Tak jako se muži vybíravě i nevybíravě baví o našich přednostech či nedostatcích, tak jim to i my ženy umíme při našich babských sedáncích pěkně vrátit. Kdyby nás tak slyšeli...

man

Příběh se udál na jedné dámské jízdě, která začala zcela obvykle. Probírala se móda, děti, práce... po pár skleničkách také chlapi a samozřejmě došlo i na sex.
Jedna řekla: „Bóže, ta se má,“ druhá: „No nevím, záleží jak moc...“ A ona sama: „Pomoc!“

O čem je řeč? No, jak to nějak kulantně vyjádřit.  Řeč je prostě o tom, co nosí muži v kalhotách. A některý to má „nějak větší“.

Ty bláho, a ty si na to stěžuješ?

Jana: „Holky, já už to neměla ani nepamatuju, ten můj přijde z práce domů, sekne sebou do postele a do pěti minut je mrtvý.

Eva: „To já mám opačný problém. Kolikrát bych sebou nejradši sekla já a byla do pěti minut mrtvá, jenže ten můj to chce pořád. Už mě to ani nebaví. A co ty, Joli?“

Jolana: „Holky, já se sexu vyhýbám jak čert kříži.“

Jana + Eva: „Proboha proč? Vždyť jste spolu teprve chvilku?“

Jolana:  „On ho má totiž strašně velkého!“

Jana (smích): „Ty bláho, a to si stěžuješ? Co já bych za to dala.“

Jolana:  „To si jen myslíš. Mám z toho prd, akorát mě to bolí.“

Eva: „A lezou Ti oči z důlků, viď?“ (smích)

Jolana: „Ty jsi blbá. No fakt, holky, to si neumíte představit, jak je to nepříjemné. Ale co s tím? Jak mu to mám říct?“

Jana: „Prý to jde operativně zmenšit.“

Jolana: „To jo, už vidím, jak mu říkám, ať si ho jde zmenšit. Víš, jací jsou chlapi.“

O vyjádření, týkající se tohoto poměrně častého problému, jsem požádala i sexuoložku Martinu Svitákovou. Odpověděla takto:

Velký penis prokáže horší službu než trpaslík

„Drtivá většina mužů touží po pětadvaceticentimetrovém penisu, a přitom každá žena ví, že velký úd je spíš za trest než pro potěšení. Velké přirození totiž dokáže způsobit bolest, ranky anebo trhlinky, které mohou krvácet. Je dobré si proto s partnerem na rovinu pohovořit, říct mu, jak hluboko vniknout, aby to nebolelo. Ženská pochva se dokáže tvaru údu přizpůsobit, avšak není nekonečná.

Muži mají mindráky spíš z malého přirození, naopak ti s velkým jsou na něj pyšní, neuvědomují si však, že ženě prokážou horší službu než ti s „trpaslíkem“. Od toho jsme však my ženy, abychom jim to řekly. Existují také lubrigační gely, je možný i zásah plastického chirurga, ale ten berme opravdu jen jako krajní řešení, aby nám to jednou partner nevyčetl.“

Závěrem

Na babském dýchánku s Evou, Janou a Jolanou jsem nebyla. Kdybych tam byla... a i když se mě problém Jolany netýká, určitě bych se do debaty živě zapojila. Jedná se bezesporu o téma choulostivé, o problém týkající se obou partnerů, ale jak správně podotkla paní sexuoložka, od toho jsme my ženy, abychom ho řešily.

A co vy? Dokázaly byste to svému partnerovi nějak podat, nebo byste mlčely a trpěly?

Čtěte také:

Reklama