V létě je období grilovací sezóny, s tím se pojí i náhlé problémy se zažíváním. Jako je riziko konzumace špatně tepelně upraveného masa?
Těmto nákazám se říká tzv. alimentární nákazy tedy takové, kde cesta vstupu původce (baterií, virů nebo jejich toxinů) je přes zažívací trakt (požitím). Asi mezi nejznámější tyto nemoci patří salmonelóza. Riziko spočívá především v konzumaci nedokonale tepelně opracovaného syrového masa (drůbežího a vepřového) a vajec. Dalším častým onemocněním je kampylobakterióza s podobnými příznaky jako salmonelóza, ale většinou bez zvracení, ale s krvavými průjmy. Z nedostatečně tepelně opracovaného/syrového masa mohou vzniknout i parazitární onemocnění např. toxoplazmóza, nebo virová onemocnění a mnohá další.
Prevence spočívá v dostatečné tepelné úpravě časové a teplotní, dále v důsledném oddělování syrového masa od jiných potravin při nákupu, přípravě a skladování.
Důležité je mýt si ruce /prkénka/povrchy/nádoby/nástroje poté, co přišly do styku se syrovými potravinami. Nedávat vařenou potravu na talíř/povrch, kde předtím leželo syrové maso.
Jsou rizikové i mléčné výrobky nebo majonézy, tj. produkty, které nejsou pod tepelnou kontrolou?
Samozřejmě například konzumací nepasterovaných sýrů a mléčných výrobků může vzniknout nákaza tzv. listerióza s výrazným rizikem zejména pro těhotné ženy. Nebezpečný je i přenos viru klíšťové encefalitidy při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka (zejména kozího a ovčího) nebo mléčných produktů. U majonéz se zejména jedná o doma připravované bez tepelné úpravy a jídla, která je obsahují (bramborový salát, pomazánky). Stranou nezůstanou ani cukrářské výrobky (žloutkové věnečky, kremrole, krémy a bílkové polevy z polosyrových vajec, zmrzliny).
Jak je důležitý pro ty, co trpí problémy se zažíváním, pitný režim?
Pitný režim je důležitý pro každého zejména v letních měsících, u dětí a seniorů. Pokud nás trápí průjmy, musíme si dát o to větší pozor na dostatek nejen tekutin, ale i iontů (sodík, chloridy, draslík, hořčík). Množství tekutin, které máme vypít je min. 30 ml/kg nebo také 1 ml/1 kcal anebo podle vzorce tělesná hmotnost v kg x 0,03 = množství tekutin na den v litrech. Ale je důležitý individuální přístup ke každému jedinci, volba správných tekutin (ne perlivých), druhů (ne sladkých), načasování (ideálně v průběhu celého dne) a mnohé další faktory.
Mnoho lidí trpí dlouhodobými problémy se zažíváním, jako je například nadýmání, bolesti břicha, zácpa nebo průjem. Je nadýmání častým problémem, který řešíte ve své praxi?
Ve své praxi řeším zejména komplexní poruchy, vždy se jedná o více příznaků, nejen o nadýmání (meteorismus). Většinou se jedná o tzv. syndrom dráždivého tračníku (dolní dyspeptický syndrom). Nadýmání je jedním z častých příznaků společně s např. se zvýšenou plynatostí (flatulence), zvýšeným rozpětím břicha, tj. změna břišního obvodu (distenze) škroukání v břiše (borborygmus), průjmem nebo zácpou.
Je to více problém žen než mužů?
Je to více problém žen, přibližně v poměru 2:1 a důvodu můžeme hledat v hormonální dysbalanci, a to zejména v období před menstruací, v období klimakteria včetně retence tekutin.
Co může nadýmání způsobovat?
Důvodů je mnoho, od různých potravinových intolerancí (laktóza) až k psychosomatickým vlivům (stres hraje výraznou roli). Vliv mohou být i různé gastrointestinální infekce, léky a různé hormonální změny. Dietetické vlivy jsou také výrazným faktorem např. náhlé změny stravovacích zvyklostí (cestování, změny jídelníčků, ale i způsob stravování). Určité potraviny u některých jedinců způsobují nadýmání častěji např. zelí, kapusta, brokolice, květák, luštěniny, cibule a mnohé další.
Ovlivňuje časté nadýmání i psychiku pacienta?
Ano a velmi výrazně protože se jedná často o dlouhodobou zátěž.
Kdy je dobré vzít si nějaký přípravek z lékárny (doplněk stravy, žaludeční kapky…) a kdy je již čas jít raději k lékaři?
Důležitá je přítomnost varovných příznaků např. váhový úbytek, horečka, krev ve stolici, anémie, střídání průjem a zácpa, bolesti břicha bez zmírnění po defekaci, únava, vyčerpání.
Je dobré si vypozorovat, kdy nadýmání přichází, tzn. na lačno? Po jídle? Po jakém jídle? Po jak velké porci? V každém případě se nemusí jednat jen o tzv. funkční poruchu, ale i o organické postižení např. kolorektální karcinom, divertikulární chorobu tlustého střeva, IBD a celiakii. Příznaky střevních dyspepsií mohou být také přítomny u cukrovky a onemocnění štítné žlázy.
Máte nějakou zkušenost s léky nebo přípravky na bázi rostlinných silic?
Léky na nadýmání se nazývají deflatulencia a na trhu je jich velké množství, můžeme je rozdělit do několika skupin:
bylinné čaje, kapky, tablety a směsi (fenykl, máta, kmín, pelyňku a tymiánu a další)
probiotika, prebiotika, eubiotika, symbiotika (tzn. zdraví prospěšné střevní bakterie, rozpustnou vlákninu, metabolity probiotik, kombinace probiotik a prebiotik)
léky typu účinné látky simethicon a různé kombinace dalších, různé enzymy
Co je hlavním problémem v oblasti poruch trávení, který řešíte se svými pacienty?
Nejčastěji se jedná o zácpy, pak průjem, nadýmání a celkový břišní dyskomfort.
Jak na zácpu? Co když pacienta trápí dlouhodobě?
V první řadě je důležité vzít v úvahu životní styl a k tomu patří i strava. Tedy denní pohyb, sport, nerozpustná vláknina ve stravě, množství přijatých tekutin a jaké, režim stravování, prodělané nemoci, genetická zátěž. Pokud nenalezneme spojení s výše uvedeným a zácpou, je na místě lékařské vyšetření. Všechny výše uvedené faktory zácpu ovlivňují a je nutné je identifikovat a změnit.
Jaké potraviny by měl pacient vyloučit, pokud ho trápí problémy se zažíváním? Jsou takové?
Problémy se zažíváním je velmi široký pojem, tedy např. u průjmu (pokud vyloučíme infekční onemocnění) je důležitá spojitost se stravou, tedy po jaké stravě je průjem a tyto složky vyzkoušet na období např. 1–2 týdnů vyřadit a sledovat efekt. Někdy nastává průjem hned ráno nalačno, někde velmi časně po jídle. U zácpy se jedná většinou o nedostatek aktivního pohybu, tekutin a vlákniny. U nadýmání je výrazný vliv stravy s významným množstvím tzv. nestravitelných sacharidů jako jsou např. právě luštěniny, nebo strava s vysokým podílem fruktózy, různá sladidla (manitou, sorbitol, xylitol), laktóza (u laktózové intolerance) a další.
Co může způsobovat pocity těžkosti po jídle?
Jednak nezvyklý typ stravy (tučná strava, mořské plody), velká porce stravy po delším hladovění, kombinace různých druhů stravy v rámci jednoho jídla, ale důvodem může být i konzumace starých potravin, nesprávně uskladněných, a tedy i výše již zmiňované alimentární infekce. Nevhodný druh nápoje po jídle, stres při jídle, rychlost snědení porce nebo léky užívané s jídlem.
Je to problém, který vaši pacienti často zmiňují?
Ano, ale opět jako jeden z mnoho příznaků a dle mých zkušeností se jedná spíše o režimový problém v rámci stravování tedy příklad:
od rána jedna káva, bez snídaně a svačiny a pak velký oběd, protože je velký hlad...nebo rychlý fast food, který do sebe rychle naházíme. To je takové typické pro současný uspěchaný životní styl.
Zdroj informací: Mgr. Ing. Jitka Jirků, nutriční terapeutka Canadian Medical
Nový komentář