkami, projíždí všechny internetové stránky, kde nabízejí šaty, a sní o tom velkém dnu a hlavně o tom, že bude vypadat jako princezna. Všechno by bylo fajn, ale neprozřetelně se zpráva o jejím budoucím sňatku rozkřikla po celé širé, nemalé rodině a začala trma vrma. Babičkám ukápla slza a vesele plánují svatbu za dceru. Jedna z babiček je tak temperamentní, že tu svatbu má již teď naplánovanou i se svatební snídaní :-).
 
Ovšem  dcera, která je nepokřtěná, udělala v rodině budoucího ženicha trošku čáru přes rozpočet. Nepřeje si svatbu v kostele, a tak už teď rok před sňatkem se v rodině brečí. Temperamentní babička odmítá jít svému milovanému vnukovi na svatbu, a tak si říkám, jestli tohle všechno stojí za TO???
 
Jako pokroková mamina se snoubencům pochopitelně do ničeho nemíchám. Zažila jsem svatbu o sto lidech a taky jsem rodině mého manžela zavařila tím, že kvůli mně svatba v kostele nebyla. Bohužel na svou svatbu velmi nerada vzpomínám. Kdybych byla dnes v situaci své dcery... vzala bych svědky a svatbu bych udělala jenom ve velmi úzkém kruhu.
 
Nakokenec je to přeci jenom den těch dvou, co se mají rádi, a svatební den by neměl být hororem, ale dnem, na který budou léta s radostí vzpomínat.
 
Hezký podzimní den přeje budoucí svatební mamina.
 
Evalota

Koukám, že jsem se na to plánování neměl ptát! Tohle už je zase pro změnu horor! A navíc nevím, co je trma vrma a nakokenec, ale já se ještě neženil.:)) To budou nějaké krajové zvyky.:) Ale vidina zástupu plačících babiček je fascinující. Ty moje už nejsou naživu, tak budu asi muset brečet sám. I když já se v kostele asi taky ženit nebudu.:)

Reklama