Cestujete rádi a máte dost vyumělkovaných turistických středisek? Z exkluzivních resortů pro exoty se vám dělá špatně? Navazujete rádi kontakty s novými lidmi, a ještě při tom všem chcete výrazně ušetřit? Pak neváhejte a využijte služeb největší cestovatelské světové komunity, zkuste Couch Surfing!
Láká vás svobodné a co nejméně nákladné cestování po celém světě? Rádi objevujete nová místa, diskutujete s domorodými lidmi a uspokojuje vás poněkud dobrodružnější ráz cestování? Tak v cuku letu navštivte web:www.couchsurfing.org a neváhejte už ani sekundu! Novému cestovatelskému fenoménu propadla i má kamarádka Adéla Šliková (26), která již několikátým rokem couchsurfuje jak o život. S nadšením sobě vlastním mi o své cestovatelské vášni povyprávěla.
Adélo, co je to tedy ten Couch Surfing?
Couch Surfing je, jak už jsi zmínila, nový fenomén, který se poměrně rychle šíří zejména mezi mladými lidmi. Hlavní myšlenkou je nabídnout cestovatelům svůj ‚couch‘ neboli ubytování, přičemž podmínky jako délka ubytování, úroveň apod. vždy závisí na dohodě mezi tzv. couchsurferem, tedy cestovatelem, a tím, kdo nocleh nabízí. Na webových stránkách www.couchsurfing.org si tedy stačí zvolit cíl vaší cesty a vzápětí se vám zobrazí seznam uživatelů, kteří v dané lokalitě a ve vámi zvolenou dobu nabízejí svůj couch. Nemusí se však vždy jednat o přespání u někoho doma. Velká část uživatelů, jako např. já, nemá svůj couch k dispozici neustále, i tak ale někteří nabízejí alespoň možnost se seznámit, pokecat či zajít na kafe, a poskytnout vám tak nějaké nedocenitelné ‚domorodé‘ rady a tipy, které mohou při orientaci v cizím prostředí rozhodně pomoci. Podstatou celého Couch Surfingu tak není jen ‚ušetřit za ubytování‘, ačkoliv je to jistě nejlákavější, ale zejména seznámit se s novými lidmi, strávit s nimi nějaký čas, poznat jejich styl života, místní zvyky.
Kam jsi již tímto způsobem vycestovala?
Osobně jsem Couch Surfing zatím využila jen při cestování po Portugalsku – to byla má první zkušenost. Potom v Maroku, Izraeli a Jordánsku. Pokusy surfovat však byly i v Gruzii a Ázerbajdžánu, kde to ale bohužel nakonec nevyšlo, kvůli náhlým změnám plánů a také obtížné domluvě (pár dní bez spojení a internetu).
Adélo, jak tě vlastně napadlo vyrazit vstříc zážitkům tímto způsobem?
Poprvé jsem se o Couch Surfingu doslechla právě od přátel v Portugalsku, kteří již s tímto typem cestování měli nějaké zkušenosti. Když jsme potom naplánovali cestu do Maroka, rozhodli jsme se to vyzkoušet, a udělat tak naši cestu co nejzajímavější a taky co nejvíc ‚lowcost‘.
Určitě mezi námi existuje pěkná řádka lidí, kterým to připadá složité…
Tak to vůbec ne! Nic složitého to není. Jak jsem psala výše, stačí zajít na stránky, tam si zadat potřebné údaje do vyhledávání, a stránky ti nabídnou vhodné hostitele. Každý uživatel zde má vyplněn svůj profil, kde se o něm můžete něco dozvědět, prohlédnout si fotografie, a vybrat si tak osobu, která vám nejlépe vyhovuje nebo má třeba podobné zájmy. Poté stačí už jen vybrané osobě odeslat žádost o její couch a čekat, až se ozve. Samozřejmě že pokud chcete někoho kontaktovat, musíte mít také založen svůj profil na Couch Surfingu – jeho vyplnění je asi to nejsložitější (smích).
Jak tě tak znám, už vím, co mi odpovíš, přesto si tuto otázku neodpustím: Bála jsi se někdy?
V Portugalsku jsem se nebála vůbec. Jednak jsme cestovali ve dvou, a také jsem měla pročtená všechna hodnocení našich budoucích hostitelů. To samé v Maroku, ale přece jen tady to bylo naprosto jiné prostředí a jiní lidé a navíc domluva probíhala na posední chvíli, takže když jsme se o půlnoci sešli s dvacetiletým Maročanem, který měl dredy do pasu, trochu jsme zapochybovali. Nakonec z toho ale byl jeden z nejlepších zážitků naší cesty. Větší strach jsem už měla v Izraeli a Jordánsku, kde už jsem byla sama. Přece jen to jsou kulturně naprosto odlišné země a člověk tu musí mít oči na stopkách. Všichni, kteří mě zde ubytovali, se však nakonec ukázali jako velmi milí a pohostinní lidé, a to i přesto, že jsem byla naprosto odlišná, nesdílela jejich náboženství apod. Takže opět skvělý zážitek!
Pokud můžeš trošku zobecnit, jaký byl tvůj dojem z nabízeného ubytování?
První dojem z ubytování je pokaždé jiný. Při první zkušenosti to bylo poprvé jak pro nás, tak i pro našeho hostitele, takže jsme možná byli trochu rozpačití, ale opravdu je to individuální. Záleží na lidech, na tom, jak jsou pohostinní, co vše jsou ochotní pro vás udělat. Proto je dobré si o lidech, ke kterým se chystáte, nejprve něco zjistit, abyste už předem věděli, zda si porozumíte. Nikdy se mi ale nestalo, že bych s někým měla nějaký problém.
A co tvoji blízcí, rozmlouval ti tvé cesty někdo?
Většině lidí, co znám, přijde Couch Surfing jako skvělý nápad a také ho využívají, takže se nestalo, že by mě někdo přímo odrazoval, spíše naopak. Když jsem ale plánovala cestu do Izraele a Jordánska, o Couch Surfingu jsem se raději nezmínila, protože by se určitě našel někdo, kdo by mi to rozmlouval, ostatně jako celou cestu. Jsou to ale jen předsudky. Člověk musí být obezřetný, hlavně, když cestuje sám, ale v případě Couch Surfingu nevidím důvod proč se obávat.
Jaký je prozatím tvůj nejsilnější cestovatelský zážitek?
Nejsilnější zážitek je jednoznačně z Jordánska, kde jsem 5 dní zůstala v guesthousu u jednoho beduína z Petry. Byl to jeden z nejpohostinnějších lidí, které jsem kdy poznala. Skvělý průvodce, který nelitoval strávit se mnou čas, aby mi ukázal celé okolí. Velmi mi usnadnil tamní pobyt. Bez něj bych to měla jako blondýna určitě složitější, což jistě sama z vlastní zkušenosti znáš (smích).
Předpokládám tedy, že Couch Surfing opět využiješ co nevidět….
Určitě! Už teď plánuji podzimní cestu do Jižní Asie a myslím, že si Couch Surfing nenechám ujít ani zde. Doporučuji ho všem! Nejen kvůli tomu, že je to možnost, jak ušetřit za ubytování, ale především skvělá příležitost, jak se seznámit se zajímavými lidmi z různých koutů světa nebo také s jinými cestovateli, což už se mi také povedlo. Můžete získat spoustu zajímavých zkušeností a rad a možná i přátelství na celý život. Takže Veroniko, neváhej, brzy vyrážíme!
Adélo, děkuji ti za rozhovor a slibuji, že s tebou a s Couch Surfingem vyrazím až na vrcholky hor!
Nový komentář
Komentáře
peetrax — #24 aha, ale i před lety jsem se do obydlí domorodců dostala
(krásné vzpomínky), a to i bez téhle vychytávky o které jsem tenkrát nevěděla, ale špatné to není
MaVy — #23 ale právě, že rozjelo. To jen na ženě-in se z toho dělá senzace, jaká je to novinka.
Fakt že jo.
to je paráda, škoda že se to nerozjelo před 10ti lety to bych využila
, ted si budu muset pár let počkat
Cestuji ráda, ale nějak se mi teď nedostává financí
být sama bez dítěte tak bych klidně to doto šla, ale s dítětem už takhle neriskuji
já jsem hlavně ještě o něčem takovém neslyšela, ale stejnak do toho asi nepůjdu. Ale nikdy neříkám nikdy
Cestuji a obdivuji ráda.
Jsem posera
....možná je to už věkem, člověk jen tak někomu nevěří. Takže tohle pro mě není
.
Cestování je fajn.
gerda — #14 Já mám ráda poznávací zájezdy, nemusím se přímo družit s místními obyvateli, ani v ČR se nedružím. Mám ráda přírodu a historické památky a jsem ráda, když nám průvodce prozradí něco ze života místních, ale zároveň jsem strašný srab a zmatkař, jsem ráda, když mi cestovka všecko zorganizuje a zajistí a já se nemusím o nic starat. jsem schopna se ztratit a zmatkovat i v Praze na hlavním nádraží, natož v nějaké cizině. A jako Rikina, nejsem jazykově vybavená, anglicky jsem schopná si tak objednat v restauraci, říct pár slov a zeptat se na cestu (ale nevím, zda i porozumět odpovědi).
gerda — #14 tak já bych vyrazila klidně i teď, jenže se nedomluvím, takže bych musela mít s sebou tlumočníka - už to domlouvání po internetu probíhá v cizí řeči, natož na místě samém.
No a pak hlavně musím chodit do práce, na couch surfing jsem si ještě nevydělala.
Pentlička — #13 a tož to já jo, život v jiné zemi se v hotelu poznat nedá.
Na takové dobrodružství ale musí jet člověk trénovaný a zdravý. Možná i mladý - co já vím? Kdybych neměla na krku těch pár křížků, do světa bych vyrazila ráda, a právě s nějakou partou nadšenců. Pohodlí bych obětovala klidně. Jen bych dost zvažovala, do které země jo a kam ne. Abych nedopadla jak ty naše dvě chuděry, co se ztratily v Pákistánu.
Jsem konzervativní a dávám přednost klasické cestovní kanceláři. Netoužím po tom bydlet v beduínském stanu nebo cestovat pěšky po Gruzii.
taky by to pro mě nebylo. Nedovedu si představit, že se cizí lidé válejí v mé posteli. To by mi za žádných 14 dnů u moře či jinde nestálo. Nehledě k tomu, že bych pak musela dávat spoustu dní byt do původního stavu. Není nad anonymitu hotelů či kempů.
Být o polovinu let mladší a umět perfektně alespoň anglicky, tak by se mi tento způsob cestování zamlouval. Musí to být opravdu zajímavá zkušenost, nicméně asi bych se bála cestovat sama, ale ve dvou, to pak ano. A asi by mi nečinilo problém ani ubytovat někoho ve svém soukromí. Nicméně jazyková bariéra je tu obrovská.
nerada se dělím o svůj gaučík
vůbec nic pro mě, ani dnes ,ani dřív
[7 ahá, gaučink, to znááám:)
gerda — #6 to není od slova coach=trenér, čili není to koučování
nýbrž couch=pohovka, nebo gauč. Tedy jde o "surfování" po pohovkách v širém světě. Zřejmě proto, že návštěvy zhusta přespávají někde na gauči či pohovce, málokdo má pokoj pro hosty.
aha, takže postaru "výměnný pobyt"? Ono se to jenom přejmenovalo, asi teda. Já to nikdy nepraktikovala, dovolené jsem si koučovala z domu a sama.